Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap. (Kdy zabouchl dveře → Když odcházel.).Vedlejší věta příslovečná místní vyjadřuje příslovečné určení místa věty hlavní, které by jinak, v případě použití samotné jednoduché věty, bylo vyjádřeno příslovcem či spojením předložky a podstatného jména. Závislá věta nám v podstatě specifikuje místo, kde se odehrává děj věty řídící.Ptáme se následovně: I přes co Navzdory čemu I v jakém případě Větu vedlejší k větě hlavní připojujeme spojkami třebaže, i kdyby, ač, ačkoli, i když a přestože.
Jak se ptáme na větu přípustnou : Vedlejší věta (příslovečná) přípustková vyjadřuje příslovečné určení přípustky věty hlavní (Přihlásil se, i když látku příliš neuměl.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení přípustky otázkou i přes co, navzdory čemu, i v jakém případě (Přes co se přihlásil
Jak se ptáme na větu Podmětnou
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Na jakou větu se ptáme proč : Vedlejší věta příslovečná
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící.
Vedlejší věta příslovečná
místní
kde
příčinná
proč
účelová
za jakým účelem
podmínková
za jakých podmínek
přípustková
i přes co
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Jak se zeptat na větu Přísudkovou
Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla oblohapodmětná: Kdo se bojí, nesmí do lesa. předmětná: Řekl, že přijde.Vedlejší věta příslovečná
Vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící. Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.
Jak se ptáme na VV Podmětnou : Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Jak se ptáme na větu hlavní : „Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Jak se ptáme na pum
Pu místa – Pum – ptáme se: Kde Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Jak se ptam na větu Predmetnou : Vedlejší věta předmětná
Vyjadřuje předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící. Ptáme se na ni: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + věta řídící. Příklad: Nezapomeň, že výuka začíná v 8:00. → Koho, co nezapomeň
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak se ptáme na větu příslovečnou? Weitere Antworten – Jak se ptáme na věty vedlejší příslovečné
Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap. (Kdy zabouchl dveře → Když odcházel.).Vedlejší věta příslovečná místní vyjadřuje příslovečné určení místa věty hlavní, které by jinak, v případě použití samotné jednoduché věty, bylo vyjádřeno příslovcem či spojením předložky a podstatného jména. Závislá věta nám v podstatě specifikuje místo, kde se odehrává děj věty řídící.Ptáme se následovně: I přes co Navzdory čemu I v jakém případě Větu vedlejší k větě hlavní připojujeme spojkami třebaže, i kdyby, ač, ačkoli, i když a přestože.
Jak se ptáme na větu přípustnou : Vedlejší věta (příslovečná) přípustková vyjadřuje příslovečné určení přípustky věty hlavní (Přihlásil se, i když látku příliš neuměl.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení přípustky otázkou i přes co, navzdory čemu, i v jakém případě (Přes co se přihlásil
Jak se ptáme na větu Podmětnou
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Na jakou větu se ptáme proč : Vedlejší věta příslovečná
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící.
Vedlejší věta příslovečná
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Jak se zeptat na větu Přísudkovou
Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla oblohapodmětná: Kdo se bojí, nesmí do lesa. předmětná: Řekl, že přijde.Vedlejší věta příslovečná
Vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící. Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící.
Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.
Jak se ptáme na VV Podmětnou : Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Jak se ptáme na větu hlavní : „Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Jak se ptáme na pum
Pu místa – Pum – ptáme se: Kde
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Jak se ptam na větu Predmetnou : Vedlejší věta předmětná
Vyjadřuje předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící. Ptáme se na ni: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + věta řídící. Příklad: Nezapomeň, že výuka začíná v 8:00. → Koho, co nezapomeň