Polorovinu lze znázornit např. pomocí rovnoběžného promítání, polorovina se zapisuje pomocí hraniční přímky a pomocného bodu se symbolem šipka. Opačná polorovina k dané polorovině je polorovina, která leží ve stejné rovině, má s danou polorovinou stejnou hraniční přímku, ale opačný směr.Přímka – se zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Značíme ji dvěma body nebo častěji malým písmenem.Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB.
Jak udělat zapis konstrukce : Pro zápis geometrických konstrukcí používáme množinové operace, především průnik ( ∩) a sjednocení ( ∪). Příklad: Rozhodněte, co je průnikem polopřímky C A CA CA a poloroviny A B C ABC ABC. Polorovina A B C ABC ABC je určena hraniční přímkou A B AB AB a bodem C.
Jak se značí Mimoběžnost
Ve stereometrii rozlišujeme čtyři vzájemné polohy dvou přímek v prostoru.
Vzájemná poloha
Společné body
Značení
Rovnoběžné různé
žádné
p || q
Mimoběžné
žádné
p q
Různoběžné
jeden
p q
Totožné
všechny
p = q
Jak se značí úsečka AB : Každými dvěma body A, B je určena jediná úsečka AB. Značíme ji AB. Platí AB=BA a zároveň body A, B jsou body úsečky AB – náleží úsečce AB (A ∊ AB, B ∊ AB). Body A, B se nazývají krajní body úsečky AB.
POLOPŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí. Vzájemnou polohu dvou přímek můžeme snadno určit, pokud známe souřadnice jejich směrových, případně normálových vektorů. Přímky rovnoběžné mají stejný směr, tedy jejich směrové vektory jsou kolineární. Normálové vektory dvou rovnoběžných přímek jsou také kolineární. Ve speciálním případě mohou být přímky totožné.
Jak vypadají opačné polopřímky
Sjednocením polopřímky a k ní opačné polopřímky vznikne přímka. Úsečka jako průsečík polopřímek.Kruh se značí velkým písmenem a je dán středem a poloměrem, zapisuje se K(S;r), kde K- je název kruhu, takže když se bude jmenovat M, bude tam místo písmene K písmeno M.Úsečka se znázorňuje rovnou čarou mezi jejími krajními body, zapisuje se pomocí svých krajních bodů, případně malým písmenem. Každá přímka protínající dvě mimoběžky se nazývá příčka mimoběžek. Příčku kolmou na obě mimoběžky označujeme jako osu mimoběžek. Za vzdálenost mimoběžek je označována délka úsečky s krajními body v průsečících osy mimoběžek s oběma mimoběžkami.
Jak vypadá úsečka : ÚSEČKA je rovná čára, která má dva krajní body (značíme velkými tiskacími písmeny
Jak se píše úsečka : Úsečka se znázorňuje rovnou čarou mezi jejími krajními body, zapisuje se pomocí svých krajních bodů, případně malým písmenem.
Co je počátek polopřímky
Značení Bod, který rozdělil přímku, se nazývá počáteční bod polopřímky. Pro určení polopřímky se na polopřímce volí další bod různý od počátečního bodu, tento bod se nazývá pomocný bod. Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.Body A, B, C leží na jedné přímce, právě tehdy, když je vektor AB nenulovým reálným násobkem vektoru AC, tj. existuje nějaké reálné číslo k, pro které platí AB = kAC. AB = (1; -2; 2), AC = (-1; 2; -1).
Co je Polára : Polára je přímka, která má jednu velice zajímavou vlastnost související s tečnami kružnice. Přímka daná rovnicí (x – m)(x1 – m) + (y – n)(y1 – n) = r2 se nazývá polára bodu X1[x1; y1] vzhledem ke kružnici se středem S[m; n] a poloměrem r.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak se rysuje polopřímka? Weitere Antworten – Jak zapsat Polorovinu
Polorovinu lze znázornit např. pomocí rovnoběžného promítání, polorovina se zapisuje pomocí hraniční přímky a pomocného bodu se symbolem šipka. Opačná polorovina k dané polorovině je polorovina, která leží ve stejné rovině, má s danou polorovinou stejnou hraniční přímku, ale opačný směr.Přímka – se zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Značíme ji dvěma body nebo častěji malým písmenem.Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB.
Jak udělat zapis konstrukce : Pro zápis geometrických konstrukcí používáme množinové operace, především průnik ( ∩) a sjednocení ( ∪). Příklad: Rozhodněte, co je průnikem polopřímky C A CA CA a poloroviny A B C ABC ABC. Polorovina A B C ABC ABC je určena hraniční přímkou A B AB AB a bodem C.
Jak se značí Mimoběžnost
Ve stereometrii rozlišujeme čtyři vzájemné polohy dvou přímek v prostoru.
Jak se značí úsečka AB : Každými dvěma body A, B je určena jediná úsečka AB. Značíme ji AB. Platí AB=BA a zároveň body A, B jsou body úsečky AB – náleží úsečce AB (A ∊ AB, B ∊ AB). Body A, B se nazývají krajní body úsečky AB.
POLOPŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí.
Vzájemnou polohu dvou přímek můžeme snadno určit, pokud známe souřadnice jejich směrových, případně normálových vektorů. Přímky rovnoběžné mají stejný směr, tedy jejich směrové vektory jsou kolineární. Normálové vektory dvou rovnoběžných přímek jsou také kolineární. Ve speciálním případě mohou být přímky totožné.
Jak vypadají opačné polopřímky
Sjednocením polopřímky a k ní opačné polopřímky vznikne přímka. Úsečka jako průsečík polopřímek.Kruh se značí velkým písmenem a je dán středem a poloměrem, zapisuje se K(S;r), kde K- je název kruhu, takže když se bude jmenovat M, bude tam místo písmene K písmeno M.Úsečka se znázorňuje rovnou čarou mezi jejími krajními body, zapisuje se pomocí svých krajních bodů, případně malým písmenem.
Každá přímka protínající dvě mimoběžky se nazývá příčka mimoběžek. Příčku kolmou na obě mimoběžky označujeme jako osu mimoběžek. Za vzdálenost mimoběžek je označována délka úsečky s krajními body v průsečících osy mimoběžek s oběma mimoběžkami.
Jak vypadá úsečka : ÚSEČKA je rovná čára, která má dva krajní body (značíme velkými tiskacími písmeny
Jak se píše úsečka : Úsečka se znázorňuje rovnou čarou mezi jejími krajními body, zapisuje se pomocí svých krajních bodů, případně malým písmenem.
Co je počátek polopřímky
Značení Bod, který rozdělil přímku, se nazývá počáteční bod polopřímky. Pro určení polopřímky se na polopřímce volí další bod různý od počátečního bodu, tento bod se nazývá pomocný bod.
Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.Body A, B, C leží na jedné přímce, právě tehdy, když je vektor AB nenulovým reálným násobkem vektoru AC, tj. existuje nějaké reálné číslo k, pro které platí AB = kAC. AB = (1; -2; 2), AC = (-1; 2; -1).
Co je Polára : Polára je přímka, která má jednu velice zajímavou vlastnost související s tečnami kružnice. Přímka daná rovnicí (x – m)(x1 – m) + (y – n)(y1 – n) = r2 se nazývá polára bodu X1[x1; y1] vzhledem ke kružnici se středem S[m; n] a poloměrem r.