Inuita. Za Inuity se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska, kdežto na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají Jupikové či Juité, Inupiaté, v Grónsku Kalaallité a Tunumiité. Důležité je ale vědět, že v angličtině je slovo Eskymák stejně pejorativní jako Cikán, a je proto vhodnější říkat Inuita stejně jako Róm.Typický Eskymák už dávno neloví soby a nežije v iglú. Bydlí v překližkové boudě, trpí dýchacími potížemi, depresí, je obézní a nadměrně holduje alkoholu. Střet s civilizací totiž neničí jen kulturu a tradice původních kmenů, ale i jejich tělesné a duševní zdraví.Eskymácký polibek je akt náklonnosti, většinou mezi členy rodiny nebo blízkými osobami. Nedochází přitom ke kontaktu úst, ale nosů a jejich tření. Pochází z tradičního pozdravu Inuitů zvaného kunik.
Jak se koupou Eskymáci : Iglú je kopulovitý přístřešek vyrobený ze sněhových bloků. Užívají ho především kanadští Eskymáci jako provizorní domov v době arktické zimy.
Kde dnes žijí Inuité
Inuité jsou skupinou obyvatel nejsevernější části Ameriky, kteří jsou kulturně podobní ostatním domorodým obyvatelům. Obývají arktické regiony Grónska, Kanady a Aljašky. Hovoří inuitskými jazyky, které se řadí mezi eskymácko-aleutské jazyky.
Jak mluví Inuité : Inuktitut, dialekt inuitského jazyka Inuktutů, se mluví přes Inuit Nunangat, inuitskou vlast v Kanadě, a je mateřským jazykem asi čtyřiceti tisíc Inuitů v Kanadě. Inuktitut je nyní k dispozici v Aplikace Microsoft Translator, Kancelář a Překladač Bing.
Částečně žijí polokočovným typem života, v létě pod stany z kůže a v zimě ve sněhovém iglú nebo v polopodzemních obydlích ze dřeva a drnů. Přežití v arktických oblastech jim usnadňovalo mnoho vynálezů. např. kajak, olejová lampa qudliq, iglú, brýle proti sněžné slepotě.
Kromě masa jedí často zvířecí vnitřnosti, krev, morek a tuk. Důležitou složkou potravy jsou také ryby a sezónně i ptačí vejce). Rostlinnou potravu tvoří bobule šichy, klikvy, brusinek, ostružiníku morušky, ale také zkvašené listy a pupen zakrslých vrb, nebo dokonce natrávený lišejník z bachoru zabitých sobů a pižmoňů.
V čem bydlí Eskymáci
Jasné, původní obyvatelé se schovávají do iglú. Ale jak je možné, že v nich neumrznou Inuité (v Kanadě a USA nazývaní také jako Eskymáci) žijí v mrazivých oblastech Arktidy více než 5 000 let!Eskymáci či Inuité („Lidé“) je název pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsko, Aljaška) a severovýchodní Asie (Sibiř – Jupikové nebo Juité).V Grónsku je úředním jazykem grónština, vedle ní se však běžně používá také dánština (mj. v úředním styku jako první cizí jazyk), a to především v sedmnáctitisícovém hlavním městě Nuuku. Mladší generace hovoří částečně i anglicky.
Eskymáci či Inuité („Lidé“) je název pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsko, Aljaška) a severovýchodní Asie (Sibiř – Jupikové nebo Juité).
Co jedli Eskymáci : Kromě masa jedí často zvířecí vnitřnosti, krev, morek a tuk. Důležitou složkou potravy jsou také ryby a sezónně i ptačí vejce). Rostlinnou potravu tvoří bobule šichy, klikvy, brusinek, ostružiníku morušky, ale také zkvašené listy a pupen zakrslých vrb, nebo dokonce natrávený lišejník z bachoru zabitých sobů a pižmoňů.
Kde se mluví česky :
Čeština
Rozšíření
Česko Slovensko USA Kanada Německo Rakousko Rumunsko Austrálie Ukrajina Srbsko Chorvatsko Polsko
Počet mluvčích
12,6 milionu (2022)
Klasifikace
Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky
Písmo
Latinka
Kdy se zacalo mluvit český
Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století.
Čeština se tak učí u krajanských komunit v Chorvatsku, Německu, Rumunsku, Rusku, Srbsku, na Ukrajině, v Argentině, Brazílii, Paraguayi, na Novém Zélandu nebo v Austrálii. Silná je také krajanská komunita ve Spojených státech.
Čeština
Rozšíření
Česko Slovensko USA Kanada Německo Rakousko Rumunsko Austrálie Ukrajina Srbsko Chorvatsko Polsko
Počet mluvčích
12,6 milionu (2022)
Klasifikace
Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky
Písmo
Latinka
Kolik slov zná Čech : Ty říkají, že čeština má přibližně 250 000 slov. Obyčejný Čech z nich ovšem zná jen pouhý zlomek. Lingvistka Marie Těšitelová uvádí v knize O češtině v číslech, že průměrný český rodilý mluvčí umí aktivně používat asi 3000–10 000 slov, průměr se pohybuje kolem 5000 slov.
