Antwort Jak se liší elektrické vlastnosti kovů polovodičů a izolantů? Weitere Antworten – Jak rozdělujeme látky podle vodivosti

Jak se liší elektrické vlastnosti kovů polovodičů a izolantů?
Tradiční rozdělení látek podle elektrické vodivosti (elektrického odporu) je následující:

vodiče,
polovodiče,
izolanty (nevodiče).

Elektrický izolant neboli nevodič je látka, která nevede elektrický proud. Elektrický izolant neobsahuje volné částice s elektrickým nábojem, nebo je obsahuje v zanedbatelném množství. Zamezuje průtoku elektrického proudu mezi vodiči, které mají rozdílný elektrický potenciál.Slovo vodivost má několik významů. Elektrická vodivost (též konduktance) – obecná schopnost látky vést elektrický proud, též fyzikální veličina vyjadřující schopnost daného tělesa vést proud. Převrácená hodnota elektrického odporu (tzv. rezistance).

Co je to vodič a izolant : Látky, které vedou elektrický proud, nazýváme elektrické vodiče (například stříbro, měď, hliník, ocel, tuha, roztok kuchyňské soli…). Látky, které nevedou elektrický proud, nazýváme elektrické izolanty (například papír, sklo, dřevo, plast, parafín, guma, destilovaná voda…).

Co vede proud v polovodičích

mají mnohem větší měrný odpor. proud vedou uvolněné elektrony a kladné "díry" počet uvolněných elektronů se může měnit změnou vnějších podmínek.

Jaký je rozdíl mezi vodičem a izolantem : Látky, které vedou elektrický proud, nazýváme elektrické vodiče (například stříbro, měď, hliník, ocel, tuha, roztok kuchyňské soli…). Látky, které nevedou elektrický proud, nazýváme elektrické izolanty (například papír, sklo, dřevo, plast, parafín, guma, destilovaná voda…).

Vodič Přiblížíme-li elektricky nabité těleso k izolovanému vodiči, vznikne i v něm elektrostatické pole, které způsobí pohyb volných elektronů.

Z hlediska částic se při dodávání energie polovodiči jedná o uvolňování elektronů z valenčních orbitalů atomů, které tvoří valenční pás – excitaci. Velikost excitační energie se u polovodičů pohybuje mezi hodnotami této energie u vodičů a izolantů. Volné elektrony způsobují tzv. elektronovou vodivost.

Na čem závisí elektrická vodivost

Hodnota elektrické vodivosti závisí na materiálu, průřezu, délce i teplotě vodiče. Vodivost vodičů se vzrůstající teplotou klesá (kladný teplotní součinitel elektrického odporu). Převrácená hodnota elektrické vodivosti je fyzikální veličina, která se nazývá elektrický odpor.Typickými izolanty jsou např. plasty nebo sklo. Polovodiče jsou látky, které se za určitých podmínek chovají jako izolanty, ale při změně těchto podmínek se mohou chovat spíše jako vodiče a elektrický proud jimi může procházet.Co je elektrický vodič a izolant

Elektrické vodiče jsou látky, které dobře vedou elektrický proud, říkáme o nich, že jsou elektricky vodivé. Příklad: kovy, tuha • Elektrické izolanty jsou látky, které nevedou elektrický proud, říkáme o nich, že jsou elektricky nevodivé. Příklad: plasty, sklo, guma, parafín.

Závislost vodivosti a odporu na teplotě

odpor polovodičů závisí na teplotě. S rostoucí teplotou se zvyšuje vodivost, resp. snižuje odpor polovodičů. To lze vysvětlit větším počtem uvolněných elektronů při zvýšeném tepelném pohybu.

Na co se používají polovodiče : Využití: světelná čidla (fotoaparát, autom. spínače osvětlení), podobně fotobuňka (pás u pokladny, dveře výtahu, čidlo na umyvadle, pisoáru, poplašné systémy). Využití: elektronické teploměry (lékařský obr), tepelná čidla (pokojový termostat, tepelné senzory v mobilu, počítači, autě)…

Čím se liší kovový vodič a polovodič : Elektrický vodič je pevná látka, nejčastěji z kovu, kde je elektrický proud přenášen volnými elektrony. Velikost elektrického proudu je dána rezistivitou a u kovů se pohybuje mezi 10−6 a 10−8 Ωm. Polovodič je pevná látka, kde je elektrický proud přenášen volnými elektrony a kladnými dírami.

Jak se chová izolant v elektrickém poli

Jestliže těleso z izolantu vložíme do elektrického pole, působí elektrická síla na celý atom nebo molekulu a nastane v nich určitý posun elektrických nábojů. Z atomů a molekul se stávají elektrické dipóly a tento jev nazýváme elektrická polarizace. Byla objevena v roce 1758 Johannem Carlem Wilckem (často psaným Wilke).

Zahřívání vodičů při průchodu elektrického proudu si vysvětlujeme srážkami volných elektronů v kovu s jeho ionty, přičemž elektrony předávají vodiči část své kinetické energie. Tím se zvětšuje celková vnitřní energie vodiče. Vodič má vyšší teplotu než okolí a tepelnou výměnou je předává svému okolí.Mezi polovodiče patří prvky křemík, germanium, selen, sloučeniny arsenid galia GaAs, sulfid olovnatý PbS aj. Většina polovodičů jsou krystalické látky, existují však také polovodiče amorfní (některá skla). Polovodiče se využívají u elektronických součástek.