Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí. První zmínky o tomto druhu se datují do roku 1825.Obývá korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu do hloubky 20 m. Zévy patří mezi největší mlže. Příbuzná zéva obrovská může mít velikost až 120 cm a hmotnost přes 200 kg. V jejím plášti žijí symbiotické jednobuněčné řasy obrněnky, z nichž získává větší část své výživy.Lastura (laicky škeble či mušle, odborně valva) je dvoudílná schránka mlžů. Lastura je tvořena především uhličitanem vápenatým ve formě krystalků minerálu aragonitu spojeného bílkovinným tmelem conchiolinem. Lastury mají různý tvar, zakulacení, barvu i velikost a jsou důležitým determinačním znakem určování mlžů.
Co je Zéva : Zévy patří mezi mořské mlže z čeledi Tridacnidae vyskytující se pouze v Indic- kém a v Tichém oceánu. Jsou výjimečné jednak způsobem získávání potravy, a také svou velikostí. Zéva obrovská (Tridacna gigas), která může měřit až téměř 1,4 m na délku a vážit až 500 kg, je největším a nejtěžším mlžem na světě.
Kde žijí jaci
Divocí jakové žijí v centrální Asii, zejména v oblasti Nepálu, Bhútán a Tibetu. V minulosti zasahoval svým výskytem až do Mongolska. Obývají bezlesé vrchoviny, kopce, náhorní plošiny a hory v nadmořské výšce 3200 m až 5400 m. V zimě sestupují do nižších poloh.
Jaký je rozdíl mezi ulitou a Lastu : Většina plžů vytváří ulitu, která je vlastně jejich opěrnou soustavou (vnější kostra) a zároveň chrání životně důležité orgány. Na rozdíl od lastur je to nepárový útvar, který se kolem pomyslné osy stáčí do spirály. Někteří zástupci plžů však o ulitu druhotně přišli (plzáci, slimáci, slimáčci ap.).
Plži i mlži patří mezi měkkýše. Zatímco však plži jsou suchozemští, mlži žijí ve vodě (sladkovodní i mořské). Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber.
V Kyrgyzstánu se dnes jaci chovají především pro srst, mléko a užiteční bývají i po své smrti – velice dobře se upotřebí samozřejmě maso a kůže, ale nazbyt nepřijdou ani rohy nebo jačí oháňky, které se někde zavěšují na hroby jako ozdoba.
V čem bydlí Zajíc
Zajíci preferují pole a louky s remízky, křovinatými mezemi a menšími lesíky, případně okraje lesů a paseky. Vyhýbají se hustým lesům, místy však stoupají poměrně vysoko do hor. V zimě se drží spíše v křovinách a na okrajích lesů, přes léto preferují otevřenou krajinu.Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm.
V přirozených podmínkách se zdravá kráva může dožít dvaceti a více let. Vysoce užitkové dojnice se však zpravidla porážejí po třech až čtyřech laktacích, protože jejich produkce mléka klesá a/nebo jsou chromé či neplodné.
Jak divoký velikost : králík divoký Oryctolagus cuniculus
Délka těla je 34 – 55 cm a hmotnost 1,3 – 2,5 kg. Žije pospolitě v koloniích, v norách s několika východy a větracími šachtami. Králíci si teritoria značkují močí, trusem a výměšky zvláštní podkožní žlázy na bradě.
Koho se bojí zajíc : Mezi přirozené predátory zajíců patří větší dravci, zejména jestřábi, orli a výři, ze savců větší šelmy, např. lišky nebo vlci. Zajíci preferují suché podnebí.
Jak dlouho se dožívá zajíc
Vyhovují mu také okraje lesů, vyskytuje se až po horní hranici lesa, a to i uprostřed velkých lesních celků, jako je Šumava. Třída: savci Řád: hmyzožravci Čeleď: rejskovití Mláďata: Během roku mívá jeden až dva vrhy s 5–6 (nejvýše 9) mláďaty. U samice zůstávají asi 3 týdny. Délka života: asi 1, 5 roku.
Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jak velká je krakatice obrovská : Podle jiných údajů byl největší jedinec, změřený a zvážený v roce 1879, dlouhý 17,37 metru a vážil asi 907 kilogramů; tyto údaje však nejsou spolehlivě ověřené a daleko přesahují obvykle zjištěné rozměry pro tento druh: přibližně 13 metrů délky a 275 kg váhy u samice, 10 metrů délky a 150 kg váhy u samce.
