Z obilovin se vyrábí především pečivo, těstoviny, ovesné vločky, cornflakes, jáhly, kroupy. Obiloviny jsou dobrým zdrojem sacharidů. Jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a rostlinných bílkovin.Obiloviny druhy. Obiloviny dělíme podle několika kritérií, tím nejvýznamnějším je obsah lepku. Mezi bezlepkové (obiloviny i pseudoobiloviny) patří rýže, proso (jáhly), amaranth, quinoa, kukuřice, pohanka a některé odrůdy ovsa. Obiloviny obsahující lepek (gluten) jsou pšenice (včetně špaldy), žito, ječmen a oves.Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů. Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.
Jak vařit pšenici : Jakmile pšenice ve vodě nabobtná, dáme ji vařit na mírný oheň. Doba vaření se pohybuje kolem 25 – 45 minut podle intenzity na vařiči. Někdo nechává zrnka úplně změknout. Někdo zase má rád specifickou konzistenci, při níž je pšenice úplně měkká ale vnější obal při zmáčknutí lehce lupne.
Na co se používá obilí
Jsou základní surovinou pro mlýnský, lihovarnický, pivovarnický, sladařský a krmivářský průmysl. Botanicky patří obiloviny mezi ušlechtilé traviny. Mezi běžně pěstované druhy patří pšenice, žito, ječmen, oves, triticale (kříženec žita a pšenice), kukuřice, proso, čirok a rýže.
Jaký je rozdíl mezi obilím a obilnin : Cereálie (z angl. „cereals“) a obiloviny jsou synonyma, z pohledu českého jazyka je ale označení „obiloviny“ příhodnější. Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna.
„cereals“) a obiloviny jsou synonyma, z pohledu českého jazyka je ale označení „obiloviny“ příhodnější. Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna.
Rýže je energeticky nejvíce vyváženou obilovinou, je velmi dobře stravitelná a výživná, ale její trávení nepotřebuje mnoho energie; užitek z ní je tedy velmi vysoký, zároveň čistí organismus a zbavuje ho přebytečných usazenin. Patří k základním sattvickým potravinám, hojně se užívá v makrobiotice či ájurvédě.
Jak dlouho se vaří pšenice
Celá zrna (jednozrnky, dvouzrnky, špaldy, žita nebo červené pšenice) se před vařením musí propláchnout a namáčet několik hodin nebo celou noc. Doba varu se tím zkrátí na 50 až 90 minut.Podle některých odborníků vlivem propustného střeva procházejí prozánětlivé látky střevem do mozku, kde způsobují u geneticky predisponovaných dětí zánět a autismus. Ve studiích se ukazuje, že pšenice, zejména gliadin, lektiny a další látky nezpůsobuje jen alergii, ale take zánět a propustné střevo, jak ukazují studie.Celkově potřebuje ozimá pšenice pro zdárný růst od vzejití 50 až 60 vegetačních dnů v podmínkách krátkého dne do nástupu na dlouhý čtrnáctihodinový den.
Když obiloviny, tak celozrnné
Pokrývají přibližně třetinu energetické hodnoty, jsou zdrojem minimálně poloviny přijímaných bílkovin, sacharidů a v menší míře také tuků. Velkou předností je vhodný poměr výživných látek, v tomto případě glycidů a bílkovin. Kromě toho zajišťují přísun vitamínu E a vitamínů skupiny B.
Proč má obilí duté stéblo a kolínko : Při klíčení roste více zárodečných kořínků. Stéblo duté, jen kolénka vyplněna dření. V klásku nejvíce plodné dolní kvítky. Méně náročné na teplo, více na vodu.
Kteří škůdci napadají obiloviny : Za nejvýznamnější škůdce na obilninách lze v současnosti považovat mšice, které jsou ekonomicky významné v některých ročnících, naposledy v letech 2009, 2011 a 2012 (Honěk et al., 2020).
Kde se pěstuje obilí v ČR
Nejvíc se v Praze pěstuje pšenice, v ČR také
Co se týče obilovin – pšenice se v Praze pěstuje na 4449 hektarech, žito na 104 hektarech a ječmen na 1664 hektarech. Z pícnin na orné půdě se v metropoli na 163 hektarech pěstuje kukuřice na zeleno a na siláž.
Jak namáčet rýži, pohanku nebo třeba pšenici
Zrna namočte do cca trojnásobného množství vlažné až teplé vody a přidejte malý hrnek kefíru (vodního i mléčného) nebo syrovátky (může se vám vysrážet při výrobě mléčného kefíru). Nechte stát na kuchyňské lince 12 – 24 hodin. Během této doby můžete vodu i několikrát obměnit.Živiny a vitamíny se při něm z velké části zachovají. Při vaření voda vyplavuje mnoho minerálních látek, ale při vaření v páře jich většina zůstává vázána v potravinách. Při vaření v páře je také snazší najít optimální okamžik vaření: při vaření v horké vodě je konzistence rychle pryč, pokud se na chvíli rozptýlíte.
Co jíst místo obilovin : ječmenné kroupy nejlépe nahradí čirok či slzovka, pšeničný kuskus nahradí kuskus z kukuřice, bulgur nahradí třeba quinoa, jáhly nebo pohanka.
