V blízkosti hrachu lze pěstovat košťálovou zeleninu, hlávkový salát, fenykl, zelí, karotku, ředkvičky a ředkve či okurky. Výnosy hrášku zvyšuje blízkost celeru. Nevhodným sousedem je cibule, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek a rajčata. Hrách nesnáší zamokřenou půdu, ale ani sucho.Semena hrachu klíčí i při nízkých teplotách. Mezi zahrádkáři se termíny pro výsev hrachu různí. Někteří čekají na konec dubna až začátek května, ovšem v teplejších oblastech můžeme semena vysévat již koncem března.Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte. Hrášek je opravdu nenáročná rostlina.
Jak uchytit hrášek : Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 – 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit.
Jak správně sázet hrášek
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe.
Jak nejlépe pěstovat hrách : Časné výsevy dobře využijí zimní vláhu a jsou také méně napadány škůdci. Sejeme do 30–40 cm vzdálených řádků do druhé nebo třetí trati, hrách není náročný na živiny. Sejeme-li dostatečně brzo, můžeme zvolit i řidší výsev než se doporučuje; rostliny se rozvětví a dobře zaplní prostor.
Hrách setý (Pisum sativum) je hospodářsky významná rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Hrách je jednoletá, popínavá rostlina se sbíhavými a prorostlými listy. Kvete od dubna do října. Plody jsou lusky, obsahují dužnatá semena zvaná hrášky. Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Pnoucím odrůdám musíme připravit oporu.
Jak se starat o hrášek
Časné výsevy dobře využijí zimní vláhu a jsou také méně napadány škůdci. Sejeme do 30–40 cm vzdálených řádků do druhé nebo třetí trati, hrách není náročný na živiny. Sejeme-li dostatečně brzo, můžeme zvolit i řidší výsev než se doporučuje; rostliny se rozvětví a dobře zaplní prostor.Větvičky, provázky, sítě
Nejjednodušší a nejlacinější je k hrachu využít vhodných větviček z okolí. Mohou to být větvičky a větvě po prořezávce stromů, vrbové větvičky, ale i větve z různých listnáčů, smrkové apod. zkrátka co dům dá.Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha. Zelený hrášek není ještě zcela dozrálý plod a svým složením se více blíží zelenině. Hrách jako luštěnina pak není jen usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které je usušeno, a tak má i jiné látkové složení. Rozdíl poznáme i na ochutnání. Lusky nebo zelený hrášek mají v sobě jako zelenina více vody.
Čím se hnojí hrášek : Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Jak rychle roste hrách : Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.
Jak se sází hrášek
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.Kromě sacharidů je hrášek dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, vitamínů C a B, hořčíku, draslíku, vápníku, saponinů a vydatným zdrojem vlákniny. Zelený hrášek má vysokou koncentraci vitamínů, minerálů, antioxidantů a dalších rostlinných sloučenin, díky nimž nám poskytuje celou řadu zdravotních benefitů.
Kam patří hrách : Hrách jako luštěnina není usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které má zcela jiné látkové složení než nezralý hrášek, jehož složení je bližší zelenině. Proto je také správné řadit mražený a sterilovaný hrášek mezi zeleninové konzervy.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak pěstovat hrášek doma? Weitere Antworten – Co zasadit k hrášku
V blízkosti hrachu lze pěstovat košťálovou zeleninu, hlávkový salát, fenykl, zelí, karotku, ředkvičky a ředkve či okurky. Výnosy hrášku zvyšuje blízkost celeru. Nevhodným sousedem je cibule, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek a rajčata. Hrách nesnáší zamokřenou půdu, ale ani sucho.Semena hrachu klíčí i při nízkých teplotách. Mezi zahrádkáři se termíny pro výsev hrachu různí. Někteří čekají na konec dubna až začátek května, ovšem v teplejších oblastech můžeme semena vysévat již koncem března.Semena hrachu vyséváme nejlépe do řádků, které jsou od sebe vzdálené asi 20 až 30 centimetrů. Jednotlivá semínka umísťujeme po jednom do hloubky přibližně 5 centimetrů, do řádků vzdálených od sebe asi 30 centimetrů. Semínka zakryjte vrstvou zeminy a plochu lehce přimáčkněte. Hrášek je opravdu nenáročná rostlina.
Jak uchytit hrášek : Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 – 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit.
Jak správně sázet hrášek
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe.
Jak nejlépe pěstovat hrách : Časné výsevy dobře využijí zimní vláhu a jsou také méně napadány škůdci. Sejeme do 30–40 cm vzdálených řádků do druhé nebo třetí trati, hrách není náročný na živiny. Sejeme-li dostatečně brzo, můžeme zvolit i řidší výsev než se doporučuje; rostliny se rozvětví a dobře zaplní prostor.
Hrách setý (Pisum sativum) je hospodářsky významná rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Hrách je jednoletá, popínavá rostlina se sbíhavými a prorostlými listy. Kvete od dubna do října. Plody jsou lusky, obsahují dužnatá semena zvaná hrášky.
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe. Pnoucím odrůdám musíme připravit oporu.
Jak se starat o hrášek
Časné výsevy dobře využijí zimní vláhu a jsou také méně napadány škůdci. Sejeme do 30–40 cm vzdálených řádků do druhé nebo třetí trati, hrách není náročný na živiny. Sejeme-li dostatečně brzo, můžeme zvolit i řidší výsev než se doporučuje; rostliny se rozvětví a dobře zaplní prostor.Větvičky, provázky, sítě
Nejjednodušší a nejlacinější je k hrachu využít vhodných větviček z okolí. Mohou to být větvičky a větvě po prořezávce stromů, vrbové větvičky, ale i větve z různých listnáčů, smrkové apod. zkrátka co dům dá.Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Zelený hrášek není ještě zcela dozrálý plod a svým složením se více blíží zelenině. Hrách jako luštěnina pak není jen usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které je usušeno, a tak má i jiné látkové složení. Rozdíl poznáme i na ochutnání. Lusky nebo zelený hrášek mají v sobě jako zelenina více vody.
Čím se hnojí hrášek : Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.
Jak rychle roste hrách : Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.
Jak se sází hrášek
Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe.
Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.Kromě sacharidů je hrášek dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, vitamínů C a B, hořčíku, draslíku, vápníku, saponinů a vydatným zdrojem vlákniny. Zelený hrášek má vysokou koncentraci vitamínů, minerálů, antioxidantů a dalších rostlinných sloučenin, díky nimž nám poskytuje celou řadu zdravotních benefitů.
Kam patří hrách : Hrách jako luštěnina není usušený hrášek, ale plně vyzrálé semeno, které má zcela jiné látkové složení než nezralý hrášek, jehož složení je bližší zelenině. Proto je také správné řadit mražený a sterilovaný hrášek mezi zeleninové konzervy.