Oxidy vznikají odtržením 2 atomů vodíku z vody (H2O). Proto má kyslík ve všech oxidech oxidační číslo II-. Oxidační číslo prvku, který je vázán na kyslík, může nabývat hodnot od I+ až do VIII+. Název je složen z podstatného a přídavného jména.Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku X (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný/ečný, -ový, -istý, -ičelý, -utý).Oxidy jsou sloučeniny kyslíku. Patří sem minerály navzájem odlišné vlastnostmi i způsobem vzniku a výskytu. Mezi nejhojnější a nejvýznamnější patří křemen (SiO2), hematit (Fe2O3) a korund (Al2O3). Mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu.
Jak se určuje názvosloví oxidů : Názvosloví oxidů Název oxidu sestává z podstatného jména oxid a přídavného jména (obsahuje název prvku, se kterým je kyslík sloučen, s koncovkou dle jeho oxidačního čísla). Příklad: oxid selenový. Součet oxidačních čísel v molekule musí být roven 0, je nutné upravit počet jednotlivých atomů.
Jak se vyrábí CO2
V laboratoři se většinou připravuje reakcí uhličitanů, především uhličitanu vápenatého se silnými kyselinami například chlorovodíkovou: CaCO3 + 2 HCl → CO2 + CaCl2 + H2O. Průmyslově se vyrábí tepelným rozkladem (žíháním) vápence (uhličitanu vápenatého): CaCO3 → CaO + CO2.
Kde se vyskytují oxidy : Mezi hlavní zdroje patří doprava, chemický průmysl a v podstatě jakékoliv spalovací procesy. V atmosféře oxidy dusíku rychle reagují. Následně klesají zpět na zemský povrch. Z půdy je možný částečný odpar, většina oxidů je ale přeměněna na kyselinu dusičnou a další látky.
Oxidace je chemická reakce, během níž atom nebo ion ztrácí elektrony. Důsledkem toho dochází ke zvýšení oxidačního čísla prvku nebo iontu. Oxidace je opačný proces než redukce, která byla popsána v předchozí odpovědi. Oxidační číslo atomu nebo iontu vyjadřuje, kolik elektronů je předáváno nebo získáváno během reakce. CO – oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, není dráždivý a je lehčí než vzduch. Přírodní koncentrace ve vzduchu se pohybují v rozmezí 50 – 230 µg/m3 vzduchu, v místech s hustou dopravou nebo například v silničních tunelech mohou krátkodobé koncentrace přesahovat desítky mg/m3.
Jak poznám oxidy
Jejich obecný vzorec je X n O m , kde "X" je libovolný prvek, "O" je kyslík, vždy ve druhém oxidačním stavu, a písmena "n,m" v dolním indexu jsou koeficienty. Příklady oxidů: voda H 2 O, oxid draselný K 2 O, oxid hlinitý Al 2 O 3 , oxid vápenatý CaO a oxid uhelnatý CO.Dělí se na kovové a nekovové (případně i polokovové). Kovové se dělí na křehké a tvárné. Do této třídy se mineralogicky řadí i minerály tvořené některými sloučeninami: do nekovových karbidy, nitridy, fosfidy a silicidy, do kovových vícekovové přírodní slitiny.
Oxid uhličitý
Sumární vzorec
CO2
Vzhled
bezbarvá plynná látka bez zápachu
Identifikace
Registrační číslo CAS
124-38-9
Oxidační číslo píšeme římskou číslicí, znaménko „plus/mínus“ píšeme před číslici (např. +II; –IV), kladné oxidační stavy se někdy píšou i bez znaménka plus. Arabské číslice používáme pro vyjádření náboje jednoatomových nebo víceatomových iontů.
Co to je oxid : Jedná se o skupinu anorganických sloučenin, která vzniká spojením různých prvků s kyslíkem. Jejich obecný vzorec je X n O m , kde "X" je libovolný prvek, "O" je kyslík, vždy ve druhém oxidačním stavu, a písmena "n,m" v dolním indexu jsou koeficienty.
Jak vzniká oxid uhličitý : Vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem (spalováním): C + O2 → CO2, hořením oxidu uhelnatého (například svítiplynu):
CO způsobuje oxidaci
Oxidace povrchů začne ve chvíli, kdy se zkombinuje kyslík společně s vlhkostí. Pokud vyšší stupeň vlhkosti působí na nestabilní materiály po delší dobu, začne se snižovat jejich pevnost, snižuje se i celková trvanlivost a objevuje se koroze. U železa se setkáváme se rzí, která ovlivňuje jeho konstrukční zatížení. Oxidy dusíku jsou přirozenou součástí životního prostředí, vznikají především při spalovaní fosilních paliv za vysokých teplot, během bouřek, mezi producenty se řadí i mikroorganizmy. Oxidy dusíku se podílejí na vzniku kyselých dešťů a přízemního ozónu. NO je významným skleníkovým plynem.Oxidace je děj, při kterém dochází ke zvyšování oxidačního čísla prvku. Oxidovaný prvek odevzdává elektrony jinému atomu. Redukce je děj, při kterém dochází ke snižování oxidačního čísla prvku. Redukovaný prvek přijímá elektrony od jiného atomu.
