Metamorfované (přeměněné) horniny vznikají ze všech druhů hornin v důsledku vysokých teplot, tlaků a chemickému prostředí, kterým jsou horniny v zemské kůře vystaveny. Stavba hornin se přizpůsobuje novým podmínkám, které jsou odlišné od podmínek, za kterých vznikaly.Vyvřelé horniny byly vytvořeny ochlazováním roztaveného magmatu. Metamorfované horniny vznikly přeměnou (tepelnou a tlakovou) starších hornin. Nové krystaly v hornině se vytvářely za působení tlaku a podle něho jsou také orientovány.Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické (vyvřelé) horniny sedimentární (usazené) horniny metamorfované (přeměněné)
Jak vznikaji Výlevné horniny : Výlevné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím lávy či magmatu těsně pod povrchem. Tuhnutí je rychlé, tvoří se tedy menší krystaly. Mezi výlevné vyvřelé horniny náleží například: čedič (bazalt) (d) – Složením odpovídá gabru.
Jak se přeměňují horniny
Horniny a minerály se přeměňují za vysokých teplot a tlaků. Vznikají tak přeměněné (metamorfované) horniny. Tlak působící při přeměně drtí horniny. Tím upravuje cestu pro plyny a roztoky unikající z magmatu v hloubce.
Jak dochází k přeměně hornin : Přeměněné neboli metamorfované horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených či jiných přeměněných hornin. Přeměna (metamorfóza) probíhá za zvýšené teploty a tlaku. Tyto podmínky způsobí přestavbu struktury horniny/minerálů, ale nedostačují k úplnému roztavení horniny na magma.
Magma vzniká v oblastech zemského pláště, nebo tavením z hornin spodní zemské kůry. Magma může dosahovat různých teplot (na Zemi většinou mezi 650–1200 °C). Vlivem rozdílu hustoty magmatu vůči okolnímu prostředí stoupá magma k povrchu, jelikož má menší hustotu. Ortorula (d) vzniká přeměnou žuly a podobných hornin. Přeměnou vápence vzniká mramor (krystalický vápenec, e), který se využívá např. v sochařství či stavebnictví. V Česku se metamorfované horniny typicky vyskytují v horských oblastech (Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Šumava…).
Která hornina vzniká přeměnou z vápence
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity). K přeměně (metamorfóze) dochází za vysoké teploty a tlaku. Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence.Při počátku erupce nejprve unikají plynné látky a teprve poté dojde k samotným výlevům láv. Roztavený kov, který tvoří jádro naší Země, se nazývá magma. Extrémní žár může v magmatu způsobit rozšíření bublinek oxidu uhličitého. Rozpínající se plyn tlačí magma do otvoru sopky a ven na povrch Země.Magmatický krb: V tomto prostoru se hromadí magma stoupající ze svrchní části zemského pláště. Krb bývá v hloubce 5–30 km pod povrchem země. Parazitický kráter: Pokud je sopka vysoká, magma neputuje pouze sopouchem, ale hledá si i jiné cesty, které pak ústí na svazích vulkánu. Magmatu vyvrženému na povrch se říká láva. Sopka představuje na zemském povrchu místo, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin planety. Vulkány se obvykle vyskytují podél hranic litosférických desek a v tzv. horkých skvrnách.
Jak se tvoří sopka : Sopky se nejčastěji rodí v místech podél hranic tektonických desek, kde dochází z různých příčin, vyplývajících z jejich pohybu, k oslabení zemské kůry (litosférické vrstvy). Tato oslabení vedou k erupcím roztavené horniny, nazývané magma, na zemský povrch.
Jak se tvori láva : Jako lávu označujeme magmatickou směs, která se dostává na povrch v důsledku sopečné činnosti. Jedná se o roztavenou horninovou hmotu o teplotě 900 – 1100°C. Láva se může objevit na povrchu jak v průběhu erupcí (video), tak i po jejich ukončení jako klidně vytékající proud taveniny z vulkánu (např. havajské sopky).
Jak vznikají vulkány
Vulkány vznikají nejčastěji v místech, kde se setkávají tektonické desky, které se k sobě přibližují (jedna se podsouvá pod druhou) nebo se od sebe vzdalují. Dále může být zdrojem vulkanické činnosti také horká skvrna (angl. Sopečná erupce je vyvolána tlakem plynů uvolněných z magmatu a nastává v případě, kdy tlak plynů vyvolává takové napětí, že dojde k násilnému proražení poslední překážky dělící magma od zemského povrchu. Při počátku erupce nejprve unikají plynné látky a teprve poté dojde k samotným výlevům láv.Je tvořena roztavenými fázemi hornin, krystaly a plyny, které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout. Láva se většinou dostává do vzájemné interakce se dvěma nejdůležitějšími prostředími – vodou a vzduchem, které ovlivňují její výsledný vzhled (texturu, strukturu) a vlastnosti.
