Četnost zálivky záleží na druhu rostliny, prostředí kde je kokedama zavěšena i velikosti kokedamového balu. Vlhkomilné kokedamy stačí zalévat zpravidla jednou týdně, kokedamy nenáročné na zálivku postačí zalít i jednou za 10 – 14 dní.Hnojení kokedamy
Mech hnojení ke svému růstu nepotřebuje, rostlina uvnitř kokedamy ale ano. Hnojivo jí dodá živiny potřebné pro vývoj kořenů, listů a květů. Rostliny by se měly hnojit během hlavního období růstu – tedy na jaře a na podzim.Pokud chcete zavěsit kokedamu na stěnu, použijte skobu, nebo věšáček, který dostatečně vyčnívá ze stěny. Díky tomu se kokedamy nebudou dotýkat zdi a nebude hrozit, že by ji poškodily. Při umístění respektujte nároky rostliny v kokedamě, podrobně se tomuto tématu věnujeme v článku na blogu.
Co potrebuji na Kokedamu : Pro výrobu kokedamy budete potřebovat:
nízký mech, který najdete v lese,
rašelinu,
pěstební substrát,
akadamu,
lžičku,
přírodní provázek nebo vlasec,
nůžky,
rostlinu.
Co je to kokedama
Název kokedama je odvozen od japonského slova Koke = mech a Tama = koule. Rostlinu totiž místo v květináči pěstujeme v kulatém balu zeminy, který je ještě obalen mechem a zajištěn provázkem. Kokedama je vlastně taková varianta bonsaje. Tento způsob pěstování rostlin je velmi estetický a vlastně i úsporný.
Kde koupit Kokedamu : V prodejnách Knihkupectví LUXOR
Naše kokedamy zakoupíte také ve vybraných prodejnách Knihkupectví LUXOR po celé ČR. Kokedamy Luxor nabízí především ve variantě na zavěšení. Na výběr je hned z několika druhů kokedam: fíkus Ginseng, asparágusy, anturie, haworcie, sloní noha (Nolina) nebo chamaedora.
Perfektním jarním hnojením je kompost. Živiny se z něj postupně uvolňují po celý rok, a udržuje tak půdu výživnou a kyprou. Pokud nemáme přístup k čerstvým hnojivům, můžeme koupit granulované hnoje (kravský, slepičí či koňský) a přidat je i přímo k rostlinám. Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.
Co do kokedamy
Pokud s kokedamou začínáme, volíme vlhkomilné rostliny a právě pro ně základní substrát obsahuje japonský černý jíl, rašelinu s neutrálním pH a nebo kvalitní kompost, běžný substrát určený pro pokojové rostliny, pemzu (či perlit) a zeolit.Název kokedama je odvozen od japonského slova Koke = mech a Tama = koule. Rostlinu totiž místo v květináči pěstujeme v kulatém balu zeminy, který je ještě obalen mechem a zajištěn provázkem. Kokedama je vlastně taková varianta bonsaje. Tento způsob pěstování rostlin je velmi estetický a vlastně i úsporný.Naše nejstarší kokedamy mají i 10 let. Pokud se o kokedamu naší výroby dobře staráte, nenecháváte bal příliš dlouho ve vodě rozmočit a doplňujete občas rostlině živiny přidáním hnojiva do zálivky, pak vám kokedama vydrží roky. Mnoho plevelů (pampeliška, jetel, hluchavky) je medonosných a prospívají včelám, čmelákům i jinému hmyzu v době, kdy odkvétají kulturní plodiny. Hustě vysázené rostliny obvykle skoro žádný plevel nepropustí. Vhodné jsou rostliny, které krásně kvetou a přitom ozdravují půdu – aksamitník, měsíček, lichořeřišnice.
Jak často hnojit : Jste-li zastáncem tradičního hnojení, hnojí se dvakrát nebo třikrát ročně. Na jaře, na podzim, případně uprostřed sezóny pokud je to potřeba. Ideální doba k aplikaci hnojiva na trávník je období krátkých přeháněk, abyste nemuseli půdu zvlhčovat. Silné přeháňky nejsou vhodné, protože hnojivo naopak spláchnou.
Jak casto můžu hnojit Travnik : Jak často se provádí hnojení trávníku
Travní plochy hnojíme tři až čtyřikrát do roka. V dubnu, červnu, září a pokud je třeba, pak ještě koncem října. Důležité je i množství hnojiva v jednotlivých obdobích. V dubnu je to 25% roční potřeby, v červnu také 25%, v září ovšem 35% a v říjnu 15%.
Čím přihnojovat
Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června. Název kokedama je odvozen od japonského slova Koke = mech a Tama = koule. Rostlinu totiž místo v květináči pěstujeme v kulatém balu zeminy, který je ještě obalen mechem a zajištěn provázkem. Kokedama je vlastně taková varianta bonsaje. Tento způsob pěstování rostlin je velmi estetický a vlastně i úsporný.Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.