Jak vzniká oxidace : materiál + kyslík + energie = oxid materiálu. Je-li tato energie kladná, pak materiál je stabilní; v případě záporné hodnoty energie bude docházet k samovolné oxidaci.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak se dělí oxidy? Weitere Antworten – Jak se dělají oxidy
Oxidy vznikají odtržením 2 atomů vodíku z vody (H2O). Proto má kyslík ve všech oxidech oxidační číslo II-. Oxidační číslo prvku, který je vázán na kyslík, může nabývat hodnot od I+ až do VIII+. Název je složen z podstatného a přídavného jména.Koncovka názvu je odvozena podle valence příslušného prvku X (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný/ečný, -ový, -istý, -ičelý, -utý).Oxidy jsou sloučeniny kyslíku. Patří sem minerály navzájem odlišné vlastnostmi i způsobem vzniku a výskytu. Mezi nejhojnější a nejvýznamnější patří křemen (SiO2), hematit (Fe2O3) a korund (Al2O3). Mnoho z nich je důležitými rudami železa a cínu.
Jak se určuje názvosloví oxidů : Názvosloví oxidů Název oxidu sestává z podstatného jména oxid a přídavného jména (obsahuje název prvku, se kterým je kyslík sloučen, s koncovkou dle jeho oxidačního čísla). Příklad: oxid selenový. Součet oxidačních čísel v molekule musí být roven 0, je nutné upravit počet jednotlivých atomů.
Jak se vyrábí CO2
V laboratoři se většinou připravuje reakcí uhličitanů, především uhličitanu vápenatého se silnými kyselinami například chlorovodíkovou: CaCO3 + 2 HCl → CO2 + CaCl2 + H2O. Průmyslově se vyrábí tepelným rozkladem (žíháním) vápence (uhličitanu vápenatého): CaCO3 → CaO + CO2.
Kde se vyskytují oxidy : Mezi hlavní zdroje patří doprava, chemický průmysl a v podstatě jakékoliv spalovací procesy. V atmosféře oxidy dusíku rychle reagují. Následně klesají zpět na zemský povrch. Z půdy je možný částečný odpar, většina oxidů je ale přeměněna na kyselinu dusičnou a další látky.
Oxidace je chemická reakce, během níž atom nebo ion ztrácí elektrony. Důsledkem toho dochází ke zvýšení oxidačního čísla prvku nebo iontu. Oxidace je opačný proces než redukce, která byla popsána v předchozí odpovědi. Oxidační číslo atomu nebo iontu vyjadřuje, kolik elektronů je předáváno nebo získáváno během reakce.
CO – oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, není dráždivý a je lehčí než vzduch. Přírodní koncentrace ve vzduchu se pohybují v rozmezí 50 – 230 µg/m3 vzduchu, v místech s hustou dopravou nebo například v silničních tunelech mohou krátkodobé koncentrace přesahovat desítky mg/m3.
Jak poznám oxidy
Jejich obecný vzorec je X n O m , kde "X" je libovolný prvek, "O" je kyslík, vždy ve druhém oxidačním stavu, a písmena "n,m" v dolním indexu jsou koeficienty. Příklady oxidů: voda H 2 O, oxid draselný K 2 O, oxid hlinitý Al 2 O 3 , oxid vápenatý CaO a oxid uhelnatý CO.Dělí se na kovové a nekovové (případně i polokovové). Kovové se dělí na křehké a tvárné. Do této třídy se mineralogicky řadí i minerály tvořené některými sloučeninami: do nekovových karbidy, nitridy, fosfidy a silicidy, do kovových vícekovové přírodní slitiny.
Oxidační číslo píšeme římskou číslicí, znaménko „plus/mínus“ píšeme před číslici (např. +II; –IV), kladné oxidační stavy se někdy píšou i bez znaménka plus. Arabské číslice používáme pro vyjádření náboje jednoatomových nebo víceatomových iontů.
Co to je oxid : Jedná se o skupinu anorganických sloučenin, která vzniká spojením různých prvků s kyslíkem. Jejich obecný vzorec je X n O m , kde "X" je libovolný prvek, "O" je kyslík, vždy ve druhém oxidačním stavu, a písmena "n,m" v dolním indexu jsou koeficienty.
Jak vzniká oxid uhličitý : Vzniká reakcí uhlíku s kyslíkem (spalováním): C + O2 → CO2, hořením oxidu uhelnatého (například svítiplynu):
CO způsobuje oxidaci
Oxidace povrchů začne ve chvíli, kdy se zkombinuje kyslík společně s vlhkostí. Pokud vyšší stupeň vlhkosti působí na nestabilní materiály po delší dobu, začne se snižovat jejich pevnost, snižuje se i celková trvanlivost a objevuje se koroze. U železa se setkáváme se rzí, která ovlivňuje jeho konstrukční zatížení.
Oxidy dusíku jsou přirozenou součástí životního prostředí, vznikají především při spalovaní fosilních paliv za vysokých teplot, během bouřek, mezi producenty se řadí i mikroorganizmy. Oxidy dusíku se podílejí na vzniku kyselých dešťů a přízemního ozónu. NO je významným skleníkovým plynem.Oxidace je děj, při kterém dochází ke zvyšování oxidačního čísla prvku. Oxidovaný prvek odevzdává elektrony jinému atomu. Redukce je děj, při kterém dochází ke snižování oxidačního čísla prvku. Redukovaný prvek přijímá elektrony od jiného atomu.
Jak vzniká oxidace : materiál + kyslík + energie = oxid materiálu. Je-li tato energie kladná, pak materiál je stabilní; v případě záporné hodnoty energie bude docházet k samovolné oxidaci.