Granulovaná vysokopecní struska vzniká rychlým ochlazením vhodně složené struskové taveniny vznikající při tavení železné rudy ve vysoké peci. Struska musí být nejméně ze dvou třetin hmotnosti sklovitá a při vhodné aktivaci musí vykazovat hydraulické vlastnosti.Strusku lze využívat do násypů zemních těles pozemních komunikací, zásypů rýh a kanalizačního potrubí, obsypů mostních opěr apod.Struska je tvrdá hmota podobná kameni vznikající při vysokých teplotách v pecích oceláren, tepláren nebo tepelných elektráren. Zde se tvoří jako vedlejší produkt spalovaných příměsí. Původně byla považována za odpad, ale později se díky své pevnosti a trvanlivosti začala hojně používat ve stavebnictví.
Co se vyrabi že strusky : Struska vzniká jako vedlejší produkt při spalování uhlí v granulačních kotlích. Následně po spalovacím procesu jemného mletého černého nebo hnědého uhlí se struska odlučuje ve výsypce spalovací komory kotle, kde přímo dopadá do vodní lázně a po následném odvodnění je připravena k expedici odběratelům.
Co obsahuje struska
Struska vznikne ze zbytků popela v koksu, z hlušiny v rudě a vápence, který váže síru. Struska obsahuje přibližně 36 % SiO2, 11,5 % Al2O3, 41,5 % CaO, 10 % MgO a další. Při vypouštění má teplotu 1200 až 1450 °C. A na každou tunu vyrobeného surového železa se musí odvézt a zpracovat 450 až 550 kg tekuté strusky.
Co se vyrábí ze strusky : Zdroje vzniku strusky jsou propal prvků kovové vsázky (Fe,Si,Mn), odtavování keramické vyzdívky kuplovny, písek, nečistoty a oxidy ulpělé na povrchu kovové vsázky, popel koksu a tavicí přísady (vápenec, křemen ap.). Celkové množství strusky bývá mezi 5 a 10 % hmotnosti kovové vsázky.
Struska je hrubozrnný materiál černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem. Vzniká spontánně při vulkanické činnosti nebo jako vedlejší produkt mnoha termických a spalovacích průmyslových procesů. Odpich znamená pravidelné vypouštění tekutého surového železa ze spodní části (nístěje) vysoké pece. Takových odpichů se dělalo 8 až 10 za 24 hod. Odpich je obřad, rituál, který má své postupy a pravidla. Odpich je dílčí inventura práce nejen vysokopecařů, ale i všech předcházejících profesí a technologií.
Jak se Vyrabí železo
Surové železo se vyrábí ve vysoké peci tavením železné rudy s koksem, vápencem a dalšími přísadami. Má vysoký obsah uhlíku 3,0–4,3 %, a další příměsi 0,5–3,0 % křemíku, 0,5–3,0 % manganu, 0,05–2 % fosforu a až 0,1 % síry.Ocel se tradičně vyrábí zkujňováním surového železa s přísadou ocelového šrotu anebo pouze z ocelového šrotu v obloukových pecích. Během výroby se ve vsázce snižuje obsah uhlíku, fosforu a síry. Přípravu oceli lze rozdělit do dvou fází.V moderní době tedy ocel vzniká zkujňováním surového železa. Mezi nejstarší a již překonané metody zkujňování patří tzv. pudlování, při kterém se roztavené surové železo promíchávalo s hematitem (minerál Fe2O3) a jeho vlivem docházelo ke „spalování“ uhlíku i dalších příměsí. Začátky. Výroba železa z rud začala zhruba dva tisíce let před naším letopočtem na území Malé Asie, Anatolie a Iránu. K měděným rudám byla do šachtových pecí přidávána železná tavidla, z nichž během redukce mědi při vysokých teplotách až 1 400 °C v peci vzniklo železo, které zůstalo v podobě malých kapek ve strusce.
