Plody jsou 25 – 30 cm dlouhé, tmavě zelené, geneticky nehořké, mírně žebernaté. Odrůda je vhodná pro celoroční pěstování, jarní i letní rychlení ve sklenících i fóliových krytech. Vegetační doba je 66 dní, celková doba kultury 130 – 160 dní.Semínka okurek zasaďte přímo do záhonu asi 1-2 cm hluboko a nechte mezi nimi rozestup cca 30-40 cm pro optimální růst rostlin. Po výsadbě pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Okurky ocení také pravidelné hnojení a oporu pro růst (o tom si v našem článku také povíme).Jelikož okurky milují teplo, bude důležité, aby semena neměla dlouhodobě chladnou půdu. Pokud je vysejete do prohřáté půdy, mohou vyklíčit již za pět dní. Je však třeba počítat s tím, že rostlin bude více, a tak byste měli mít velký záhon. Pokud je tomu naopak, máte záhon malý, předpěstujte si sazeničky v kelímcích.
Proč schnou okurky : Zasychání mladých plodů na okurkách může mít více důvodů. Pokud se ale jedná a skleníkové, partenokarpické okurky (nepotřebují opylení), tzv. hadovky, je nejčastějším důvodem nedostatek dusíku a případně spojený s nevyrovnanou závlahou.
Jak casto Zalevat hadovky
Velmi důležité je zalévat méně často, ale zato důkladně. Časté kropení listů malou dávkou vody jen podporuje plíseň (vlhké listy), správná zálivka má proniknout do hloubky 10 – 20 cm. Taková zálivka postačí i v největším vedru jednou týdně. U samozavlažovacích květináčů doléváme vždy do plného zásobníku.
Proč neplodí okurky : Na plodnosti okurek se podepisuje rovněž aktuální počasí v daném roce: velké vedro či naopak nadměrné srážky. Oba klimatické vlivy se negativně podepisují na přenosu pylu.
Při předpěstováním sadby okurek můžete semena vysazovat již od poloviny dubna do truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Semena mají krátkou dobu klíčivosti, za 7 až 10 dní mají rostliny rozložené děložní lístky a můžete je přesadit do sadbovačů nebo malých květináčů o průměru asi 6 – 8 cm. V druhé půlce dubna můžeme vysít semínka řepy i semena některých dýní a cuket. V květnu pokračujeme s předpěstováním okurek hadovek, salátů, pórů a zelí.
Proč Zaštipovat okurky
Stejně jako je tomu u rajčete, i okurkám rostou nové výhony nad každým listem. Ale s tím rozdílem, že ze stejného místa raší i okurky. Vylamovat musíme tedy opatrně. Opět platí, že čím dříve, tím lépe, protože nadbytečný výhon odčerpává rostlině sílu.Rostou jako z vody
Hadovky by před výsadbou měly mít listů šest, a to při výšce kolem dvaceti pěti centimetrů. Po celou dobu předpěstování musí mít okurky mezi sebou rozestup a dostatek světla, jinak jim žloutnou listy. Sazenice jsou slabé a vysoké, a pro další pěstování se tedy nehodí.U okurek se právě nedostatek vláhy nejprve projeví žlutými okraji listů. Pokud rostlinu nezalijete, list ztratí barvu a uschne. Proto okurky zalévejte každé 2-3 dny, nejlépe v podvečerních hodinách. Jsou-li velká tepla, zalévejte denně. Pokud nemá vaše rostlina vše, co k životu potřebuje, nebo je naopak něčeho příliš, projeví se to nejčastěji žloutnutím nebo opadáváním listů. Co může být příčinou a jak pokojové květině pomoci Nejčastěji je na vině špatná intenzita zalévání, nedostatek, nebo naopak přebytek světla a nevhodná teplota v místnosti.
Jak Vyštipovat hadovky : Sazenice vysazujeme v řádku od sebe 60 – 70 cm a navádíme je na provázek upevněný na horním vedení (drátu, konstrukci) apod. V době kdy rostlina dosáhne 60 – 70 cm, odstraníme řezem všechny listy a plody do výšky 40 – 45 cm, ponecháme pouze 1,5 – 2 cm řapíku z každého odstraněného listu (prevence proti zaschnutí).
Kdy zasít okurky hadovky : Při předpěstováním sadby okurek můžete semena vysazovat již od poloviny dubna do truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Semena mají krátkou dobu klíčivosti, za 7 až 10 dní mají rostliny rozložené děložní lístky a můžete je přesadit do sadbovačů nebo malých květináčů o průměru asi 6 – 8 cm.
Proč neklíčí okurky
Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 – 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 – 20°C. Sazenice vysazujeme v řádku od sebe 60 – 70 cm a navádíme je na provázek upevněný na horním vedení (drátu, konstrukci) apod. V době kdy rostlina dosáhne 60 – 70 cm, odstraníme řezem všechny listy a plody do výšky 40 – 45 cm, ponecháme pouze 1,5 – 2 cm řapíku z každého odstraněného listu (prevence proti zaschnutí).Při pěstování ve skleníku se okurky hadovky vysazují do řádků asi 120 centimetrů od sebe, mezi rostlinami nechte prostor 40 centimetrů. Napněte k nim síť nebo jinou podporu tak, aby se mohly pnout. Stejný způsob, tedy takzvané vertiko pěstování, je dobré zvolit i pro venkovní záhony.
