Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte. Hrášek je opravdu nenáročná rostlina.Hrách je jednoletá, popínavá rostlina se sbíhavými a prorostlými listy. Kvete od dubna do října. Plody jsou lusky, obsahují dužnatá semena zvaná hrášky. Nezralé hrášky či celé lusky se používají jako zelenina (hrášek), zralá semena (hrách) se používají jako luštěnina.Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Kdy se sazi hrách : Semena hrachu klíčí i při nízkých teplotách. Mezi zahrádkáři se termíny pro výsev hrachu různí. Někteří čekají na konec dubna až začátek května, ovšem v teplejších oblastech můžeme semena vysévat již koncem března.
Co dát po hrášku
Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).
Jak sušit hrách : Semena hrachu se suší obtížně a jsou citlivá na sušící režim. Nejvhodnější je použít aktivní provětrávání vyšší vrstvy semen studeným nebo předehřátým vzduchem. Tento způsob sušení je zvláště vhodný pro dosoušení osiv, neboť nedochází k poškozování semen jejich vícenásobným přemisťováním.
Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny). Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Pnoucím odrůdám musíme připravit oporu.
Čím se Přihnojuje
Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku. Troubu si zapněte na horkovzdušný ohřev na 40 °C. Když je předehřátá, umístěte do ní houby naskládané na pečicím papíru ‒ buď přímo na rošt, nebo i na plechy. Po dvou hodinách sušení můžete zvýšit teplotu na 50-60 °C. Houby tak budou dříve usušené.
Jak uchovat hrách : Ideální skladovací teplota pro hrachové lusky je 1 až 0°C při relativní vlhkosti vzduchu 90 až 95% a počítejte s dobou uskladnění maximálně 14 dní (spíše 10). U cukrového hrášku je doba uchování ještě kratší – kolem 5 dnů.
Kam zasadit Hrasek : Vyžaduje neutrální střední a lehčí půdu, kterou je třeba dobře připravit. Optimální je hluboká propustná půda, která se rychle zahřeje a dobře drží vodu. Hrách má však poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C.
Co zasadit pod růže
Růže si dobře rozumí s trvalkami, drobnými keři i dřevinami. Díky jejich hluboko položeným kořenům si s ostatními rostlinami nekonkurují a neberou si živiny. Jejich květy vypadají nejlépe v kombinaci s levandulí, kontryhelem a šalvějí nebo také mahonií, dřišťálem či cesmínou. V blízkosti hrachu lze pěstovat košťálovou zeleninu, hlávkový salát, fenykl, zelí, karotku, ředkvičky a ředkve či okurky. Výnosy hrášku zvyšuje blízkost celeru. Nevhodným sousedem je cibule, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek a rajčata. Hrách nesnáší zamokřenou půdu, ale ani sucho.Chcete-li si vyrobit tekuté hnojivo z kopřivy dvoudomé, dejte čerstvé listí kopřivy, nařezané na malé kousky, do kbelíku s asi 10 litry vody. Ideální pro výrobu tohoto hnojiva je dešťová voda. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístěte kolem rostlin při zalévání.
Jak hnojit růže : Jednou z nejlepších možností, čím nejlépe krmit růže, je kravský hnůj. Hnůj se přidá do vody v poměru 1:10 a nechá se týden kvasit. Poté je třeba i tento koncentrát naředit v poměru 1:2 a keře je možné zalévat. Pokud máte již zcela rozložený kompost, můžete jej rozsypat kolem růží.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak šít hrách? Weitere Antworten – Jak hluboko síť hrách
Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte. Hrášek je opravdu nenáročná rostlina.Hrách je jednoletá, popínavá rostlina se sbíhavými a prorostlými listy. Kvete od dubna do října. Plody jsou lusky, obsahují dužnatá semena zvaná hrášky. Nezralé hrášky či celé lusky se používají jako zelenina (hrášek), zralá semena (hrách) se používají jako luštěnina.Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Kdy se sazi hrách : Semena hrachu klíčí i při nízkých teplotách. Mezi zahrádkáři se termíny pro výsev hrachu různí. Někteří čekají na konec dubna až začátek května, ovšem v teplejších oblastech můžeme semena vysévat již koncem března.
Co dát po hrášku
Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).
Jak sušit hrách : Semena hrachu se suší obtížně a jsou citlivá na sušící režim. Nejvhodnější je použít aktivní provětrávání vyšší vrstvy semen studeným nebo předehřátým vzduchem. Tento způsob sušení je zvláště vhodný pro dosoušení osiv, neboť nedochází k poškozování semen jejich vícenásobným přemisťováním.
Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Pnoucím odrůdám musíme připravit oporu.
Čím se Přihnojuje
Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Troubu si zapněte na horkovzdušný ohřev na 40 °C. Když je předehřátá, umístěte do ní houby naskládané na pečicím papíru ‒ buď přímo na rošt, nebo i na plechy. Po dvou hodinách sušení můžete zvýšit teplotu na 50-60 °C. Houby tak budou dříve usušené.
Jak uchovat hrách : Ideální skladovací teplota pro hrachové lusky je 1 až 0°C při relativní vlhkosti vzduchu 90 až 95% a počítejte s dobou uskladnění maximálně 14 dní (spíše 10). U cukrového hrášku je doba uchování ještě kratší – kolem 5 dnů.
Kam zasadit Hrasek : Vyžaduje neutrální střední a lehčí půdu, kterou je třeba dobře připravit. Optimální je hluboká propustná půda, která se rychle zahřeje a dobře drží vodu. Hrách má však poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C.
Co zasadit pod růže
Růže si dobře rozumí s trvalkami, drobnými keři i dřevinami. Díky jejich hluboko položeným kořenům si s ostatními rostlinami nekonkurují a neberou si živiny. Jejich květy vypadají nejlépe v kombinaci s levandulí, kontryhelem a šalvějí nebo také mahonií, dřišťálem či cesmínou.
V blízkosti hrachu lze pěstovat košťálovou zeleninu, hlávkový salát, fenykl, zelí, karotku, ředkvičky a ředkve či okurky. Výnosy hrášku zvyšuje blízkost celeru. Nevhodným sousedem je cibule, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek a rajčata. Hrách nesnáší zamokřenou půdu, ale ani sucho.Chcete-li si vyrobit tekuté hnojivo z kopřivy dvoudomé, dejte čerstvé listí kopřivy, nařezané na malé kousky, do kbelíku s asi 10 litry vody. Ideální pro výrobu tohoto hnojiva je dešťová voda. Malé množství listí také můžete přidat přímo do půdy nebo je umístěte kolem rostlin při zalévání.
Jak hnojit růže : Jednou z nejlepších možností, čím nejlépe krmit růže, je kravský hnůj. Hnůj se přidá do vody v poměru 1:10 a nechá se týden kvasit. Poté je třeba i tento koncentrát naředit v poměru 1:2 a keře je možné zalévat. Pokud máte již zcela rozložený kompost, můžete jej rozsypat kolem růží.