Uvozovky používáme k vyznačení přímé řeči i doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodu zachování zřetelnosti textu, nejsou‑li vyznačeny jinak), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov apod.Výraz značená / neznačená sděluje, zda promluva účastníka komunikace (literární postavy) je / není opatřena interpunkčním znaménkem pro přímou řeč. Tím jsou dnes v naprosté většině případů uvozovky; řidčeji existuje i značení pomocí jedné pomlčky umístěné před začátek konkrétní promluvy.“ Přímá řeč je tedy vlastně buď monolog nebo dialog. Nepřímá řeč (zprostředkovaná vypravěčem) vypadá takto: Řekla mu, že s ním potřebuje mluvit.
Jak se píše přímá řeč ve vypravování : Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno. Uvozovací věta vložená do přímé řeči je z obou stran oddělena čárkou.
Jak se píšou české uvozovky
Český pravopis uznává následující druhy uvozovek: dvojité „X“, jednoduché ‚X'; dále boční dvojité »X« a boční jednoduché ›X‹. Většinou se používají standardní dvojité uvozovky ve tvaru 99 66, tedy „X“. Jednoduché uvozovky se pak používají především v případě, že se v přímé řeči cituje další přímá řeč.
Jak funguje přímá řeč : Přímá řeč je literární figura, kterou tvoří jedna nebo několik vět vložených do vyprávění jako doslovný citát některé postavy. Bývá uzavřena v uvozovkách (standardních nebo jiných) a může být doprovozena uvozovací, resp. doplňovací větou vyjadřující kdo, případně jakým způsobem řeč pronesl.
Jak napsat správné uvozovky „kdekoliv“
Windows: Alt+0132, Alt+0147.
Mac: Alt+Shift+N, Alt+Shift+H.
Pásmo vypravěče (rovina vyprávění): je tvořeno promluvou vypravěče, tzv. autorskou řečí, nejčastěji er-formou (3. osoba jednotného čísla), ich-formou (1. osoba jednotného čísla), a wir-formou (1.
Jak změnit přímou řeč na nepřímou
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.Způsoby převzetí původního textu:
Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.
Píšou se vždy nahoře, tedy na začátku i na konci slova nebo věty. Jejich tvar se přirovnává k číslu 6699. Výhodou je, že je na většině klávesnic snadno napíšeme pomocí klávesy Shift a klávesy se znakem uvozovek (napravo od písmena L). Není asi překvapením, že v českém textu se za správné považují pouze uvozovky české.
Jak poznat Polopřímou řeč : Typické znaky polopřímé řeči:
většinou využívá absolutní prézens (tzn. veškeré časy se převádí do přítomného) nebo absolutní préteritum (využívání pouze minulého času) oproti přímé řeči v er-formě využívá polopřímá řeč pouze třetí osobu.
Jak správně citovat uvozovky : Psaní uvozovek a zároveň i závorek s odkazem na literaturu při citacích v textu se řídí podle toho, zda je v uvozovkách celá věta nebo pouze část věty. Pokud je citace tvořena celou větou, pište uvozovky až za tečkou a závorku s citací až za uvozovkami – tedy: Adam Novák uvádí: „Český lid byl založen v roce 1891.
Co je přímý vypravěč
Přímý vypravěč – projevuje se jako postava literárního díla s perspektivou zevnitř, která ovšem nemá možnost nahlížet sama sebe zvenčí, zatímco ostatní postavy nazírá právě touto vnější perspektivou.
VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY Ve vyprávěcích způsobech se určuje: pásmo vypravěče = určuje, zda je dílo psáno ich-formou nebo er-formou. monolog = postava přemýšlí a promlouvá sama k sobě dialog = postavy mluví mezi sebou.V úvodu byste měli nastínit, o čem vlastně celé vypravování bude, představit postavy, uvést místo a čas děje. Ve stati by se měl už celý příběh odehrávat. Určitě nezapomeňte na zápletku, zvrat a vyvrcholení. Zápletka, nebo také kolize, je část příběhu, kdy se začne něco dít.
Na co si dát pozor při slohu : Pozor si dejte především na časté opakování slov (riziková jsou slovesa být a mít), pravopisné chyby a čárky ve složitějších souvětích. Zkuste dát text přečíst ještě nějaké druhé osobě (může jít klidně o sourozence, rodiče, kamaráda), ta Vám může pomoci s tím, zda je ceý text jasný a srozumitelný.
Antwort Jak se označuje přímá řeč? Weitere Antworten – Jak označit přímou řeč
Uvozovky používáme k vyznačení přímé řeči i doslovných citátů, přesných názvů (např. knih, skladeb, článků, časopisů, spolků – z důvodu zachování zřetelnosti textu, nejsou‑li vyznačeny jinak), výrazů z cizího prostředí, nespisovných výrazů, výrazů ironických, výkladů významů slov apod.Výraz značená / neznačená sděluje, zda promluva účastníka komunikace (literární postavy) je / není opatřena interpunkčním znaménkem pro přímou řeč. Tím jsou dnes v naprosté většině případů uvozovky; řidčeji existuje i značení pomocí jedné pomlčky umístěné před začátek konkrétní promluvy.“ Přímá řeč je tedy vlastně buď monolog nebo dialog. Nepřímá řeč (zprostředkovaná vypravěčem) vypadá takto: Řekla mu, že s ním potřebuje mluvit.