Co tvoří ocel : Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku. Při obsazích uhlíku vyšších než 2,14 % se hovoří o litinách.
Jak až čeho se vyrábí ocel : Ocel se tradičně vyrábí zkujňováním surového železa s přísadou ocelového šrotu anebo pouze z ocelového šrotu v obloukových pecích. Během výroby se ve vsázce snižuje obsah uhlíku, fosforu a síry. Přípravu oceli lze rozdělit do dvou fází.
Jak se tvoří ocel
Výroba oceli (zkujňování železa) spočívá především ve snižování obsahu uhlíku vzdušným kyslíkem v kyslíkových konvertorech nebo přidáním oxidů železa (rudy nebo železného šrotu) v nístějových pecích (proces Siemensův-Martinův). Speciální oceli se vyrábějí v elektrických pecích. Ocel byla známá již ve starověku. Nejstarším známým dokladem výroby oceli jsou kousky oceli nalezené na archeologickém nalezišti Kaman-Kalehoyuk v Anatolii (cca 100 km severovýchodně od Ankary) o stáří cca 4000 let. Jiné starověké oceli pocházejí z východní Afriky (cca 1400 let př. n. l.).Železo vzniká hvězdnou nukleosyntézou, termonukleární fúzí křemíku v jádrech velkých hvězd na konci jejich vývoje. Železo je nejtěžším prvkem, který se v posloupnosti od hélia v jádře hvězd syntetizuje za současného uvolnění energie. Železo se v jádře hvězdy hromadí, protože fúze jeho jader neuvolňuje energii.
Kdo našel železo : Železo je tady s námi snad od počátku věků. Nejstarší nálezy člověkem zpracovaného železa pocházejí z území Mezopotámie, Iránu a Egypta z doby před 5000 až 7000 lety. Jde většinou o železo meteorického původu, tedy z meteoritů, které dopadly v minulosti na Zemi.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak vznikne struska? Weitere Antworten – Jak vzniká struska
Granulovaná vysokopecní struska vzniká rychlým ochlazením vhodně složené struskové taveniny vznikající při tavení železné rudy ve vysoké peci. Struska musí být nejméně ze dvou třetin hmotnosti sklovitá a při vhodné aktivaci musí vykazovat hydraulické vlastnosti.Strusku lze využívat do násypů zemních těles pozemních komunikací, zásypů rýh a kanalizačního potrubí, obsypů mostních opěr apod.Struska je tvrdá hmota podobná kameni vznikající při vysokých teplotách v pecích oceláren, tepláren nebo tepelných elektráren. Zde se tvoří jako vedlejší produkt spalovaných příměsí. Původně byla považována za odpad, ale později se díky své pevnosti a trvanlivosti začala hojně používat ve stavebnictví.
Co se vyrabi že strusky : Struska vzniká jako vedlejší produkt při spalování uhlí v granulačních kotlích. Následně po spalovacím procesu jemného mletého černého nebo hnědého uhlí se struska odlučuje ve výsypce spalovací komory kotle, kde přímo dopadá do vodní lázně a po následném odvodnění je připravena k expedici odběratelům.
Co obsahuje struska
Struska vznikne ze zbytků popela v koksu, z hlušiny v rudě a vápence, který váže síru. Struska obsahuje přibližně 36 % SiO2, 11,5 % Al2O3, 41,5 % CaO, 10 % MgO a další. Při vypouštění má teplotu 1200 až 1450 °C. A na každou tunu vyrobeného surového železa se musí odvézt a zpracovat 450 až 550 kg tekuté strusky.
Co se vyrábí ze strusky : Zdroje vzniku strusky jsou propal prvků kovové vsázky (Fe,Si,Mn), odtavování keramické vyzdívky kuplovny, písek, nečistoty a oxidy ulpělé na povrchu kovové vsázky, popel koksu a tavicí přísady (vápenec, křemen ap.). Celkové množství strusky bývá mezi 5 a 10 % hmotnosti kovové vsázky.