Antwort Jak se dnes říká Eskymakum? Weitere Antworten – Jak se říká Eskymakum
Inuita. Za Inuity se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska, kdežto na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají Jupikové či Juité, Inupiaté, v Grónsku Kalaallité a Tunumiité. Důležité je ale vědět, že v angličtině je slovo Eskymák stejně pejorativní jako Cikán, a je proto vhodnější říkat Inuita stejně jako Róm.Typický Eskymák už dávno neloví soby a nežije v iglú. Bydlí v překližkové boudě, trpí dýchacími potížemi, depresí, je obézní a nadměrně holduje alkoholu. Střet s civilizací totiž neničí jen kulturu a tradice původních kmenů, ale i jejich tělesné a duševní zdraví.Eskymácký polibek je akt náklonnosti, většinou mezi členy rodiny nebo blízkými osobami. Nedochází přitom ke kontaktu úst, ale nosů a jejich tření. Pochází z tradičního pozdravu Inuitů zvaného kunik.
Jak se koupou Eskymáci : Iglú je kopulovitý přístřešek vyrobený ze sněhových bloků. Užívají ho především kanadští Eskymáci jako provizorní domov v době arktické zimy.
Kde dnes žijí Inuité
Inuité jsou skupinou obyvatel nejsevernější části Ameriky, kteří jsou kulturně podobní ostatním domorodým obyvatelům. Obývají arktické regiony Grónska, Kanady a Aljašky. Hovoří inuitskými jazyky, které se řadí mezi eskymácko-aleutské jazyky.
Jak mluví Inuité : Inuktitut, dialekt inuitského jazyka Inuktutů, se mluví přes Inuit Nunangat, inuitskou vlast v Kanadě, a je mateřským jazykem asi čtyřiceti tisíc Inuitů v Kanadě. Inuktitut je nyní k dispozici v Aplikace Microsoft Translator, Kancelář a Překladač Bing.
Částečně žijí polokočovným typem života, v létě pod stany z kůže a v zimě ve sněhovém iglú nebo v polopodzemních obydlích ze dřeva a drnů. Přežití v arktických oblastech jim usnadňovalo mnoho vynálezů. např. kajak, olejová lampa qudliq, iglú, brýle proti sněžné slepotě.
Kromě masa jedí často zvířecí vnitřnosti, krev, morek a tuk. Důležitou složkou potravy jsou také ryby a sezónně i ptačí vejce). Rostlinnou potravu tvoří bobule šichy, klikvy, brusinek, ostružiníku morušky, ale také zkvašené listy a pupen zakrslých vrb, nebo dokonce natrávený lišejník z bachoru zabitých sobů a pižmoňů.
V čem bydlí Eskymáci
Jasné, původní obyvatelé se schovávají do iglú. Ale jak je možné, že v nich neumrznou Inuité (v Kanadě a USA nazývaní také jako Eskymáci) žijí v mrazivých oblastech Arktidy více než 5 000 let!Eskymáci či Inuité („Lidé“) je název pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsko, Aljaška) a severovýchodní Asie (Sibiř – Jupikové nebo Juité).V Grónsku je úředním jazykem grónština, vedle ní se však běžně používá také dánština (mj. v úředním styku jako první cizí jazyk), a to především v sedmnáctitisícovém hlavním městě Nuuku. Mladší generace hovoří částečně i anglicky.
Eskymáci či Inuité („Lidé“) je název pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsko, Aljaška) a severovýchodní Asie (Sibiř – Jupikové nebo Juité).
Co jedli Eskymáci : Kromě masa jedí často zvířecí vnitřnosti, krev, morek a tuk. Důležitou složkou potravy jsou také ryby a sezónně i ptačí vejce). Rostlinnou potravu tvoří bobule šichy, klikvy, brusinek, ostružiníku morušky, ale také zkvašené listy a pupen zakrslých vrb, nebo dokonce natrávený lišejník z bachoru zabitých sobů a pižmoňů.
Kde se mluví česky :
Kdy se zacalo mluvit český
Čeština se vyvinula ze západních nářečí praslovanštiny na konci 10. století.
Čeština se tak učí u krajanských komunit v Chorvatsku, Německu, Rumunsku, Rusku, Srbsku, na Ukrajině, v Argentině, Brazílii, Paraguayi, na Novém Zélandu nebo v Austrálii. Silná je také krajanská komunita ve Spojených státech.
Kolik slov zná Čech : Ty říkají, že čeština má přibližně 250 000 slov. Obyčejný Čech z nich ovšem zná jen pouhý zlomek. Lingvistka Marie Těšitelová uvádí v knize O češtině v číslech, že průměrný český rodilý mluvčí umí aktivně používat asi 3000–10 000 slov, průměr se pohybuje kolem 5000 slov.