Co ničí půdu : Zdravá půda jako podzemní ochrana klimatu
K tomu je potřeba zapojit půdní organismy, jejichž činnost je však závislá na mnoha faktorech, jako je dostupnost vody a živin. Špatné hospodaření, v čele s používáním pesticidů, umělých hnojiv a těžkých zemědělských strojů, však půdu výrazně poškozuje.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak se starat o kokedamy? Weitere Antworten – Jak casto Zalevat Kokedamu
Četnost zálivky záleží na druhu rostliny, prostředí kde je kokedama zavěšena i velikosti kokedamového balu. Vlhkomilné kokedamy stačí zalévat zpravidla jednou týdně, kokedamy nenáročné na zálivku postačí zalít i jednou za 10 – 14 dní.Hnojení kokedamy
Mech hnojení ke svému růstu nepotřebuje, rostlina uvnitř kokedamy ale ano. Hnojivo jí dodá živiny potřebné pro vývoj kořenů, listů a květů. Rostliny by se měly hnojit během hlavního období růstu – tedy na jaře a na podzim.Pokud chcete zavěsit kokedamu na stěnu, použijte skobu, nebo věšáček, který dostatečně vyčnívá ze stěny. Díky tomu se kokedamy nebudou dotýkat zdi a nebude hrozit, že by ji poškodily. Při umístění respektujte nároky rostliny v kokedamě, podrobně se tomuto tématu věnujeme v článku na blogu.
Co potrebuji na Kokedamu : Pro výrobu kokedamy budete potřebovat:
Co je to kokedama
Název kokedama je odvozen od japonského slova Koke = mech a Tama = koule. Rostlinu totiž místo v květináči pěstujeme v kulatém balu zeminy, který je ještě obalen mechem a zajištěn provázkem. Kokedama je vlastně taková varianta bonsaje. Tento způsob pěstování rostlin je velmi estetický a vlastně i úsporný.
Kde koupit Kokedamu : V prodejnách Knihkupectví LUXOR
Naše kokedamy zakoupíte také ve vybraných prodejnách Knihkupectví LUXOR po celé ČR. Kokedamy Luxor nabízí především ve variantě na zavěšení. Na výběr je hned z několika druhů kokedam: fíkus Ginseng, asparágusy, anturie, haworcie, sloní noha (Nolina) nebo chamaedora.
Perfektním jarním hnojením je kompost. Živiny se z něj postupně uvolňují po celý rok, a udržuje tak půdu výživnou a kyprou. Pokud nemáme přístup k čerstvým hnojivům, můžeme koupit granulované hnoje (kravský, slepičí či koňský) a přidat je i přímo k rostlinám.
Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.
Co do kokedamy
Pokud s kokedamou začínáme, volíme vlhkomilné rostliny a právě pro ně základní substrát obsahuje japonský černý jíl, rašelinu s neutrálním pH a nebo kvalitní kompost, běžný substrát určený pro pokojové rostliny, pemzu (či perlit) a zeolit.Název kokedama je odvozen od japonského slova Koke = mech a Tama = koule. Rostlinu totiž místo v květináči pěstujeme v kulatém balu zeminy, který je ještě obalen mechem a zajištěn provázkem. Kokedama je vlastně taková varianta bonsaje. Tento způsob pěstování rostlin je velmi estetický a vlastně i úsporný.Naše nejstarší kokedamy mají i 10 let. Pokud se o kokedamu naší výroby dobře staráte, nenecháváte bal příliš dlouho ve vodě rozmočit a doplňujete občas rostlině živiny přidáním hnojiva do zálivky, pak vám kokedama vydrží roky.
Mnoho plevelů (pampeliška, jetel, hluchavky) je medonosných a prospívají včelám, čmelákům i jinému hmyzu v době, kdy odkvétají kulturní plodiny. Hustě vysázené rostliny obvykle skoro žádný plevel nepropustí. Vhodné jsou rostliny, které krásně kvetou a přitom ozdravují půdu – aksamitník, měsíček, lichořeřišnice.
Jak často hnojit : Jste-li zastáncem tradičního hnojení, hnojí se dvakrát nebo třikrát ročně. Na jaře, na podzim, případně uprostřed sezóny pokud je to potřeba. Ideální doba k aplikaci hnojiva na trávník je období krátkých přeháněk, abyste nemuseli půdu zvlhčovat. Silné přeháňky nejsou vhodné, protože hnojivo naopak spláchnou.
Jak casto můžu hnojit Travnik : Jak často se provádí hnojení trávníku
Travní plochy hnojíme tři až čtyřikrát do roka. V dubnu, červnu, září a pokud je třeba, pak ještě koncem října. Důležité je i množství hnojiva v jednotlivých obdobích. V dubnu je to 25% roční potřeby, v červnu také 25%, v září ovšem 35% a v říjnu 15%.
Čím přihnojovat
Základním organickým hnojivem je chlévská mrva, kompost, hnojůvka, rašelina, fekálie, nebo zelené hnojení. Ideální je hnojení plnými organickými hnojivy na podzim či v brzkém jaře. Pak jej můžete rozšířit o hnojení minerálními (draselnými a fosfátovými) hnojivy, kterými lze přihnojovat až do konce června.
Název kokedama je odvozen od japonského slova Koke = mech a Tama = koule. Rostlinu totiž místo v květináči pěstujeme v kulatém balu zeminy, který je ještě obalen mechem a zajištěn provázkem. Kokedama je vlastně taková varianta bonsaje. Tento způsob pěstování rostlin je velmi estetický a vlastně i úsporný.Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí. Téměř 20 % je potenciálně silně až extrémně ohroženo vodní erozí a více než 5 % větrnou erozí.
Co ničí půdu : Zdravá půda jako podzemní ochrana klimatu
K tomu je potřeba zapojit půdní organismy, jejichž činnost je však závislá na mnoha faktorech, jako je dostupnost vody a živin. Špatné hospodaření, v čele s používáním pesticidů, umělých hnojiv a těžkých zemědělských strojů, však půdu výrazně poškozuje.