Antwort Jak se zpracovava obili? Weitere Antworten – Co se dělá z obili
Z obilovin se vyrábí především pečivo, těstoviny, ovesné vločky, cornflakes, jáhly, kroupy. Obiloviny jsou dobrým zdrojem sacharidů. Jsou zdrojem vitaminů, minerálních látek, vlákniny a rostlinných bílkovin.Obiloviny druhy. Obiloviny dělíme podle několika kritérií, tím nejvýznamnějším je obsah lepku. Mezi bezlepkové (obiloviny i pseudoobiloviny) patří rýže, proso (jáhly), amaranth, quinoa, kukuřice, pohanka a některé odrůdy ovsa. Obiloviny obsahující lepek (gluten) jsou pšenice (včetně špaldy), žito, ječmen a oves.Pšenice mají vysokou výživnou hodnotu. V Evropě jsou základní potravinářskou surovinou pro výrobu pečiva, těstovin a rozmanitých pokrmů. Průmyslově se využívá jako surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva, uvažuje se o energetickém využití pšeničné biomasy jako obnovitelného zdroje energie.
Jak vařit pšenici : Jakmile pšenice ve vodě nabobtná, dáme ji vařit na mírný oheň. Doba vaření se pohybuje kolem 25 – 45 minut podle intenzity na vařiči. Někdo nechává zrnka úplně změknout. Někdo zase má rád specifickou konzistenci, při níž je pšenice úplně měkká ale vnější obal při zmáčknutí lehce lupne.
Na co se používá obilí
Jsou základní surovinou pro mlýnský, lihovarnický, pivovarnický, sladařský a krmivářský průmysl. Botanicky patří obiloviny mezi ušlechtilé traviny. Mezi běžně pěstované druhy patří pšenice, žito, ječmen, oves, triticale (kříženec žita a pšenice), kukuřice, proso, čirok a rýže.
Jaký je rozdíl mezi obilím a obilnin : Cereálie (z angl. „cereals“) a obiloviny jsou synonyma, z pohledu českého jazyka je ale označení „obiloviny“ příhodnější. Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna.
„cereals“) a obiloviny jsou synonyma, z pohledu českého jazyka je ale označení „obiloviny“ příhodnější. Rozdíl mezi obilninami a obilovinami spočívá v tom, že zatímco „obilniny“ označují skupinu plodin, pěstovanou kulturu, porost nebo rostliny, tak „obiloviny“ mají význam produktu, zrna.
Rýže je energeticky nejvíce vyváženou obilovinou, je velmi dobře stravitelná a výživná, ale její trávení nepotřebuje mnoho energie; užitek z ní je tedy velmi vysoký, zároveň čistí organismus a zbavuje ho přebytečných usazenin. Patří k základním sattvickým potravinám, hojně se užívá v makrobiotice či ájurvédě.
Jak dlouho se vaří pšenice
Celá zrna (jednozrnky, dvouzrnky, špaldy, žita nebo červené pšenice) se před vařením musí propláchnout a namáčet několik hodin nebo celou noc. Doba varu se tím zkrátí na 50 až 90 minut.Podle některých odborníků vlivem propustného střeva procházejí prozánětlivé látky střevem do mozku, kde způsobují u geneticky predisponovaných dětí zánět a autismus. Ve studiích se ukazuje, že pšenice, zejména gliadin, lektiny a další látky nezpůsobuje jen alergii, ale take zánět a propustné střevo, jak ukazují studie.Celkově potřebuje ozimá pšenice pro zdárný růst od vzejití 50 až 60 vegetačních dnů v podmínkách krátkého dne do nástupu na dlouhý čtrnáctihodinový den.
Když obiloviny, tak celozrnné
Pokrývají přibližně třetinu energetické hodnoty, jsou zdrojem minimálně poloviny přijímaných bílkovin, sacharidů a v menší míře také tuků. Velkou předností je vhodný poměr výživných látek, v tomto případě glycidů a bílkovin. Kromě toho zajišťují přísun vitamínu E a vitamínů skupiny B.
Proč má obilí duté stéblo a kolínko : Při klíčení roste více zárodečných kořínků. Stéblo duté, jen kolénka vyplněna dření. V klásku nejvíce plodné dolní kvítky. Méně náročné na teplo, více na vodu.
Kteří škůdci napadají obiloviny : Za nejvýznamnější škůdce na obilninách lze v současnosti považovat mšice, které jsou ekonomicky významné v některých ročnících, naposledy v letech 2009, 2011 a 2012 (Honěk et al., 2020).
Kde se pěstuje obilí v ČR
Nejvíc se v Praze pěstuje pšenice, v ČR také
Co se týče obilovin – pšenice se v Praze pěstuje na 4449 hektarech, žito na 104 hektarech a ječmen na 1664 hektarech. Z pícnin na orné půdě se v metropoli na 163 hektarech pěstuje kukuřice na zeleno a na siláž.
Jak namáčet rýži, pohanku nebo třeba pšenici
Zrna namočte do cca trojnásobného množství vlažné až teplé vody a přidejte malý hrnek kefíru (vodního i mléčného) nebo syrovátky (může se vám vysrážet při výrobě mléčného kefíru). Nechte stát na kuchyňské lince 12 – 24 hodin. Během této doby můžete vodu i několikrát obměnit.Živiny a vitamíny se při něm z velké části zachovají. Při vaření voda vyplavuje mnoho minerálních látek, ale při vaření v páře jich většina zůstává vázána v potravinách. Při vaření v páře je také snazší najít optimální okamžik vaření: při vaření v horké vodě je konzistence rychle pryč, pokud se na chvíli rozptýlíte.
Co jíst místo obilovin : ječmenné kroupy nejlépe nahradí čirok či slzovka, pšeničný kuskus nahradí kuskus z kukuřice, bulgur nahradí třeba quinoa, jáhly nebo pohanka.