Český pravopis uznává následující druhy uvozovek: dvojité „X“, jednoduché ‚X'; dále boční dvojité »X« a boční jednoduché ›X‹. Většinou se používají standardní dvojité uvozovky ve tvaru 99 66, tedy „X“. Jednoduché uvozovky se pak používají především v případě, že se v přímé řeči cituje další přímá řeč.Způsoby převzetí původního textu:
Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.Pro uvozovky v českém textu používejte český typ psaní („…“), můžete je vkládat pomocí zkratek Alt+0132 („) a Alt+0147 (“). Pro uvozovky v anglickém textu používejte anglický způsob psaní (“…”), můžete vkládat pomocí zkratek Alt+0147 (“) a Alt+0148 (”).
Jaké písmeno se píše za uvozovkami : Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno.
Jak se správně píše přímá řeč
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Jak se pisi uvozovky v textu : Je‑li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se počátečním a koncovým uvozovacím znaménkem každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd. Např.: „Myslela jsem, že už se nevrátí,“ řekla Petra, „ale mile mě překvapil. “
Přímo v textu práce rozlišujeme přímé citace a nepřímé citace: – Přímá citace je doslovné převzetí části textu jiného autora. Musí být v textu graficky zvýrazněna uvozovkami nebo kurzívou (zkratka cit. se v tomto případě nepoužívá). Existují dva základní způsoby, jak využít ve svém textu cizí informace či myšlenky: citace a parafráze. V citaci uvádíte doslovné znění svého zdroje a dáváte ho do uvozovek. Parafráze je naopak volným zopakováním myšlenek a do uvozovek se nedává. Pro obě ale platí, že je třeba původní text reprodukovat přesně.
Jak na přímou řeč
Přímá řeč je textovým prostředkem k zachycení výpovědi či promluvy jednoho nebo více mluvčích. Přímá řeč bývá uvozena uvozovací větou, která má informativní funkci. Přibližuje situaci, v níž byla promluva pronesena, seznamuje nás s autorem výpovědi, jeho postoji apod.Je třeba si pomoci klávesovými zkratkami. Jednoduché uvozovky se píšou pomocí Alt+0130 (dolní) a Alt+0145 (horní), dvojité pomocí Alt+0132 (dolní) a Alt+0147 (horní) a boční uvozovky napíšete pomocí Alt+0187 (přední) nebo Alt+0171 (zadní).Přímá řeč vlastní
Nejvýraznějším prvkem přímé řeči vlastní jsou uvozovky, jimiž je oddělena od zbytku textu. Důležité je, pamatovat si také, že přímá řeč je samostatná věta. Musí proto začínat velkým písmenem a být ukončena interpunkčním znaménkem. V českém jazyce píšeme přímou řeč do uvozovek ve tvaru čísel 99 a 66. Píší se hned před nebo za přímou řeč bez mezery.
Jak se dělají uvozovky : Klávesové zkratky
Jednoduché uvozovky dolní: Alt+0130.
Jednoduché uvozovky horní: Alt+0145.
Dvojité uvozovky dolní: Alt+0132.
Dvojité uvozovky horní: Alt+0147.
Jak se píše přímá řeč ve větě : – přímá řeč končí čárkou, může být i vykřičník a otazník („Pojďte na bábovku! “ volala babička.), pak následují uvozovky nahoře, mezerník a uvozovací věta začíná vždy malým písmenem. „Pojďte,“ volala babička, „na bábovku.
Jak vypadá nepřímá citace
PARAFRÁZE neboli nepřímá citace znamená, že teorii, myšlenku, resp. text z odborné publikace interpretujete vlastními slovy s tím, že nedochází ke změně jeho významu. Pro parafráze platí, že se nedávají do uvozovek, mívají menší rozsah než originální text a stejně jako u přímých citací musí být uveden autor nebo zdroj. Jak parafrázovat. O parafrázování hovoříme tehdy, jestliže ve vlastním textu stručně a jednodušeji formulujeme myšlenku, která v citovaném zdroji byla prezentována podrobně. Parafrázování rozhodně neznamená, že bychom převzali původní myšlenku a jen v ní vyměnili některé ze slov.Citace se řadí abecedně (nejprve názvy s číslem na začátku, poté písmena). V případě více děl jednoho autora řadíme díla podle roku vydání – nejmladší díla jsou uvedena jako první. Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a citace samotné uvádíme v poznámce pod čarou.