Antwort Jak velká je Zéva obrovská? Weitere Antworten – Jak může být velká Zéva obrovská
Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí. První zmínky o tomto druhu se datují do roku 1825.Obývá korálové útesy v Indickém a Tichém oceánu do hloubky 20 m. Zévy patří mezi největší mlže. Příbuzná zéva obrovská může mít velikost až 120 cm a hmotnost přes 200 kg. V jejím plášti žijí symbiotické jednobuněčné řasy obrněnky, z nichž získává větší část své výživy.Lastura (laicky škeble či mušle, odborně valva) je dvoudílná schránka mlžů. Lastura je tvořena především uhličitanem vápenatým ve formě krystalků minerálu aragonitu spojeného bílkovinným tmelem conchiolinem. Lastury mají různý tvar, zakulacení, barvu i velikost a jsou důležitým determinačním znakem určování mlžů.
Co je Zéva : Zévy patří mezi mořské mlže z čeledi Tridacnidae vyskytující se pouze v Indic- kém a v Tichém oceánu. Jsou výjimečné jednak způsobem získávání potravy, a také svou velikostí. Zéva obrovská (Tridacna gigas), která může měřit až téměř 1,4 m na délku a vážit až 500 kg, je největším a nejtěžším mlžem na světě.
Kde žijí jaci
Divocí jakové žijí v centrální Asii, zejména v oblasti Nepálu, Bhútán a Tibetu. V minulosti zasahoval svým výskytem až do Mongolska. Obývají bezlesé vrchoviny, kopce, náhorní plošiny a hory v nadmořské výšce 3200 m až 5400 m. V zimě sestupují do nižších poloh.
Jaký je rozdíl mezi ulitou a Lastu : Většina plžů vytváří ulitu, která je vlastně jejich opěrnou soustavou (vnější kostra) a zároveň chrání životně důležité orgány. Na rozdíl od lastur je to nepárový útvar, který se kolem pomyslné osy stáčí do spirály. Někteří zástupci plžů však o ulitu druhotně přišli (plzáci, slimáci, slimáčci ap.).
Plži i mlži patří mezi měkkýše. Zatímco však plži jsou suchozemští, mlži žijí ve vodě (sladkovodní i mořské). Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber.
V Kyrgyzstánu se dnes jaci chovají především pro srst, mléko a užiteční bývají i po své smrti – velice dobře se upotřebí samozřejmě maso a kůže, ale nazbyt nepřijdou ani rohy nebo jačí oháňky, které se někde zavěšují na hroby jako ozdoba.
V čem bydlí Zajíc
Zajíci preferují pole a louky s remízky, křovinatými mezemi a menšími lesíky, případně okraje lesů a paseky. Vyhýbají se hustým lesům, místy však stoupají poměrně vysoko do hor. V zimě se drží spíše v křovinách a na okrajích lesů, přes léto preferují otevřenou krajinu.Schránka měkkýšů
U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm.
V přirozených podmínkách se zdravá kráva může dožít dvaceti a více let. Vysoce užitkové dojnice se však zpravidla porážejí po třech až čtyřech laktacích, protože jejich produkce mléka klesá a/nebo jsou chromé či neplodné.
Jak divoký velikost : králík divoký Oryctolagus cuniculus
Délka těla je 34 – 55 cm a hmotnost 1,3 – 2,5 kg. Žije pospolitě v koloniích, v norách s několika východy a větracími šachtami. Králíci si teritoria značkují močí, trusem a výměšky zvláštní podkožní žlázy na bradě.
Koho se bojí zajíc : Mezi přirozené predátory zajíců patří větší dravci, zejména jestřábi, orli a výři, ze savců větší šelmy, např. lišky nebo vlci. Zajíci preferují suché podnebí.
Jak dlouho se dožívá zajíc
Vyhovují mu také okraje lesů, vyskytuje se až po horní hranici lesa, a to i uprostřed velkých lesních celků, jako je Šumava. Třída: savci Řád: hmyzožravci Čeleď: rejskovití Mláďata: Během roku mívá jeden až dva vrhy s 5–6 (nejvýše 9) mláďaty. U samice zůstávají asi 3 týdny. Délka života: asi 1, 5 roku.
Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jak velká je krakatice obrovská : Podle jiných údajů byl největší jedinec, změřený a zvážený v roce 1879, dlouhý 17,37 metru a vážil asi 907 kilogramů; tyto údaje však nejsou spolehlivě ověřené a daleko přesahují obvykle zjištěné rozměry pro tento druh: přibližně 13 metrů délky a 275 kg váhy u samice, 10 metrů délky a 150 kg váhy u samce.