Co zastaví lávu : Cukrová třtina zastaví lávu, ale zmizí, pokud je blok vody u ní zničen lávou. Když láva nateče svisle do ruditu, který je ohraničen vodou, změní se na obsidián bez ztráty lávy.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak se tvoří přeměněné horniny? Weitere Antworten – Jak vznikají přeměněné horniny
Metamorfované (přeměněné) horniny vznikají ze všech druhů hornin v důsledku vysokých teplot, tlaků a chemickému prostředí, kterým jsou horniny v zemské kůře vystaveny. Stavba hornin se přizpůsobuje novým podmínkám, které jsou odlišné od podmínek, za kterých vznikaly.Vyvřelé horniny byly vytvořeny ochlazováním roztaveného magmatu. Metamorfované horniny vznikly přeměnou (tepelnou a tlakovou) starších hornin. Nové krystaly v hornině se vytvářely za působení tlaku a podle něho jsou také orientovány.Podle původu a způsobu vzniku se rozlišují tři základní kategorie hornin: horniny magmatické (vyvřelé) horniny sedimentární (usazené) horniny metamorfované (přeměněné)
Jak vznikaji Výlevné horniny : Výlevné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím lávy či magmatu těsně pod povrchem. Tuhnutí je rychlé, tvoří se tedy menší krystaly. Mezi výlevné vyvřelé horniny náleží například: čedič (bazalt) (d) – Složením odpovídá gabru.
Jak se přeměňují horniny
Horniny a minerály se přeměňují za vysokých teplot a tlaků. Vznikají tak přeměněné (metamorfované) horniny. Tlak působící při přeměně drtí horniny. Tím upravuje cestu pro plyny a roztoky unikající z magmatu v hloubce.
Jak dochází k přeměně hornin : Přeměněné neboli metamorfované horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených či jiných přeměněných hornin. Přeměna (metamorfóza) probíhá za zvýšené teploty a tlaku. Tyto podmínky způsobí přestavbu struktury horniny/minerálů, ale nedostačují k úplnému roztavení horniny na magma.
Magma vzniká v oblastech zemského pláště, nebo tavením z hornin spodní zemské kůry. Magma může dosahovat různých teplot (na Zemi většinou mezi 650–1200 °C). Vlivem rozdílu hustoty magmatu vůči okolnímu prostředí stoupá magma k povrchu, jelikož má menší hustotu.
Ortorula (d) vzniká přeměnou žuly a podobných hornin. Přeměnou vápence vzniká mramor (krystalický vápenec, e), který se využívá např. v sochařství či stavebnictví. V Česku se metamorfované horniny typicky vyskytují v horských oblastech (Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, Šumava…).
Která hornina vzniká přeměnou z vápence
Mramory (krystalické vápence) jsou přeměněné karbonátové horniny, které vznikly rekrystalizací původních vápenců nebo méně často dolomitů (krystalické dolomity). K přeměně (metamorfóze) dochází za vysoké teploty a tlaku. Mramory bývají hruběji zrnité než jemnozrnné vápence.Při počátku erupce nejprve unikají plynné látky a teprve poté dojde k samotným výlevům láv. Roztavený kov, který tvoří jádro naší Země, se nazývá magma. Extrémní žár může v magmatu způsobit rozšíření bublinek oxidu uhličitého. Rozpínající se plyn tlačí magma do otvoru sopky a ven na povrch Země.Magmatický krb: V tomto prostoru se hromadí magma stoupající ze svrchní části zemského pláště. Krb bývá v hloubce 5–30 km pod povrchem země. Parazitický kráter: Pokud je sopka vysoká, magma neputuje pouze sopouchem, ale hledá si i jiné cesty, které pak ústí na svazích vulkánu. Magmatu vyvrženému na povrch se říká láva.
Sopka představuje na zemském povrchu místo, kde roztavené magma vystupuje či vystupovalo z hlubin planety. Vulkány se obvykle vyskytují podél hranic litosférických desek a v tzv. horkých skvrnách.
Jak se tvoří sopka : Sopky se nejčastěji rodí v místech podél hranic tektonických desek, kde dochází z různých příčin, vyplývajících z jejich pohybu, k oslabení zemské kůry (litosférické vrstvy). Tato oslabení vedou k erupcím roztavené horniny, nazývané magma, na zemský povrch.
Jak se tvori láva : Jako lávu označujeme magmatickou směs, která se dostává na povrch v důsledku sopečné činnosti. Jedná se o roztavenou horninovou hmotu o teplotě 900 – 1100°C. Láva se může objevit na povrchu jak v průběhu erupcí (video), tak i po jejich ukončení jako klidně vytékající proud taveniny z vulkánu (např. havajské sopky).
Jak vznikají vulkány
Vulkány vznikají nejčastěji v místech, kde se setkávají tektonické desky, které se k sobě přibližují (jedna se podsouvá pod druhou) nebo se od sebe vzdalují. Dále může být zdrojem vulkanické činnosti také horká skvrna (angl.
Sopečná erupce je vyvolána tlakem plynů uvolněných z magmatu a nastává v případě, kdy tlak plynů vyvolává takové napětí, že dojde k násilnému proražení poslední překážky dělící magma od zemského povrchu. Při počátku erupce nejprve unikají plynné látky a teprve poté dojde k samotným výlevům láv.Je tvořena roztavenými fázemi hornin, krystaly a plyny, které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout. Láva se většinou dostává do vzájemné interakce se dvěma nejdůležitějšími prostředími – vodou a vzduchem, které ovlivňují její výsledný vzhled (texturu, strukturu) a vlastnosti.
Co zastaví lávu : Cukrová třtina zastaví lávu, ale zmizí, pokud je blok vody u ní zničen lávou. Když láva nateče svisle do ruditu, který je ohraničen vodou, změní se na obsidián bez ztráty lávy.