a) Dříve byla hydrosféra, z ní se postupně tvořila atmosféra vypařováním vody.Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 600 km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %.Voda pokrývá více než 71 % zemského povrchu. Více než 97 % plochy vodstva pokrývají moře a oceány, oproti tomu sladká voda tvoří pouze 3 % hydrosféry.
Jak dělíme vodu na Zemi : Hydrosféra – rozdělení vody na Zemi
– Slaná voda – oceán – 97% veškeré vody na Zemi – Sladká voda – 3% – ledovce, podpovrchová voda, povrchová voda (řeky, jezera, rybníky,…)
Jak vznikla prvni hydrosféra
V důsledku "správné" vzdálenosti Země od Slunce mohla vodní pára kondenzovat a zůstat v kapalném stavu. Vzniká první proto-hydrosféra. Velká část vody nepocházela z vulkanické činnosti, ale pravděpodobně z ledových meteoritů dopadnutých na Zemi během konečné fáze jejího formování.
Jak vznikla první atmosféra : 1. vyd. Prvotní atmosféra se vytvářela před 4,0 – 3,8 miliardami let, kdy Země po svém vzniku ze shluku plynných a prachových částic se zahřála a přetavila. Tato atmosféra byla složena z lehkých prvků (H2, He) unikajících do kosmického prostoru.
Nejvetší hustota vody (1 g/cm3) je při 3,98 °C. Hydrosféra byla na Zemi již před více než 4 miliardami let. Mohla vzniknout při formování Měsíce. Před 3,5 miliardou let bylo téměř vše pod hladinou vody. Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci).
Kolik litrů vody je v moři
– V Tichém oceánu je 700 milionů krychlových kilometrů vody to je 2800 trilionů sklenic vody, neboli 700 trilionů litrů. – O dně oceánů je toho známo tak málo, že máme lepší mapy Měsíce než mořského dna. – Každý rok se do světových oceánů vysype třikrát tolik odpadků, než se z nich vyloví ryb.Chemické vlastnosti. Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O. za vývinu velkého množství tepla (exotermní reakce).Jak je naznačeno v předchozím odstavci, většina soli se do moře dostala z pevniny. Sůl se totiž ve velmi malém množství objevuje v půdě, v horninách i v živých organismech. Déšť pak tyto velmi malé částečky soli spláchne a ta se potoky a řekami dostane do moře. Zdroje pitné vody jsou podzemní (studny) nebo povrchové (jezera, řeky). Říční voda může prosakovat do okolí (odborně se tomuto jevu říká infiltrace), odkud se pak pomocí studní voda vyčerpá a dále upravuje.
Kde začíná vesmír : Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Co je 1 atmosféra : Fyzikální atmosféra
Byla definována jako normální tlak vzduchu. Je dána přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 atm = 101 325 Pa (přesně), 1 atm = 0,1 MPa.
Kdy je voda nejtěžší
Vodní teploměr nejen že by nefungoval pod teplotou 4 °C, kdy má voda maximální hustotu, ale měl by i nerovnoměrné dílky. Maximum hustoty je u těžké vody dokonce až při 11 °C. Za vyšších tlaků se maximum hustoty posunuje do nižších teplot, až jev vymizí – stačí dostatečně zatlačit a výstřelky jsou pryč. Chemické vlastnosti. Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O, za vývinu velkého množství tepla (exotermní reakce).Smrt člověka může způsobit vypití šesti litrů vody v průběhu tří hodin. Opatrnost je nutná zvláště u nejmenších dětí, vodu je možno podávat pouze v malém množství a až po nasycení mlékem.
Kolik vody má v sobě člověk : Celková tělesná voda je v těle distribuována nerovnoměrně, asi 60 % je jí obsaženo v buňkách a 40 % v mimobuněčném prostoru. Kojenec s hmotností 7 kg má v těle asi 4,8 litru vody, zatímco dospělý muž se 70 kg přibližně 42 litrů.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak vznikla prvni hydrosféra? Weitere Antworten – Co bylo dříve atmosfera nebo hydrosféra
a) Dříve byla hydrosféra, z ní se postupně tvořila atmosféra vypařováním vody.Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 600 km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %.Voda pokrývá více než 71 % zemského povrchu. Více než 97 % plochy vodstva pokrývají moře a oceány, oproti tomu sladká voda tvoří pouze 3 % hydrosféry.