Struska je hrubozrnný materiál černého zabarvení s ostrými hranami a skelným leskem. Vzniká spontánně při vulkanické činnosti nebo jako vedlejší produkt mnoha termických a spalovacích průmyslových procesů.
Odpich znamená pravidelné vypouštění tekutého surového železa ze spodní části (nístěje) vysoké pece. Takových odpichů se dělalo 8 až 10 za 24 hod. Odpich je obřad, rituál, který má své postupy a pravidla. Odpich je dílčí inventura práce nejen vysokopecařů, ale i všech předcházejících profesí a technologií.
Jak se Vyrabí železo
Surové železo se vyrábí ve vysoké peci tavením železné rudy s koksem, vápencem a dalšími přísadami. Má vysoký obsah uhlíku 3,0–4,3 %, a další příměsi 0,5–3,0 % křemíku, 0,5–3,0 % manganu, 0,05–2 % fosforu a až 0,1 % síry.Ocel se tradičně vyrábí zkujňováním surového železa s přísadou ocelového šrotu anebo pouze z ocelového šrotu v obloukových pecích. Během výroby se ve vsázce snižuje obsah uhlíku, fosforu a síry. Přípravu oceli lze rozdělit do dvou fází.V moderní době tedy ocel vzniká zkujňováním surového železa. Mezi nejstarší a již překonané metody zkujňování patří tzv. pudlování, při kterém se roztavené surové železo promíchávalo s hematitem (minerál Fe2O3) a jeho vlivem docházelo ke „spalování“ uhlíku i dalších příměsí.
Začátky. Výroba železa z rud začala zhruba dva tisíce let před naším letopočtem na území Malé Asie, Anatolie a Iránu. K měděným rudám byla do šachtových pecí přidávána železná tavidla, z nichž během redukce mědi při vysokých teplotách až 1 400 °C v peci vzniklo železo, které zůstalo v podobě malých kapek ve strusce.
Co tvoří ocel : Ocel je slitina železa, uhlíku a dalších legujících prvků, která obsahuje méně než 2,14 % uhlíku. Při obsazích uhlíku vyšších než 2,14 % se hovoří o litinách.
Jak až čeho se vyrábí ocel : Ocel se tradičně vyrábí zkujňováním surového železa s přísadou ocelového šrotu anebo pouze z ocelového šrotu v obloukových pecích. Během výroby se ve vsázce snižuje obsah uhlíku, fosforu a síry. Přípravu oceli lze rozdělit do dvou fází.
Jak se tvoří ocel
Výroba oceli (zkujňování železa) spočívá především ve snižování obsahu uhlíku vzdušným kyslíkem v kyslíkových konvertorech nebo přidáním oxidů železa (rudy nebo železného šrotu) v nístějových pecích (proces Siemensův-Martinův). Speciální oceli se vyrábějí v elektrických pecích.
Ocel byla známá již ve starověku. Nejstarším známým dokladem výroby oceli jsou kousky oceli nalezené na archeologickém nalezišti Kaman-Kalehoyuk v Anatolii (cca 100 km severovýchodně od Ankary) o stáří cca 4000 let. Jiné starověké oceli pocházejí z východní Afriky (cca 1400 let př. n. l.).Železo vzniká hvězdnou nukleosyntézou, termonukleární fúzí křemíku v jádrech velkých hvězd na konci jejich vývoje. Železo je nejtěžším prvkem, který se v posloupnosti od hélia v jádře hvězd syntetizuje za současného uvolnění energie. Železo se v jádře hvězdy hromadí, protože fúze jeho jader neuvolňuje energii.
Kdo našel železo : Železo je tady s námi snad od počátku věků. Nejstarší nálezy člověkem zpracovaného železa pocházejí z území Mezopotámie, Iránu a Egypta z doby před 5000 až 7000 lety. Jde většinou o železo meteorického původu, tedy z meteoritů, které dopadly v minulosti na Zemi.