Rozżha- vené horniny (magma) vystupují k zemskému povrchu. Když začnou chladnout a tuhnout, vzniká kůra. Ve středooceán- ských hřbetech kůra vzniká a v hlubokooceánských příkopech zaniká (obr. 6).Zemská kůra je tvořena žulovou (granitovou–SiAl Si-křemík, Al-hliník) a čedičovou (bazaltovou–SiMa Si-křemík, Mg-hořčík) vrstvou. Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva.Vznikla ze zemského pláště složitým vývojem, který trval miliony let, tvoří ji horniny různého stáří a původu. Mocnost je větší pod pohořím než pod oceány, tvoří jen 1,5% hmoty země. Z prvků je nejvíce zastoupen kyslík (46%), křemík, hliník a železo.
Čím je tvořena oceánská kůra : Oceánská kůra má vedle menší mocnosti (6 až 15 km) i mnohem jednodušší stavbu a je mnohem mladší než kůra pevninská. Skládá se rovněž ze tří vrstev: sedimen- tární, čedičové a naspodu z vrstvy hlubinných vyvřelin a z nich přeměněných hornin. Tvoří dna všech oceánů a některých hlubokých moří.
Jak je silná zemská kůra
Zemská kůra – tvoří nejsvrchnější část zemského tělesa. Její mocnost je proměnlivá. Na pevnině dosahuje 30–40 km, pod oceány pouze 6–15 km.
Jak silná je pod ČR zemská kůra : V ČR se nejmocnější zemská kůra nachází na území jižních Čech (dosahuje mocnosti až 37 km), přičemž směrem k okrajovým pohořím se snižuje až na 25 km. Spodní hranici oceánské i kontinentální kůry tvoří Mohorovičićova (MOHO) plocha, na níž dochází k výraznému zvýšení rychlostí seismických vln.
Oceánská kůra je část zemské kůry, která se nachází pod oceány. Má menší mocnost než pevninská kůra, zpravidla 5 až 10 km. Skládá se z tenčí sedimentární a především z bazaltové vrstvy. Význačné pro oceánskou kůru je, že absentuje granitová vrstva.
Kontinentální kůra má oproti oceánské kůře výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, přičemž extrémy dosahují hodnot až 90 km. Hustota kontinentální kůry je menší než hustota kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g × cm−3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru.
Kolik měří zemská kůra
Kontinentální kůra má oproti oceánské kůře výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, přičemž extrémy dosahují hodnot až 90 km. Hustota kontinentální kůry je menší než hustota kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g × cm−3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru.Mocnost (tloušťka) zemské kůry se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6 – 8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Dokonce existují oblasti, kde se zemská kůra vůbec nenachází.V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.
Přestože je kyslík nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře, jeho minerály představují pouze 4,5 %.
Kolik kilometrů má celý svět : Celkový povrch Země je 510 065 284,702 km2, ale větší část povrchu (70,8 %) je pokryta Světovým oceánem kapalné vody, což představuje 361 126 221,569 km2.
Co je pod zemskou kůrou : Na rozhraní mezi zemskou kůrou a zemským pláštěm se předpokládá teplota 500 až 1 000 o C, na hranici se zemským jádrem dosahuje až 4 000o C. Vnější pevný obal Země tvoří pevné a nezpevněné horniny, které obsahují určité seskupení minerálů. Horniny a minerály jsou základní složkou zemské kůry.
Kolik km má zemska kůra
ZEMSKÁ KŮRA
– nejsvrchnější část zemského tělesa. Mocnost zemské kůry je různá v závislosti na povrchových útvarech. Na kontinentech, na souši, je to 30 – 40 km, v horských oblastech 50 – 70 km (Himálaj až 80 km ), pod oceány pouze 6 – 15 km. Průměrná mocnost se udává 35 km.
Fyzikální vlastnosti
Bezbarvý plyn těžší než vzduch. Při teplotě -183 °C kondenzuje na modrou kapalinu. Tvoří jednak molekuly O2, jednak tří atomové molekuly O3 – ozon.1.1.
Kyslík byl připraven C. W. Scheelem (1773, termickým rozkladem ně kterých dusičnanů nebo oxidu stříbrného) a současně i J. Priestleym (rozkladem oxidu rtuťnatého; je pravděpodobné, že byl izolován již dříve, ale nebyl identifikován).
Co je 6378 : Poloměr Země pro WGS 1984 je 6378,1 km, což je i nejčastěji udávaný poloměr Země obecně. Pro výpočty v geografii se pro malé prostory používá referenční koule s jedním poloměrem 6371,1 km.
