Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.Čmeláci se vyznačují barevným ochlupením těla; často v černé, rezavé a žluté barvě, obvykle v pásech. Některé druhy ovšem mají i oranžovou nebo červenou barvu, nebo mohou být úplně černé.Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Kdy se probouzí čmelák : Záleží na druhu čmeláka – sezóna začíná od konce února do konce května, když už je půda dostatečně prohřátá a začínají kvést první lákavé rostliny pro opylovače jako vrba jíva, hluchavka či čemeřice. V nížinách vyletují čmeláci dříve než ve vyšších polohách.
Jak útočí čmelák
Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.
Jak zjistit alergii na včely : Alergie na jed blanokřídlého hmyzu (HVA), zejména vos a včel, patří především v dospělém věku mezi nejčastější příčiny anafylaxe. Diagnostické možnosti jsou poměrně široké, v první linii stojí kožní testy a extraktové IgE testy a využít lze i stále se zdokonalující molekulární diagnostiku.
4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů. Mladé matky po oplození, odpočívají v hnízdě a vykrmují se na zimu. V České republice potkáte nejčastěji tyto druhy:
Čmelák zemní Nejhojnější druh u nás, který je schopen obývat nejrůznější prostředí.
Čmelák hájový Podobný jako Čmelák zemní, větší druh.
Čmelák skalní
Čmelák luční
Čmelák rokytový
Čmelák zahradní
Čmelák rolní
Čmelák lesní
Proč čmelák bzučí
Varování první: zvednou prostřední nohu. Pokud to nestačí, zvedají tolik noh, kolik mohou. Pokud nebezpečí stále trvá a už nemají nohu, kterou by mohli zvednout, a zároveň stát, přichází varování druhé: čmelák leží na zádech, dělá jogínskou svíčku, bzučí a ukazuje své žihadlo. Ne vždy je ale na varování čas.Dělnice čmeláků nasbírají při svých výpravách za potravou těžký náklad pylu a nektaru a do hnízda se mohou vracet se zátěží, která se blíží hmotnosti jejich těla. S takovým nákladem se obtížně chodí, natož pak létá.Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu. Nepřátelé čmeláků
Zavíječ čmeláčí Popis: Noční motýl (může ale létat i za šera), délka 2-3 cm šedavé barvy s tmavě hnědým vzorem na křídlech.
Melittobia acasata. Popis: Miniaturní černá vosička o délce jen 1,5 mm.
Pačmeláci.
Brachycoma devia.
Antherophagus nigricornis.
Lezoucí hmyz – Mravenci, Škoři.
Co nesnáší včely : Myši, myšice a rejsci vyloženě včely obtěžují. Okusují plásty, poškozují úly i zateplení, požírají zásoby a hmyzožraví rejsci požírají i včely. Do úlů se nakvartýrují většinou v zimě, ruší zimní včely a znečišťují úl svými výkaly a močí. Tento pach včely nesnáší.
Jak se projevuje alergie na včelí bodnutí : Místní alergická reakce
Vystupňovaná místní reakce: Zarudnutí a otoky mají průměr větší než 10 cm, přetrvávají déle než 24 hodin, většinou jsou bolestivé a mohou vyvolat i neinfekční zánět lymfatických cév. Mohou se vyskytnout celkové potíže: postižený člověk se cítí malátný nebo má zimnici.
Co dělají čmeláci s pylem
Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu. čmelák dokáže opylovat i květy, se kterými si včela neporadí (rajče a jiné rostliny s dlouhou květní trubkou) čmeláci létají už od +2°C a opylují od +8°C (včela opyluje až při +15°C), zajímavostí je Čmelák alpský, který je schopen sbírat potravu už při -1°C.Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.
