Antwort Jak se nazývá přechod z plynného do pevného skupenství? Weitere Antworten – Jak se nazývá změna skupenství z plynného na kapalné

Přechod z kapalné fáze do plynné se nazývá vypařování, z plynné do kapalné kondenzace nebo též zkapalnění. Podobně jako u tání a tuhnutí i tyto přeměny probíhají za konstantní teploty a vyžadují přesunout určité množství tepla.Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného. U amorfních látek (sklo, parafín) nelze tuto hranici určit přesně (teplota tuhnutí).Rozdělují se na plyny, které jsou rozpínavé (vyplní libovolný prázdný objem) a dobře stlačitelné, a kapaliny, které při konstantním tlaku zachovávají svůj objem jsou stlačitelné jen velmi omezeně. Pevné látky pak zachovávají nejem objem, ale i svůj tvar.

Co to je tání : Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu. Opačný pochod – změna kapaliny v pevnou látku – se nazývá tuhnutí. Dle Ottova slovníku naučného se pojem tání používá pro led a sníh (led a sníh taje).

Jak se nazývá přeměna pevné látky na plyn

– Pevná látka se mění přímo v páru (plynné skupenství). Při tom přijímá skupenské teplo sublimace. Sublimace je závislá na vnějším tlaku. – Opačný děj se nazývá desublimace.

Co to je sublimace : Jedná se o jednu ze základních metod čistění a separování látek. Podstatou metody je přechod látky pevné přímo do skupenství plynného působením tepla a díky chlazení pak z plynného skupenství zpět do pevného skupenství.

Bod je bezrozměrný základní geometrický útvar. Dle Euklidových Základů je bod něco, co nemá části, tedy to co již nelze dále dělit. Bod časoprostoru se nazývá událost.

Teplota varu je teplota, při níž kapalina vře. Fyzikálně je teplota varu definována tak, že se jedná o teplotu, při které se právě vyrovná tlak par kapaliny s tlakem okolního plynu. Teplota varu závisí na atmosférickém tlaku (nebo obecněji na tlaku, který na kapalinu působí).

Jak se dělí směsi

Podle velikosti částic můžeme směsi dělit na homogenní (částice menší než 10−9 m), heterogenní (větší než 10−7 m) a koloidní (10−9 až 10−7 m). Směs může být rozdělena na jednotlivé složky mechanicky využitím různých fyzikálně-chemických postupů.Skupenské teplo tání je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání. Teplo, které přijme 1 kilogram látky se nazývá měrné skupenské teplo tání.Tuhnutí je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na pevnou látku. Typickým příkladem je změna vody na led a nebo lávy na pevnou horninu.

Látka je chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo jako výsledek výrobního procesu. Ve výrobním procesu je k vytvoření látky obvykle nutná chemická reakce. Chemická látka (A) a chemická látka (B) se dají dohromady a reagují spolu za vzniku látky C. Látka C je látka vytvořená reakcí látky A a B.

Co to je sublimační tisk : Sublimační tisk je specifický proces tisku na textil, který nejprve zahrnuje tisk na speciální list papíru a poté přenesení tohoto obrázku na jiný materiál (obvykle polyester nebo směs polyesteru). Využívají se tiskové barvy, které jsou citlivé na teplo.

Co je to desublimace příklady : Přeměna látky ze skupenství plynného přímo ve skupenství pevné se nazývá desublimace. Příkladem této změny je vznik drobných krystalků jodu z jodových par nebo vytvářením jinovatky z vodní páry za teplot pod 0°C.

Jak značíme bod

Bod – je základní geometrický pojem, bod obvykle označujeme křížkem a značíme jej velkým písmenem.

Úsečka je část přímky mezi dvěma body. Určující body úsečky se nazývají krajní body úsečky.Var je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn v celém svém objemu (nejenom z povrchu jako při vypařování). K varu dochází při zahřátí kapaliny na teplotu varu. Teplota varu je různá pro různé kapaliny. Její velikost závisí také na tlaku nad kapalinou (s rostoucím tlakem teplota varu stoupá).

Co je to utajený Var : Utajený var je jev (metastabilní stav) obvykle velmi čistých kapalin, které neobsahují mechanické částice umožňující vznik tzv. nukleačních center (místa vzniku přeměny vody na vodní páru – mikrobublinky, které se pak zvětšují s množstvím odpařené kapaliny) při zahřátí na teplotu označovanou jako bod varu.