Kdy se vysévají okurky hadovky : V květnu pokračujeme s předpěstováním okurek hadovek, salátů, pórů a zelí. Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak roste Hadovka? Weitere Antworten – Jak dlouho roste Hadovka
Plody jsou 25 – 30 cm dlouhé, tmavě zelené, geneticky nehořké, mírně žebernaté. Odrůda je vhodná pro celoroční pěstování, jarní i letní rychlení ve sklenících i fóliových krytech. Vegetační doba je 66 dní, celková doba kultury 130 – 160 dní.Semínka okurek zasaďte přímo do záhonu asi 1-2 cm hluboko a nechte mezi nimi rozestup cca 30-40 cm pro optimální růst rostlin. Po výsadbě pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřenou. Okurky ocení také pravidelné hnojení a oporu pro růst (o tom si v našem článku také povíme).Jelikož okurky milují teplo, bude důležité, aby semena neměla dlouhodobě chladnou půdu. Pokud je vysejete do prohřáté půdy, mohou vyklíčit již za pět dní. Je však třeba počítat s tím, že rostlin bude více, a tak byste měli mít velký záhon. Pokud je tomu naopak, máte záhon malý, předpěstujte si sazeničky v kelímcích.
Proč schnou okurky : Zasychání mladých plodů na okurkách může mít více důvodů. Pokud se ale jedná a skleníkové, partenokarpické okurky (nepotřebují opylení), tzv. hadovky, je nejčastějším důvodem nedostatek dusíku a případně spojený s nevyrovnanou závlahou.
Jak casto Zalevat hadovky
Velmi důležité je zalévat méně často, ale zato důkladně. Časté kropení listů malou dávkou vody jen podporuje plíseň (vlhké listy), správná zálivka má proniknout do hloubky 10 – 20 cm. Taková zálivka postačí i v největším vedru jednou týdně. U samozavlažovacích květináčů doléváme vždy do plného zásobníku.
Proč neplodí okurky : Na plodnosti okurek se podepisuje rovněž aktuální počasí v daném roce: velké vedro či naopak nadměrné srážky. Oba klimatické vlivy se negativně podepisují na přenosu pylu.
Při předpěstováním sadby okurek můžete semena vysazovat již od poloviny dubna do truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Semena mají krátkou dobu klíčivosti, za 7 až 10 dní mají rostliny rozložené děložní lístky a můžete je přesadit do sadbovačů nebo malých květináčů o průměru asi 6 – 8 cm.
V druhé půlce dubna můžeme vysít semínka řepy i semena některých dýní a cuket. V květnu pokračujeme s předpěstováním okurek hadovek, salátů, pórů a zelí.
Proč Zaštipovat okurky
Stejně jako je tomu u rajčete, i okurkám rostou nové výhony nad každým listem. Ale s tím rozdílem, že ze stejného místa raší i okurky. Vylamovat musíme tedy opatrně. Opět platí, že čím dříve, tím lépe, protože nadbytečný výhon odčerpává rostlině sílu.Rostou jako z vody
Hadovky by před výsadbou měly mít listů šest, a to při výšce kolem dvaceti pěti centimetrů. Po celou dobu předpěstování musí mít okurky mezi sebou rozestup a dostatek světla, jinak jim žloutnou listy. Sazenice jsou slabé a vysoké, a pro další pěstování se tedy nehodí.U okurek se právě nedostatek vláhy nejprve projeví žlutými okraji listů. Pokud rostlinu nezalijete, list ztratí barvu a uschne. Proto okurky zalévejte každé 2-3 dny, nejlépe v podvečerních hodinách. Jsou-li velká tepla, zalévejte denně.
Pokud nemá vaše rostlina vše, co k životu potřebuje, nebo je naopak něčeho příliš, projeví se to nejčastěji žloutnutím nebo opadáváním listů. Co může být příčinou a jak pokojové květině pomoci Nejčastěji je na vině špatná intenzita zalévání, nedostatek, nebo naopak přebytek světla a nevhodná teplota v místnosti.
Jak Vyštipovat hadovky : Sazenice vysazujeme v řádku od sebe 60 – 70 cm a navádíme je na provázek upevněný na horním vedení (drátu, konstrukci) apod. V době kdy rostlina dosáhne 60 – 70 cm, odstraníme řezem všechny listy a plody do výšky 40 – 45 cm, ponecháme pouze 1,5 – 2 cm řapíku z každého odstraněného listu (prevence proti zaschnutí).
Kdy zasít okurky hadovky : Při předpěstováním sadby okurek můžete semena vysazovat již od poloviny dubna do truhlíku s kvalitním výsevním substrátem. Semena mají krátkou dobu klíčivosti, za 7 až 10 dní mají rostliny rozložené děložní lístky a můžete je přesadit do sadbovačů nebo malých květináčů o průměru asi 6 – 8 cm.
Proč neklíčí okurky
Nízká teplota patří častým příčinám nevyklíčení semen. Týká se to zejména rajčat, paprik, lilku, okurek, melounů, ačokči. Optimální teplota pro vyklíčení semen těchto druhů se pohybuje v rozmezí 25 – 30°C. Některá semena vyžadují k vyklíčení naopak teplotu nižší v rozmezí 15 – 20°C.
Sazenice vysazujeme v řádku od sebe 60 – 70 cm a navádíme je na provázek upevněný na horním vedení (drátu, konstrukci) apod. V době kdy rostlina dosáhne 60 – 70 cm, odstraníme řezem všechny listy a plody do výšky 40 – 45 cm, ponecháme pouze 1,5 – 2 cm řapíku z každého odstraněného listu (prevence proti zaschnutí).Při pěstování ve skleníku se okurky hadovky vysazují do řádků asi 120 centimetrů od sebe, mezi rostlinami nechte prostor 40 centimetrů. Napněte k nim síť nebo jinou podporu tak, aby se mohly pnout. Stejný způsob, tedy takzvané vertiko pěstování, je dobré zvolit i pro venkovní záhony.
Kdy se vysévají okurky hadovky : V květnu pokračujeme s předpěstováním okurek hadovek, salátů, pórů a zelí. Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu.