Hoření je oxidační exotermický děj, tedy probíhající za vývoje světla a tepla. Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační prostředek spolu tvoří hořlavý soubor.Většinou se tak označuje kombinace světla a velkého množství tepla, které se uvolňuje při rychlé a samoudržující se exotermické oxidaci hořlavých plynů, které se uvolňují z paliva (fosilního, nebo obnovitelného zdroje energie) – hoření. Teplo a světlo je vytvářeno plameny, které se pohybují nad palivem.tepelná energie iniciuje (spustí) řetězovou reakci hoření. Při hoření často vzniká voda, oxid uhličitý, popel a kouř. Pojem hoření se příležitostně přeneseně používá i pro jiné exotermické děje – například termojaderné reakce na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.
Co vzniká při nedokonalém hoření : Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu, vznikající při nedokonalém hoření.
Co mám dělat když hoří
Pokuste se (pokud je to reálné) dostupnými prostředky (hydrant, hasicí přístroje) požár uhasit. Pokud požár uhasit nelze, pomocí tlačítkového hlásiče požáru nebo telefonu volejte tísňovou linku 150 nebo 112. Při předávání tísňové informace se snažte být trpěliví, dbejte pokynů operátora.
Co dělat když začne hořet : Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Kutálejte se ze strany na stranu, dokud plameny neuhasnou – tím se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí být materiál z umělých tkanin), použijte ji k uhašení hořícího oděvu.
Pro průběh hoření dřeva je nejdůležitějším faktorem vlhkost dřevní hmoty. Poté rozhoduje zápalná teplota ohně, která polínko rozhoří do krásného žlutého plamene. Asi 80 % tvoří prchavá hořlavina – plyn. Poté vyhořívá zbylých 20 % pevných částic – žhavé uhlíky. Fosilní důkazy prvních ohnišť se datují do doby před 250 000 lety a vrstvy popela z Číny jsou staré až 400 000 let. Přesto je možné, že oheň byl využíván již před 1,5 milionem let. Hoření bylo první chemickou reakcí, kterou člověk ovládl a využil ke svému prospěchu.
Jak vznikají oxidy
Oxidy mohou vznikat buď prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších chemických reakcích. Kyslík má v oxidech oxidační číslo −II.Síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého SO2 a v malém množství i oxidu sírového SO3.Nebezpečná koncentrace oxidu uhelnatého začne být při překročení hranice 100ppm. Většina hlásičů oxidu uhelnatého spouští poplach již při 70-80 ppm. Hladina překračující 150-220 ppm je již životu nebezpečná. I malá koncentrace oxidu uhelnatého zablokuje schopnost krve vázat a přenášet kyslík, a tak vzniká bolest hlavy, nevolnost a často i smrt. Zbytečně. Pouze nařízením vlády stanovená povinná kontrola spalinové cesty – komínu – není schopna zajistit bezpečnost provozu spotřebiče.
Jak uhasit požár : Nejvhodnější je použití hasicího přístroje, který je mnohem účinnější než zalévání ohně vodou. Nikdy se však nesnažte požár uhasit za každou cenu. Pro hašení lze použít například hasicí přístroj, požární deku, písek na zasypávání ohně nebo v nejhorším i kbelík s vodou.
Jak se chovat při požáru : Pokuste se (pokud je to reálné) dostupnými prostředky (hydrant, hasicí přístroje) požár uhasit. Pokud požár uhasit nelze, pomocí tlačítkového hlásiče požáru nebo telefonu volejte tísňovou linku 150 nebo 112. Při předávání tísňové informace se snažte být trpěliví, dbejte pokynů operátora.
Jak uhasit hořící auto
Nejvhodnější hasicí přístroj pro osobní vozidla je práškový, který můžeme zakoupit ve většině prodejen s autodíly a autodoplňky. Postačí malý kilový nebo dvoukilový. V některých zemích EU tvoří povinnou výbavu vozidla. Optimální teplota pro rozklad dřeva začíná od 280 °C. Při nižší teplotě hoření vznikají látky, které jsou zdraví velmi škodlivé a poškozují korozí vnitřek kamen nebo kotle. Při teplotě nad 700 °C se ze dřeva uvolňuje a hoří dřevoplyn (směs kysličníku uhelnatého a vodíku s vysokou výhřevností).Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).