Jak psát nepřímou řeč : Nepřímá řeč reprodukuje promluvu či myšlenku postavy vedlejší větou; ta je přitom uvozena větou hlavní se slovesy (většinou v minulém čase), která označují či naznačují něčí výpověď, odborně verba dicendi: např. řekl, sdělil, zeptal se, odvětil, chtěl vědět – variant jsou desítky: Karel řekl Elišce, že ji miluje.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak se píšou uvozovky v přímé řeči? Weitere Antworten – Jak se píšou české uvozovky
Český pravopis uznává následující druhy uvozovek: dvojité „X“, jednoduché ‚X'; dále boční dvojité »X« a boční jednoduché ›X‹. Většinou se používají standardní dvojité uvozovky ve tvaru 99 66, tedy „X“. Jednoduché uvozovky se pak používají především v případě, že se v přímé řeči cituje další přímá řeč.Způsoby převzetí původního textu:
Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.Pro uvozovky v českém textu používejte český typ psaní („…“), můžete je vkládat pomocí zkratek Alt+0132 („) a Alt+0147 (“). Pro uvozovky v anglickém textu používejte anglický způsob psaní (“…”), můžete vkládat pomocí zkratek Alt+0147 (“) a Alt+0148 (”).
Jaké písmeno se píše za uvozovkami : Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno.
Jak se správně píše přímá řeč
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.
Jak se pisi uvozovky v textu : Je‑li uvozovací věta do přímé řeči nebo citátu vložena, označuje se počátečním a koncovým uvozovacím znaménkem každý jednotlivý úsek přímé řeči nebo citátu. Druhé uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku atd. Např.: „Myslela jsem, že už se nevrátí,“ řekla Petra, „ale mile mě překvapil. “
Přímo v textu práce rozlišujeme přímé citace a nepřímé citace: – Přímá citace je doslovné převzetí části textu jiného autora. Musí být v textu graficky zvýrazněna uvozovkami nebo kurzívou (zkratka cit. se v tomto případě nepoužívá).
Existují dva základní způsoby, jak využít ve svém textu cizí informace či myšlenky: citace a parafráze. V citaci uvádíte doslovné znění svého zdroje a dáváte ho do uvozovek. Parafráze je naopak volným zopakováním myšlenek a do uvozovek se nedává. Pro obě ale platí, že je třeba původní text reprodukovat přesně.
Jak na přímou řeč
Přímá řeč je textovým prostředkem k zachycení výpovědi či promluvy jednoho nebo více mluvčích. Přímá řeč bývá uvozena uvozovací větou, která má informativní funkci. Přibližuje situaci, v níž byla promluva pronesena, seznamuje nás s autorem výpovědi, jeho postoji apod.Je třeba si pomoci klávesovými zkratkami. Jednoduché uvozovky se píšou pomocí Alt+0130 (dolní) a Alt+0145 (horní), dvojité pomocí Alt+0132 (dolní) a Alt+0147 (horní) a boční uvozovky napíšete pomocí Alt+0187 (přední) nebo Alt+0171 (zadní).Přímá řeč vlastní
Nejvýraznějším prvkem přímé řeči vlastní jsou uvozovky, jimiž je oddělena od zbytku textu. Důležité je, pamatovat si také, že přímá řeč je samostatná věta. Musí proto začínat velkým písmenem a být ukončena interpunkčním znaménkem.
V českém jazyce píšeme přímou řeč do uvozovek ve tvaru čísel 99 a 66. Píší se hned před nebo za přímou řeč bez mezery.
Jak se dělají uvozovky : Klávesové zkratky
Jak se píše přímá řeč ve větě : – přímá řeč končí čárkou, může být i vykřičník a otazník („Pojďte na bábovku! “ volala babička.), pak následují uvozovky nahoře, mezerník a uvozovací věta začíná vždy malým písmenem. „Pojďte,“ volala babička, „na bábovku.
Jak vypadá nepřímá citace
PARAFRÁZE neboli nepřímá citace znamená, že teorii, myšlenku, resp. text z odborné publikace interpretujete vlastními slovy s tím, že nedochází ke změně jeho významu. Pro parafráze platí, že se nedávají do uvozovek, mívají menší rozsah než originální text a stejně jako u přímých citací musí být uveden autor nebo zdroj.
Jak parafrázovat. O parafrázování hovoříme tehdy, jestliže ve vlastním textu stručně a jednodušeji formulujeme myšlenku, která v citovaném zdroji byla prezentována podrobně. Parafrázování rozhodně neznamená, že bychom převzali původní myšlenku a jen v ní vyměnili některé ze slov.Citace se řadí abecedně (nejprve názvy s číslem na začátku, poté písmena). V případě více děl jednoho autora řadíme díla podle roku vydání – nejmladší díla jsou uvedena jako první. Na jednotlivé dokumenty odkazujeme číslem poznámky a citace samotné uvádíme v poznámce pod čarou.
Jak psát nepřímou řeč : Nepřímá řeč reprodukuje promluvu či myšlenku postavy vedlejší větou; ta je přitom uvozena větou hlavní se slovesy (většinou v minulém čase), která označují či naznačují něčí výpověď, odborně verba dicendi: např. řekl, sdělil, zeptal se, odvětil, chtěl vědět – variant jsou desítky: Karel řekl Elišce, že ji miluje.