Jak se píše přímá řeč ve vypravování : Pamatujte si, že přímá řeč vždy začíná velkým písmenem. Pokud za přímou řečí stojí uvozovací věta, nemůžeme ji zakončit tečkou. V uvozovací větě, pokud nestojí před přímou řečí, píšeme malé počáteční písmeno. Uvozovací věta vložená do přímé řeči je z obou stran oddělena čárkou.
Jak se píšou české uvozovky
Český pravopis uznává následující druhy uvozovek: dvojité „X“, jednoduché ‚X'; dále boční dvojité »X« a boční jednoduché ›X‹. Většinou se používají standardní dvojité uvozovky ve tvaru 99 66, tedy „X“. Jednoduché uvozovky se pak používají především v případě, že se v přímé řeči cituje další přímá řeč.
Jak funguje přímá řeč : Přímá řeč je literární figura, kterou tvoří jedna nebo několik vět vložených do vyprávění jako doslovný citát některé postavy. Bývá uzavřena v uvozovkách (standardních nebo jiných) a může být doprovozena uvozovací, resp. doplňovací větou vyjadřující kdo, případně jakým způsobem řeč pronesl.
Jak napsat správné uvozovky „kdekoliv“
Pásmo vypravěče (rovina vyprávění): je tvořeno promluvou vypravěče, tzv. autorskou řečí, nejčastěji er-formou (3. osoba jednotného čísla), ich-formou (1. osoba jednotného čísla), a wir-formou (1.
Jak změnit přímou řeč na nepřímou
Přímá řeč začíná uvozovkami dole („) a končí uvozovkami nahoře (“). Nikdy ne naopak. Interpunkční znaménka (.,!) píšeme vždy dovnitř uvozovek.Podstatou vypravování je vystihnout děj, příběh tak, aby si ho čtenář, posluchač dovedl představit. Vypravování má tedy děj buď skutečný, nebo smyšlený. Vypravování může obsahovat monology (samomluvu), dialogy (rozhovory více postav), řeč přímou a nepřímou.Způsoby převzetí původního textu:
Přímá citace (citát) – část textu převzatá doslova, pro odlišení od textu vlastního se citát píše kurzívou (nebo jiným typem písma) a dává se do uvozovek, následuje odkaz na původní pramen. Přímé citace používejte v práci co nejméně, lepší je parafrázovat.
Píšou se vždy nahoře, tedy na začátku i na konci slova nebo věty. Jejich tvar se přirovnává k číslu 6699. Výhodou je, že je na většině klávesnic snadno napíšeme pomocí klávesy Shift a klávesy se znakem uvozovek (napravo od písmena L). Není asi překvapením, že v českém textu se za správné považují pouze uvozovky české.
Jak poznat Polopřímou řeč : Typické znaky polopřímé řeči:
většinou využívá absolutní prézens (tzn. veškeré časy se převádí do přítomného) nebo absolutní préteritum (využívání pouze minulého času) oproti přímé řeči v er-formě využívá polopřímá řeč pouze třetí osobu.
Jak správně citovat uvozovky : Psaní uvozovek a zároveň i závorek s odkazem na literaturu při citacích v textu se řídí podle toho, zda je v uvozovkách celá věta nebo pouze část věty. Pokud je citace tvořena celou větou, pište uvozovky až za tečkou a závorku s citací až za uvozovkami – tedy: Adam Novák uvádí: „Český lid byl založen v roce 1891.
Co je přímý vypravěč
Přímý vypravěč – projevuje se jako postava literárního díla s perspektivou zevnitř, která ovšem nemá možnost nahlížet sama sebe zvenčí, zatímco ostatní postavy nazírá právě touto vnější perspektivou.
VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY Ve vyprávěcích způsobech se určuje: pásmo vypravěče = určuje, zda je dílo psáno ich-formou nebo er-formou. monolog = postava přemýšlí a promlouvá sama k sobě dialog = postavy mluví mezi sebou.V úvodu byste měli nastínit, o čem vlastně celé vypravování bude, představit postavy, uvést místo a čas děje. Ve stati by se měl už celý příběh odehrávat. Určitě nezapomeňte na zápletku, zvrat a vyvrcholení. Zápletka, nebo také kolize, je část příběhu, kdy se začne něco dít.
Na co si dát pozor při slohu : Pozor si dejte především na časté opakování slov (riziková jsou slovesa být a mít), pravopisné chyby a čárky ve složitějších souvětích. Zkuste dát text přečíst ještě nějaké druhé osobě (může jít klidně o sourozence, rodiče, kamaráda), ta Vám může pomoci s tím, zda je ceý text jasný a srozumitelný.