Jak dělíme vodu na Zemi : Hydrosféra – rozdělení vody na Zemi
– Slaná voda – oceán – 97% veškeré vody na Zemi – Sladká voda – 3% – ledovce, podpovrchová voda, povrchová voda (řeky, jezera, rybníky,…)
Jak vznikla prvni hydrosféra
V důsledku "správné" vzdálenosti Země od Slunce mohla vodní pára kondenzovat a zůstat v kapalném stavu. Vzniká první proto-hydrosféra. Velká část vody nepocházela z vulkanické činnosti, ale pravděpodobně z ledových meteoritů dopadnutých na Zemi během konečné fáze jejího formování.
Jak vznikla první atmosféra : 1. vyd. Prvotní atmosféra se vytvářela před 4,0 – 3,8 miliardami let, kdy Země po svém vzniku ze shluku plynných a prachových částic se zahřála a přetavila. Tato atmosféra byla složena z lehkých prvků (H2, He) unikajících do kosmického prostoru.
Nejvetší hustota vody (1 g/cm3) je při 3,98 °C.
Hydrosféra byla na Zemi již před více než 4 miliardami let. Mohla vzniknout při formování Měsíce. Před 3,5 miliardou let bylo téměř vše pod hladinou vody. Voda na zemském povrchu není stacionární, ale je v neustálém koloběhu (cirkulaci).
Kolik litrů vody je v moři
– V Tichém oceánu je 700 milionů krychlových kilometrů vody to je 2800 trilionů sklenic vody, neboli 700 trilionů litrů. – O dně oceánů je toho známo tak málo, že máme lepší mapy Měsíce než mořského dna. – Každý rok se do světových oceánů vysype třikrát tolik odpadků, než se z nich vyloví ryb.Chemické vlastnosti. Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O. za vývinu velkého množství tepla (exotermní reakce).Jak je naznačeno v předchozím odstavci, většina soli se do moře dostala z pevniny. Sůl se totiž ve velmi malém množství objevuje v půdě, v horninách i v živých organismech. Déšť pak tyto velmi malé částečky soli spláchne a ta se potoky a řekami dostane do moře.
Zdroje pitné vody jsou podzemní (studny) nebo povrchové (jezera, řeky). Říční voda může prosakovat do okolí (odborně se tomuto jevu říká infiltrace), odkud se pak pomocí studní voda vyčerpá a dále upravuje.
Kde začíná vesmír : Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Co je 1 atmosféra : Fyzikální atmosféra
Byla definována jako normální tlak vzduchu. Je dána přesně převodním vztahem na jednotku pascal soustavy SI: 1 atm = 101 325 Pa (přesně), 1 atm = 0,1 MPa.
Kdy je voda nejtěžší
Vodní teploměr nejen že by nefungoval pod teplotou 4 °C, kdy má voda maximální hustotu, ale měl by i nerovnoměrné dílky. Maximum hustoty je u těžké vody dokonce až při 11 °C. Za vyšších tlaků se maximum hustoty posunuje do nižších teplot, až jev vymizí – stačí dostatečně zatlačit a výstřelky jsou pryč.
Chemické vlastnosti. Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O, za vývinu velkého množství tepla (exotermní reakce).Smrt člověka může způsobit vypití šesti litrů vody v průběhu tří hodin. Opatrnost je nutná zvláště u nejmenších dětí, vodu je možno podávat pouze v malém množství a až po nasycení mlékem.
Kolik vody má v sobě člověk : Celková tělesná voda je v těle distribuována nerovnoměrně, asi 60 % je jí obsaženo v buňkách a 40 % v mimobuněčném prostoru. Kojenec s hmotností 7 kg má v těle asi 4,8 litru vody, zatímco dospělý muž se 70 kg přibližně 42 litrů.