Hlavní metodou množení láčkovek je řízkování, nejlépe v době od ledna do března. Nejlepší jsou vrcholové řízky, dlouhé asi 20 až 30 cm, seříznuté pod listem. Spodní dva listy odřízneme. Čerstvou ránu na spodku řízku ihned namočíme do vody a ošetříme práškovým stimulátorem (např.Pokud chcete masožravku pěstovat doma, jako substrát stačí rašelina(čistá nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1). Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné.Nejčastěji se používá vločkové krmivo, které se rozmělní na prášek a následně se rostliny posypou. Můžete použít i třeba gammarus (sušené larvy). Tento způsob hnojení lze použít jen pro rostliny, které nepotřebují hýbající se kořit (tzn. že tím nedokážete hnojit mucholapku podivnou a bublinatky).
Jak často zalévat masožravé rostliny : Pro tyto druhy použijte k pěstování vysoké podmisky a rostliny zalévejte třeba jednou měsíčně až po okraj. Vodní hladina bude přirozeně kolísat, což jim dělá dobře. Správné zalévání je klíčem ke krásným rostlinám. Proto je nepodceňujte a snažte se používat kvalitní vodu a dodržovat vlhkostní nároky jednotlivých druhů.
Jak pěstovat Láčkovky
Vysokohorské láčkovky preferují v létě i v zimě nižší teploty okolo 18 °C přes den a 10 °C v noci. Větrat je třeba již v okamžiku, kdy teploty vystoupí nad 21 °C. Láčkovky potřebují vydatně zalévat měkkou vodou mírně kyselé – maximálně neutrální reakce. Ideální je dešťovka okyselená trochou rašeliny.
Jak množit masožravé rostliny : Rozmnožování masožravých rostlin
Rozmnožovat lze i vegetativně (dělením), například nařezáním kořenů na 2 cm dlouhé kusy, které položíme na vlhký substrát. Za několik týdnů začnou růst na kořenech malé rostlinky. Můžeme též oddělit celý list, který též položíme na vlhký substrát.
Rozmnožování masožravých rostlin
Rozmnožovat lze i vegetativně (dělením), například nařezáním kořenů na 2 cm dlouhé kusy, které položíme na vlhký substrát. Za několik týdnů začnou růst na kořenech malé rostlinky. Můžeme též oddělit celý list, který též položíme na vlhký substrát.
Masožravé rostliny potřebují dostatek slunce, přímé sluneční světlo jim dělá opravdu dobře. V jarním a letním období jsou teploty pro masožravky ideální. Přes zimu jim zajistíme chladnější stanoviště. Většině masožravých rostlin přes zimu vyhovují teplody od 15-19 °C s menší zálivkou.
Čím hnojit masožravé rostliny
Existují dva způsoby, kterými masožravky hnojíme: suchým hnojivem do substrátu, nebo roztokem hnojiva ve vodě na list – čili zálivkou. Pro oba způsoby se výborně hodí Hnojík, protože je přírodní, bez přidaných látek, a obsahuje všechny důležité živiny.Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy – prvoky, roztoče, korýše a zvláště pak hmyz a jeho larvy.Masožravé rostliny nevyžadují speciální substrát, protože přirozeně rostou na místech s chudou půdou, kde je málo živin. Pro většinu masožravých rostlin je tedy vhodný substrát z rašeliny, který je odlehčený pískem, případně perlitem. Vhodné příměsi substrátu: písek nebo perlit, aktivní uhlí.
Teplota: Běžná pokojová teplota, rostlinám vyhovuje letnění venku. Na zimu je nutné omezit teplotu na 5-10 °C. Substrát: Čistá vláknitá rašelina s křemičitým pískem nebo perlitem v poměru 2 : 1. Vzdušná vlhkost: Mají rády čerstvý vzduch, není vhodné rostliny dávat do skleněných koulí nebo paludárií.
Jak rychle rostou Masozravky : Rostliny rostou velmi rychle a kvetou obvykle již za 6 týdnů od výsevu. Tenká vřetenovitá semena tohoto rodu vyséváme na živý stříhaný rašeliník nebo běžný výsevní substrát (rašelina:písek; 2:1), kde klíčí až několik měsíců při 18-30°C.
Čím se živí masožravá rostlina : Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy – prvoky, roztoče, korýše a zvláště pak hmyz a jeho larvy.
Kdy přesazovat masožravky
Přesazování masožravých rostlin
Tyto rostliny je třeba přesazovat každoročně, pokud je ale nádoba předimenzovaná, pak jednou za 2 až 3 roky. Především jde o kvalitu substrátu a používané zálivkové vody. Jestliže substrát změní barvu a nebo zapáchá, určitě je třeba přesadit!
Perfektním jarním hnojením je kompost. Živiny se z něj postupně uvolňují po celý rok, a udržuje tak půdu výživnou a kyprou. Pokud nemáme přístup k čerstvým hnojivům, můžeme koupit granulované hnoje (kravský, slepičí či koňský) a přidat je i přímo k rostlinám.Masožravé rostliny potřebují dostatek slunce, přímé sluneční světlo jim dělá opravdu dobře. V jarním a letním období jsou teploty pro masožravky ideální. Přes zimu jim zajistíme chladnější stanoviště. Většině masožravých rostlin přes zimu vyhovují teplody od 15-19 °C s menší zálivkou.
Jak dlouho žije masožravá rostlina : Ale může se stát, že ti jednoletka žije rok a půl, a např. taková Sarracenia, která se může dožít i několik desítek let, viz rostliny p. Sedláčka, tak zemře již v útlém, mnohdy dětském věku.