Antwort Jak vznikla pevnina? Weitere Antworten – Jak vzniká nová zemská kůra
Rozżha- vené horniny (magma) vystupují k zemskému povrchu. Když začnou chladnout a tuhnout, vzniká kůra. Ve středooceán- ských hřbetech kůra vzniká a v hlubokooceánských příkopech zaniká (obr. 6).Zemská kůra je tvořena žulovou (granitovou–SiAl Si-křemík, Al-hliník) a čedičovou (bazaltovou–SiMa Si-křemík, Mg-hořčík) vrstvou. Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 5 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (5 až 10 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva.Vznikla ze zemského pláště složitým vývojem, který trval miliony let, tvoří ji horniny různého stáří a původu. Mocnost je větší pod pohořím než pod oceány, tvoří jen 1,5% hmoty země. Z prvků je nejvíce zastoupen kyslík (46%), křemík, hliník a železo.
Čím je tvořena oceánská kůra : Oceánská kůra má vedle menší mocnosti (6 až 15 km) i mnohem jednodušší stavbu a je mnohem mladší než kůra pevninská. Skládá se rovněž ze tří vrstev: sedimen- tární, čedičové a naspodu z vrstvy hlubinných vyvřelin a z nich přeměněných hornin. Tvoří dna všech oceánů a některých hlubokých moří.
Jak je silná zemská kůra
Zemská kůra – tvoří nejsvrchnější část zemského tělesa. Její mocnost je proměnlivá. Na pevnině dosahuje 30–40 km, pod oceány pouze 6–15 km.
Jak silná je pod ČR zemská kůra : V ČR se nejmocnější zemská kůra nachází na území jižních Čech (dosahuje mocnosti až 37 km), přičemž směrem k okrajovým pohořím se snižuje až na 25 km. Spodní hranici oceánské i kontinentální kůry tvoří Mohorovičićova (MOHO) plocha, na níž dochází k výraznému zvýšení rychlostí seismických vln.
Oceánská kůra je část zemské kůry, která se nachází pod oceány. Má menší mocnost než pevninská kůra, zpravidla 5 až 10 km. Skládá se z tenčí sedimentární a především z bazaltové vrstvy. Význačné pro oceánskou kůru je, že absentuje granitová vrstva.
Kontinentální kůra má oproti oceánské kůře výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, přičemž extrémy dosahují hodnot až 90 km. Hustota kontinentální kůry je menší než hustota kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g × cm−3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru.
Kolik měří zemská kůra
Kontinentální kůra má oproti oceánské kůře výrazně větší mocnost – průměrně 35 km, přičemž extrémy dosahují hodnot až 90 km. Hustota kontinentální kůry je menší než hustota kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g × cm−3, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru.Mocnost (tloušťka) zemské kůry se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6 – 8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Dokonce existují oblasti, kde se zemská kůra vůbec nenachází.V místech, která se nazývají středooceánské hřbety, se oddalují zemské desky a roztavená hornina se dostává na povrch. Vzniká zde nová oceánská kůra. Zemská kůra zaniká v hlubokomořských příkopech.
Přestože je kyslík nejrozšířenějším prvkem v zemské kůře, jeho minerály představují pouze 4,5 %.
Kolik kilometrů má celý svět : Celkový povrch Země je 510 065 284,702 km2, ale větší část povrchu (70,8 %) je pokryta Světovým oceánem kapalné vody, což představuje 361 126 221,569 km2.
Co je pod zemskou kůrou : Na rozhraní mezi zemskou kůrou a zemským pláštěm se předpokládá teplota 500 až 1 000 o C, na hranici se zemským jádrem dosahuje až 4 000o C. Vnější pevný obal Země tvoří pevné a nezpevněné horniny, které obsahují určité seskupení minerálů. Horniny a minerály jsou základní složkou zemské kůry.
Kolik km má zemska kůra
ZEMSKÁ KŮRA
– nejsvrchnější část zemského tělesa. Mocnost zemské kůry je různá v závislosti na povrchových útvarech. Na kontinentech, na souši, je to 30 – 40 km, v horských oblastech 50 – 70 km (Himálaj až 80 km ), pod oceány pouze 6 – 15 km. Průměrná mocnost se udává 35 km.
Fyzikální vlastnosti
Bezbarvý plyn těžší než vzduch. Při teplotě -183 °C kondenzuje na modrou kapalinu. Tvoří jednak molekuly O2, jednak tří atomové molekuly O3 – ozon.1.1.
Kyslík byl připraven C. W. Scheelem (1773, termickým rozkladem ně kterých dusičnanů nebo oxidu stříbrného) a současně i J. Priestleym (rozkladem oxidu rtuťnatého; je pravděpodobné, že byl izolován již dříve, ale nebyl identifikován).
Co je 6378 : Poloměr Země pro WGS 1984 je 6378,1 km, což je i nejčastěji udávaný poloměr Země obecně. Pro výpočty v geografii se pro malé prostory používá referenční koule s jedním poloměrem 6371,1 km.