Antwort Jaké problémy přináší živočichům a rostlinám v savaně období sucha? Weitere Antworten – Jací živočichové žijí v savaně

Žijí zde zebry, žirafy, mnoho druhů antilop, pakůň, nosorožec, slon africký, buvol kaferský. Ze šelem to jsou lev, levhart, gepard, pes hyenovitý; z endemických ptáků: hadilov písař, čáp marabu nebo pštros.Proso, čirok, yam, kasava, maniok, podzemnice olejná, okurky, baobaby, kukuřice, bavlník, kaučuk, myrhovník, kadidlovník,….Příkladem jsou savany Jižní Ameriky, kde vliv člověka do současnosti je velmi malý nebo vůbec žádný. Hlavní roli v ekosystému savan má množství fyzických faktorů – klimatických, pedologických i geologických.

Jaká je teplota v savaně : Klima savan je velmi teplé a je pro něj charakteristické střídání období dešťů s obdobím sucha. Teploty jsou každý měsíc vyšší než 18°C, průměrná měsíční teplota je velmi vysoká 20–28°C. Roční úhrny srážek se pohybují od 700 do 1500 mm.

Co je typické pro savanu

travnatá krajina, místy stromy a keře

• travnatá krajina, místy stromy a keře.
• období dešťů – savana je zelená
• období sucha – listy na stromech usychají a opadávají, suchá tráva→výskyt požárů

Co je typické pro savany : Savana je označení pro travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí. Během roku je zde vyhraněné období dešťů a období sucha. V podobných klimatických podmínkách se vyskytuje i zcela nebo částečně opadavé lesy. O tom, který vegetační typ převládne, rozhoduje klima a půdní podmínky.

o v oblasti savan je poměrně úrodná půda proto se zde pěstuje na plantážích (polích) – bavlna, podzemnice olejná (arašídy), cukrová třtina, obilí nebo také batáty, yamy, manionk (různé druhy převážně sladkých brambor)…

Továrny vypouštějí do ovzduší škodlivé plyny, zemědělci znečišťují půdu používáním hnojiv, moře je znečištěno ropnými skvrnami, ovzduší je znečištěno výfukovými zplodinami z aut, pro těžbu dřeva se kácejí lesy, lidé vyhazují věci z plastu nebo skla, které se dlouhé roky rozkládají.

Jak člověk negativně ovlivňuje životní prostředí

nové komunikace, zvyšuje se těžba dřeva, rud, ropy, uhlí, rozvíjí se obchod a objevují nové dopravní prostředky. Důsledkem rozvoje lidské společnosti je poškození přírody. Zejména se jedná o kácení a vypalování lesů, vysoušení mokřadů, erozi, vyhubení druhů a ohrožení jiných druhů změnou jejich přirozeného prostředí.ANTARKTIDA, STANICE VOSTOK

Není divu, že právě tady byla v roce 1983 naměřena v historii absolutně nejnižší teplota na Zemi, -89,2 stupňů.Seznam nejvyšších a nejnižších naměřených teplot vzduchu v mnoha zemích světa. Neobsahuje nepotvrzené naměřené teploty, či teploty naměřené nespolehlivým způsobem. Nejvyšší kdy na Zemi naměřená teplota je 56,7 °C, která byla naměřena v roce 1913 v Údolí smrti v USA.

Campos jsou travnaté plochy ve vnitrozemí Brazílie. Vznikají v sousedství deštných pralesů na trvale zamokřených nebo naopak dlouhodobě vyschlých půdách. Lze je charakterizovat jako tropické stepi nebo savany. Vlivem odlesňování se plocha campos neustále zmenšuje.

Čím člověk škodí přírodě : Továrny vypouštějí do ovzduší škodlivé plyny, zemědělci znečišťují půdu používáním hnojiv, moře je znečištěno ropnými skvrnami, ovzduší je znečištěno výfukovými zplodinami z aut, pro těžbu dřeva se kácejí lesy, lidé vyhazují věci z plastu nebo skla, které se dlouhé roky rozkládají.

Co zemi skodi : Co škodí evropské přírodě

• Největší tlak na přírodu vyvíjí zemědělství
• Znečištění vody, vzduchu a půdy.
• Fragmentace a poškozování stanovišť
• Neudržitelné lesnictví, lov a nadměrný rybolov.
• Nepůvodní druhy vítězí
• Změna klimatu – hlavní nově vznikající hrozba pro přírodu.

Co nejvíce škodí životnímu prostředí

Ani plastová brčka a igelitové tašky, ani automobilismus, ale vytápění, velká spotřeba elektřiny a nadměrná konzumace vepřového masa jsou největšími hříchy průměrného Čecha vůči životnímu prostředí. Zjistila to nejnovější studie vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Na znečišťování ovzduší se podílí jak antropogenní (způsobované činností člověka), tak přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje pak patří především lokální topeniště (zejména spalování pevných paliv), silniční doprava, průmysl a energetika a zemědělství.U teploty nad 42°C dochází již k nezvratným změnám, poškození buněk a člověku hrozí i smrt.

Jakou nejnižší teplotu vydrží lidské tělo : Při poklesu na 34 – 35 °C nastává ospalost, je patrná nechuť k pohybu, svaly se zdají tuhé. Pokles tělesné teploty pod 30°C má za následek ztrátu vědomí. Při teplotě těla nižší než 27 °C dochází k srdeční fibrilaci (míhání srdeční svaloviny) a posléze ke smrti."