V čem je užitečný čmelák : Čmeláci jsou pro naši přírodu velmi důležití, opylují květy i při nižších teplotách, při kterých včelky ještě nelétají, a navíc mají i zvláštní techniky, jakými květiny opylují. Jednou z nich je opylování pomocí vibrací, čmelák se prostě na květu rozvibruje, dokud se neuvolní dost pylu.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak vypadá čmelák? Weitere Antworten – Jak vypadá kousnutí od čmeláka
Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.Čmeláci se vyznačují barevným ochlupením těla; často v černé, rezavé a žluté barvě, obvykle v pásech. Některé druhy ovšem mají i oranžovou nebo červenou barvu, nebo mohou být úplně černé.Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Kdy se probouzí čmelák : Záleží na druhu čmeláka – sezóna začíná od konce února do konce května, když už je půda dostatečně prohřátá a začínají kvést první lákavé rostliny pro opylovače jako vrba jíva, hluchavka či čemeřice. V nížinách vyletují čmeláci dříve než ve vyšších polohách.
Jak útočí čmelák
Čmeláci žihadlo mají, stejně jako jim příbuzné včely, vosy nebo sršně. Na rozdíl od včel však bodnutí pro ně neznamená smrt, nemají na žihadle zpětné háčky jako ony, které vytrhnou celou jedovou žlázu. I čmelák použije žihadla jen v ohrožení, tedy je-li s ním nešetrně manipulováno.
Jak zjistit alergii na včely : Alergie na jed blanokřídlého hmyzu (HVA), zejména vos a včel, patří především v dospělém věku mezi nejčastější příčiny anafylaxe. Diagnostické možnosti jsou poměrně široké, v první linii stojí kožní testy a extraktové IgE testy a využít lze i stále se zdokonalující molekulární diagnostiku.
4. den po narození už vylétávají z hnízda a nosí potravu, matka ještě několik dnů létá s nimi, ale brzy přestane hnízdo úplně opouštět a zůstane v jeho bezpečí. Dělnice se dožívají 4 – 6 týdnů. Mladé matky po oplození, odpočívají v hnízdě a vykrmují se na zimu.
V České republice potkáte nejčastěji tyto druhy:
Proč čmelák bzučí
Varování první: zvednou prostřední nohu. Pokud to nestačí, zvedají tolik noh, kolik mohou. Pokud nebezpečí stále trvá a už nemají nohu, kterou by mohli zvednout, a zároveň stát, přichází varování druhé: čmelák leží na zádech, dělá jogínskou svíčku, bzučí a ukazuje své žihadlo. Ne vždy je ale na varování čas.Dělnice čmeláků nasbírají při svých výpravách za potravou těžký náklad pylu a nektaru a do hnízda se mohou vracet se zátěží, která se blíží hmotnosti jejich těla. S takovým nákladem se obtížně chodí, natož pak létá.Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu.
Nepřátelé čmeláků
Co nesnáší včely : Myši, myšice a rejsci vyloženě včely obtěžují. Okusují plásty, poškozují úly i zateplení, požírají zásoby a hmyzožraví rejsci požírají i včely. Do úlů se nakvartýrují většinou v zimě, ruší zimní včely a znečišťují úl svými výkaly a močí. Tento pach včely nesnáší.
Jak se projevuje alergie na včelí bodnutí : Místní alergická reakce
Vystupňovaná místní reakce: Zarudnutí a otoky mají průměr větší než 10 cm, přetrvávají déle než 24 hodin, většinou jsou bolestivé a mohou vyvolat i neinfekční zánět lymfatických cév. Mohou se vyskytnout celkové potíže: postižený člověk se cítí malátný nebo má zimnici.
Co dělají čmeláci s pylem
Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu.
čmelák dokáže opylovat i květy, se kterými si včela neporadí (rajče a jiné rostliny s dlouhou květní trubkou) čmeláci létají už od +2°C a opylují od +8°C (včela opyluje až při +15°C), zajímavostí je Čmelák alpský, který je schopen sbírat potravu už při -1°C.Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.
V čem je užitečný čmelák : Čmeláci jsou pro naši přírodu velmi důležití, opylují květy i při nižších teplotách, při kterých včelky ještě nelétají, a navíc mají i zvláštní techniky, jakými květiny opylují. Jednou z nich je opylování pomocí vibrací, čmelák se prostě na květu rozvibruje, dokud se neuvolní dost pylu.