Antwort Jak se zeptat na vedlejší větu Přívlastkovou? Weitere Antworten – Jak se ptáme na vedlejší větu Přívlastkovou

Jak se zeptat na vedlejší větu Přívlastkovou?
Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno). Ptáme se na ni podobně jako na přívlastek otázkami jaký, který, čí (Jakou, kterou louku jsme nalezli → Která v dalších dnech získala jméno Komárová.).Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).Vedlejší věta (příslovečná) přípustková vyjadřuje příslovečné určení přípustky věty hlavní (Přihlásil se, i když látku příliš neuměl.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení přípustky otázkou i přes co, navzdory čemu, i v jakém případě (Přes co se přihlásil → I když látku příliš neuměl.).

Jak se ptame na VV Predmetnou : Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho

Jak se pozná vedlejší věta Přísudková

Vedlejší věta přísudková

Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.

Jak poznat vedlejší větu Přísudkovou : Přísudkovou vedlejší větu poznáme podle toho, že je ve větě řídící přítomno sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se), což je neplnovýznamové sloveso, které musí být doplněno jménem, aby dávalo smysl.

Vedlejší věta přísudková

Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla obloha

„Hlavní věta

Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!

Co je to Vedlejší věta přívlastková

Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.Vedlejší věta přísudková

Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla oblohaPrvní věta druhého souvětí je rozdělená na dvě části, mezi které je vložena druhá věta. Z domu, který stál nejblíž, právě vyšel člověk. Věta hlavní (H) je samostatná, nemůžeme se na ni žádnou jinou větou zeptat. Věta vedlejší (V) je nesamostatná, závislá na jiné větě (můžeme se na ni touto větou zeptat).

Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.

Jak poznat vedlejší větu doplňkovou : Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.

Co je to vedlejší věta přívlastková : Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.