Antwort Jak se starat o Láčkovku? Weitere Antworten – Jak množit láčkovky
Hlavní metodou množení láčkovek je řízkování, nejlépe v době od ledna do března. Nejlepší jsou vrcholové řízky, dlouhé asi 20 až 30 cm, seříznuté pod listem. Spodní dva listy odřízneme. Čerstvou ránu na spodku řízku ihned namočíme do vody a ošetříme práškovým stimulátorem (např.Pokud chcete masožravku pěstovat doma, jako substrát stačí rašelina(čistá nebo smíchanou s perlitem či křemičitým pískem v poměru 2:1). Květináčky by měly stát v misce s asi centimetrovou hladinou vody. Poté, co vodu vyčerpají, musíme ji ihned dolít. Vyschnutí bývá pro masožravky osudné.Nejčastěji se používá vločkové krmivo, které se rozmělní na prášek a následně se rostliny posypou. Můžete použít i třeba gammarus (sušené larvy). Tento způsob hnojení lze použít jen pro rostliny, které nepotřebují hýbající se kořit (tzn. že tím nedokážete hnojit mucholapku podivnou a bublinatky).
Jak často zalévat masožravé rostliny : Pro tyto druhy použijte k pěstování vysoké podmisky a rostliny zalévejte třeba jednou měsíčně až po okraj. Vodní hladina bude přirozeně kolísat, což jim dělá dobře. Správné zalévání je klíčem ke krásným rostlinám. Proto je nepodceňujte a snažte se používat kvalitní vodu a dodržovat vlhkostní nároky jednotlivých druhů.
Jak pěstovat Láčkovky
Vysokohorské láčkovky preferují v létě i v zimě nižší teploty okolo 18 °C přes den a 10 °C v noci. Větrat je třeba již v okamžiku, kdy teploty vystoupí nad 21 °C. Láčkovky potřebují vydatně zalévat měkkou vodou mírně kyselé – maximálně neutrální reakce. Ideální je dešťovka okyselená trochou rašeliny.
Jak množit masožravé rostliny : Rozmnožování masožravých rostlin
Rozmnožovat lze i vegetativně (dělením), například nařezáním kořenů na 2 cm dlouhé kusy, které položíme na vlhký substrát. Za několik týdnů začnou růst na kořenech malé rostlinky. Můžeme též oddělit celý list, který též položíme na vlhký substrát.
Rozmnožování masožravých rostlin
Rozmnožovat lze i vegetativně (dělením), například nařezáním kořenů na 2 cm dlouhé kusy, které položíme na vlhký substrát. Za několik týdnů začnou růst na kořenech malé rostlinky. Můžeme též oddělit celý list, který též položíme na vlhký substrát.
Masožravé rostliny potřebují dostatek slunce, přímé sluneční světlo jim dělá opravdu dobře. V jarním a letním období jsou teploty pro masožravky ideální. Přes zimu jim zajistíme chladnější stanoviště. Většině masožravých rostlin přes zimu vyhovují teplody od 15-19 °C s menší zálivkou.
Čím hnojit masožravé rostliny
Existují dva způsoby, kterými masožravky hnojíme: suchým hnojivem do substrátu, nebo roztokem hnojiva ve vodě na list – čili zálivkou. Pro oba způsoby se výborně hodí Hnojík, protože je přírodní, bez přidaných látek, a obsahuje všechny důležité živiny.Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy – prvoky, roztoče, korýše a zvláště pak hmyz a jeho larvy.Masožravé rostliny nevyžadují speciální substrát, protože přirozeně rostou na místech s chudou půdou, kde je málo živin. Pro většinu masožravých rostlin je tedy vhodný substrát z rašeliny, který je odlehčený pískem, případně perlitem. Vhodné příměsi substrátu: písek nebo perlit, aktivní uhlí.
Teplota: Běžná pokojová teplota, rostlinám vyhovuje letnění venku. Na zimu je nutné omezit teplotu na 5-10 °C. Substrát: Čistá vláknitá rašelina s křemičitým pískem nebo perlitem v poměru 2 : 1. Vzdušná vlhkost: Mají rády čerstvý vzduch, není vhodné rostliny dávat do skleněných koulí nebo paludárií.
Jak rychle rostou Masozravky : Rostliny rostou velmi rychle a kvetou obvykle již za 6 týdnů od výsevu. Tenká vřetenovitá semena tohoto rodu vyséváme na živý stříhaný rašeliník nebo běžný výsevní substrát (rašelina:písek; 2:1), kde klíčí až několik měsíců při 18-30°C.
Čím se živí masožravá rostlina : Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy – prvoky, roztoče, korýše a zvláště pak hmyz a jeho larvy.
Kdy přesazovat masožravky
Přesazování masožravých rostlin
Tyto rostliny je třeba přesazovat každoročně, pokud je ale nádoba předimenzovaná, pak jednou za 2 až 3 roky. Především jde o kvalitu substrátu a používané zálivkové vody. Jestliže substrát změní barvu a nebo zapáchá, určitě je třeba přesadit!
Perfektním jarním hnojením je kompost. Živiny se z něj postupně uvolňují po celý rok, a udržuje tak půdu výživnou a kyprou. Pokud nemáme přístup k čerstvým hnojivům, můžeme koupit granulované hnoje (kravský, slepičí či koňský) a přidat je i přímo k rostlinám.Masožravé rostliny potřebují dostatek slunce, přímé sluneční světlo jim dělá opravdu dobře. V jarním a letním období jsou teploty pro masožravky ideální. Přes zimu jim zajistíme chladnější stanoviště. Většině masožravých rostlin přes zimu vyhovují teplody od 15-19 °C s menší zálivkou.
Jak dlouho žije masožravá rostlina : Ale může se stát, že ti jednoletka žije rok a půl, a např. taková Sarracenia, která se může dožít i několik desítek let, viz rostliny p. Sedláčka, tak zemře již v útlém, mnohdy dětském věku.