Kdo jako prvni pouzil oheň : Kdo poprvé používal oheň Člověk zručný – homo habilis. Člověk vzpřímený – homo erectus.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak vznika hoření? Weitere Antworten – Jaké jsou podmínky pro hoření
Hoření je oxidační exotermický děj, tedy probíhající za vývoje světla a tepla. Hoření vzniká a probíhá za určitých podmínek. Pro jeho průběh je zapotřebí přítomnost hořlaviny, oxidačního prostředku a zdroje iniciace. Hořlavina a oxidační prostředek spolu tvoří hořlavý soubor.Většinou se tak označuje kombinace světla a velkého množství tepla, které se uvolňuje při rychlé a samoudržující se exotermické oxidaci hořlavých plynů, které se uvolňují z paliva (fosilního, nebo obnovitelného zdroje energie) – hoření. Teplo a světlo je vytvářeno plameny, které se pohybují nad palivem.tepelná energie iniciuje (spustí) řetězovou reakci hoření. Při hoření často vzniká voda, oxid uhličitý, popel a kouř. Pojem hoření se příležitostně přeneseně používá i pro jiné exotermické děje – například termojaderné reakce na Slunci a v jaderných reaktorech, kde se mluví například o vyhoření paliva.
Co vzniká při nedokonalém hoření : Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez zápachu, vznikající při nedokonalém hoření.
Co mám dělat když hoří
Pokuste se (pokud je to reálné) dostupnými prostředky (hydrant, hasicí přístroje) požár uhasit. Pokud požár uhasit nelze, pomocí tlačítkového hlásiče požáru nebo telefonu volejte tísňovou linku 150 nebo 112. Při předávání tísňové informace se snažte být trpěliví, dbejte pokynů operátora.
Co dělat když začne hořet : Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Kutálejte se ze strany na stranu, dokud plameny neuhasnou – tím se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí být materiál z umělých tkanin), použijte ji k uhašení hořícího oděvu.
Pro průběh hoření dřeva je nejdůležitějším faktorem vlhkost dřevní hmoty. Poté rozhoduje zápalná teplota ohně, která polínko rozhoří do krásného žlutého plamene. Asi 80 % tvoří prchavá hořlavina – plyn. Poté vyhořívá zbylých 20 % pevných částic – žhavé uhlíky.
Fosilní důkazy prvních ohnišť se datují do doby před 250 000 lety a vrstvy popela z Číny jsou staré až 400 000 let. Přesto je možné, že oheň byl využíván již před 1,5 milionem let. Hoření bylo první chemickou reakcí, kterou člověk ovládl a využil ke svému prospěchu.
Jak vznikají oxidy
Oxidy mohou vznikat buď prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších chemických reakcích. Kyslík má v oxidech oxidační číslo −II.Síra hoří na vzduchu modrým plamenem za vzniku oxidu siřičitého SO2 a v malém množství i oxidu sírového SO3.Nebezpečná koncentrace oxidu uhelnatého začne být při překročení hranice 100ppm. Většina hlásičů oxidu uhelnatého spouští poplach již při 70-80 ppm. Hladina překračující 150-220 ppm je již životu nebezpečná.
I malá koncentrace oxidu uhelnatého zablokuje schopnost krve vázat a přenášet kyslík, a tak vzniká bolest hlavy, nevolnost a často i smrt. Zbytečně. Pouze nařízením vlády stanovená povinná kontrola spalinové cesty – komínu – není schopna zajistit bezpečnost provozu spotřebiče.
Jak uhasit požár : Nejvhodnější je použití hasicího přístroje, který je mnohem účinnější než zalévání ohně vodou. Nikdy se však nesnažte požár uhasit za každou cenu. Pro hašení lze použít například hasicí přístroj, požární deku, písek na zasypávání ohně nebo v nejhorším i kbelík s vodou.
Jak se chovat při požáru : Pokuste se (pokud je to reálné) dostupnými prostředky (hydrant, hasicí přístroje) požár uhasit. Pokud požár uhasit nelze, pomocí tlačítkového hlásiče požáru nebo telefonu volejte tísňovou linku 150 nebo 112. Při předávání tísňové informace se snažte být trpěliví, dbejte pokynů operátora.
Jak uhasit hořící auto
Nejvhodnější hasicí přístroj pro osobní vozidla je práškový, který můžeme zakoupit ve většině prodejen s autodíly a autodoplňky. Postačí malý kilový nebo dvoukilový. V některých zemích EU tvoří povinnou výbavu vozidla.
Optimální teplota pro rozklad dřeva začíná od 280 °C. Při nižší teplotě hoření vznikají látky, které jsou zdraví velmi škodlivé a poškozují korozí vnitřek kamen nebo kotle. Při teplotě nad 700 °C se ze dřeva uvolňuje a hoří dřevoplyn (směs kysličníku uhelnatého a vodíku s vysokou výhřevností).Měkké dřevo (smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji. Proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).
Kdo jako prvni pouzil oheň : Kdo poprvé používal oheň Člověk zručný – homo habilis. Člověk vzpřímený – homo erectus.