Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory. Příklad (Karel Jaromír Erben – Svatební košile): Co to máš na té tkaničce Na krku na té tkaničce!Anafora je velmi často používaná v poezii (příkladem může být například slavná Kiplingova báseň Když, která je na anafoře postavena) i v próze (v jednotlivých pasážích např. u Charlese Dickense) pro zvýraznění určitého tvrzení či gradaci. Velmi často je užívána také v řečnictví (např.
Co je to Epanastrofa : Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.
Co je to anafora v literatuře
Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti.
Kde se vyskytuje anafora : Pojem anafora pochází z řeckého překladu znovuuvedení, jejíž podstatou je opakování slova nebo skupiny slov na začátku verše. Objevuje se právě nejčastěji v poezii, ale může být předmětem i nějakého řečnického projevu, kde se mohou opakovat slova a slovní spojení v odstavcích nebo třeba i v kapitolách.
Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací! Epifora je stylistický prostředek, neboli také rétorická figura. Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory.
Co je epizeuxis příklad
epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).LITERÁRNÍ SMĚRY
Renesance a humanismus (14.-17. století)
Baroko (2. pol. století – 80. léta 18.
Klasicismus (2. pol. století– 18. století)
Osvícenství (18. století)
Preromantismus (od pol. století)
Národní obrození (70. léta 18. století – 50.
Romantismus (1. pol. století)
Realismus a naturalismus (2. pol. století)
Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti. Aliterace čili náslovný rým (starším pravopisem alliterace) je stylistická figura (literární technika) založená na tom, že se na začátku slov verše či na začátku několika slov opakuje stejná hláska nebo skupina hlásek, např. „plyne peníz po penízku“ (středověká vagantská poezie) či „Slovo do světa stvořenie“.
Co je to anafora příklad : Anafora v poezii
každý, na nějž pýcha shlíží. Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem. Sto roků kopal jsem uhlí. Zajímavou ukázkou anafory v poezii je báseň anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga s názvem If, česky Když, která je na anafoře založena.
Co je Epizeuxis příklad : epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).
Jak vypadá Epizeuxis
Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací! století jsou:
Co je to literát : všechny písemné texty zaznamenané určitým jazykem (česká, německá, anglická atd.) v určitém historickém období (antická, středověká, současná atd.) ústní slovesnost, kdy jsou autoři neznámí a texty se šíří ústní podáním (písně, pohádky, anekdoty atd.)
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak vypadá anafora? Weitere Antworten – Jak vypada anafora
Anafora je v literární teorii slovní figura, opakování shodného slova nebo skupiny slov na začátku za sebou jdoucích veršů nebo vět. Je opakem epifory, u níž se slova opakují na konci verše nebo jiného celku.Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory. Příklad (Karel Jaromír Erben – Svatební košile): Co to máš na té tkaničce Na krku na té tkaničce!Anafora je velmi často používaná v poezii (příkladem může být například slavná Kiplingova báseň Když, která je na anafoře postavena) i v próze (v jednotlivých pasážích např. u Charlese Dickense) pro zvýraznění určitého tvrzení či gradaci. Velmi často je užívána také v řečnictví (např.
Co je to Epanastrofa : Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.
Co je to anafora v literatuře
Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti.
Kde se vyskytuje anafora : Pojem anafora pochází z řeckého překladu znovuuvedení, jejíž podstatou je opakování slova nebo skupiny slov na začátku verše. Objevuje se právě nejčastěji v poezii, ale může být předmětem i nějakého řečnického projevu, kde se mohou opakovat slova a slovní spojení v odstavcích nebo třeba i v kapitolách.
Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!
Epifora je stylistický prostředek, neboli také rétorická figura. Jde o opakování slova, nebo skupiny slov na konci za sebou jdoucích vět nebo veršů. Epifora je opakem anafory.
Co je epizeuxis příklad
epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).LITERÁRNÍ SMĚRY
Anafora – opakování stejných slov na začátku veršů, půlveršů nebo strof. Anagram – nové slovo vzniklé přeskupením písmen v základním slově, přesmyčka, využití k neobvyklým významovým paralelám i k zesílení zvukomalebnosti.
Aliterace čili náslovný rým (starším pravopisem alliterace) je stylistická figura (literární technika) založená na tom, že se na začátku slov verše či na začátku několika slov opakuje stejná hláska nebo skupina hlásek, např. „plyne peníz po penízku“ (středověká vagantská poezie) či „Slovo do světa stvořenie“.
Co je to anafora příklad : Anafora v poezii
každý, na nějž pýcha shlíží. Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem. Sto roků kopal jsem uhlí. Zajímavou ukázkou anafory v poezii je báseň anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga s názvem If, česky Když, která je na anafoře založena.
Co je Epizeuxis příklad : epizeuxis, bezprostřední opakování téhož výrazu ve verši nebo větě: Pojďme, pojďme, ale zticha (J. Neruda).
Jak vypadá Epizeuxis
Jedná se o opakování slov nebo slovního spojení za sebou v jednom verši, větě nebo v jejich těsné blízkosti. Zjednodušeně lze říct, že tato básnická figura používána v klasické rétorice je synonymem k opakování. Nepleťme si ale tento pojem s aliterací!
století jsou:
Románský sloh | 00:35 | Gotika | 02:07 | Renesance | 03:57 | Manýrismus | 06:11 | Baroko | 06:47 | Rokoko | 11:27 | Klasicismus & Empír | 11:51 | Romantismus | 12:52 | Secese | 13:51 | Moderna ad.
Co je to literát : všechny písemné texty zaznamenané určitým jazykem (česká, německá, anglická atd.) v určitém historickém období (antická, středověká, současná atd.) ústní slovesnost, kdy jsou autoři neznámí a texty se šíří ústní podáním (písně, pohádky, anekdoty atd.)