Stříbrná pájecí pasta ve stříkačce – měkká 680 stupňů
Určena k tvrdému pájení stříbra, mědi a mosazi.
Před použitím sundejte černý ochranný kryt a velmi pečlivě nasaďte jehlu.
Pastu nanášejte na studený povrch, při použití na horký šperk může dojít k zapečení pasty v jehle – stačí protáhnout tenkou korálkovou jehlou.
Nejběžnějšími druhy měkkých pájek, typicky v elektronice, jsou cínová a olověná pájka, resp. slitiny cínu a olova, nejčastěji v poměru 2:1. V jemné mechanice se k pájení užívá též stříbro. Železnou litinu lze letovat mosazí (tvrdá pájka).Nahřej páječku přibližně na 320°C pro kvalitní olovnatý cín. Na roztavení cínu by měly stačit menší teploty, ale my potřebujeme hlavně nahřát pájecí plošku nebo kabeláž, aby se s ní cín pořádně spojil. Až bude páječka nahřátá, rovnou si trochu cínu nanes na hrot.
Na jakou teplotu pájet : Teploty
Teplota
Fyzikální efekt
200°C
Kalafuna je žíravá
232°C
Bezolovnatý cín taje
250°C
Od této teploty se již pájet dá = teplota tání cínu + pár stupňů navíc na vyrovnání ztrát
303°C
Teplota dostatečná na většinu pájení
Na co je pájecí pasta
Pasta vhodná pro pájení vodičů, drobných spojů a LED pásků.
Jak pájet s Mikropajkou : Pájku držte šikmo k plošnému spoji a pokud máte špičatý hrot, používejte spíše stranu špičky hrotu a nikoli špičku, která má velice malou plochu. Poté se koncem trubičkové pájky s obsahem tavidla dotkněte pájeného místa, ale zatím nikoli hrotu pájky.
Jaké materiály můžu pájet Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky. Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.
Co vše lze pájet
Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.Při pájení se kovové součástky nejdříve páječkou zahřejí a přidáním roztavené pájky se spojí. Pájka vytvoří po vychladnutí pevné mechanické a elektrické spojení. Kovové součástky nejsou na rozdíl od svařování nataveny. Přesto vzniká na povrchu kovové součástky ve styku s pájkou tenká legovaná vrstva. Olovnatá bezoplachová nízkoreziduální pájecí pasta. Poskytuje zatím nepřekonanou spolehlivost olovnaté pájecí slitiny, jejíž mechanické a elektrické parametry jsou navíc akcentovány přídavkem stříbra; výsledná slitina má větší pevnost a vodivost.
Jakou kyselinu na pájení : Pájecí kyselina vyráběná společností AG Termopasty je látka, která se používá při práci na poniklovaných površích. Láhev obsahuje 35, 50 nebo 100 mililitrů tekutiny, se kterou je třeba zacházet opatrně. Přípravek by měl být aplikován v malých množstvích a postupně opláchnut vodou.
Jak správně pájet kabely : Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Jak neutralizovat kyseliny
Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Silné kyseliny vytvářejí oxoniové ionty H3O+ zcela rozpuštěné ve vodě s pH < 7, silné báze vytvářejí zcela rozpuštěné hydroxidové ionty OH− s pH > 7. V průběhu této reakce dochází ke změnám pH roztoku a dokonale neutralizovaný roztok má výsledné pH = 7. Kyseliny (i zásady) se zásadně ředí tak, že do kádinky, v níž chceme připravit zředěný roztok, nejprve nalijeme potřebné množství vody a teprve pak pomalu přidáváme kyselinu (zásadu). Ředění kyselin (zásad) je totiž doprovázeno uvolněním velkého množství tepla a obsah kádinky má tendenci „prskat“.Kontrola studeného spoje: Spoj by měl být na pohled lesklý. Pokud je matný a zrnitý, pak se vytvořil studený spoj. To je důsledkem dlouhého působení pájecího hrotu nebo tím, že během chladnutí spoje došlo k jeho posunu. Proto není vhodné nanášet nadměrné množství pájky.
Co potřebuju na pájení : Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak pracovat s pájecí pastou? Weitere Antworten – Jak používat pájecí pastu
Stříbrná pájecí pasta ve stříkačce – měkká 680 stupňů
Nejběžnějšími druhy měkkých pájek, typicky v elektronice, jsou cínová a olověná pájka, resp. slitiny cínu a olova, nejčastěji v poměru 2:1. V jemné mechanice se k pájení užívá též stříbro. Železnou litinu lze letovat mosazí (tvrdá pájka).Nahřej páječku přibližně na 320°C pro kvalitní olovnatý cín. Na roztavení cínu by měly stačit menší teploty, ale my potřebujeme hlavně nahřát pájecí plošku nebo kabeláž, aby se s ní cín pořádně spojil. Až bude páječka nahřátá, rovnou si trochu cínu nanes na hrot.
Na jakou teplotu pájet : Teploty
Na co je pájecí pasta
Pasta vhodná pro pájení vodičů, drobných spojů a LED pásků.
Jak pájet s Mikropajkou : Pájku držte šikmo k plošnému spoji a pokud máte špičatý hrot, používejte spíše stranu špičky hrotu a nikoli špičku, která má velice malou plochu. Poté se koncem trubičkové pájky s obsahem tavidla dotkněte pájeného místa, ale zatím nikoli hrotu pájky.
Jaké materiály můžu pájet Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.
Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.
Co vše lze pájet
Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.Při pájení se kovové součástky nejdříve páječkou zahřejí a přidáním roztavené pájky se spojí. Pájka vytvoří po vychladnutí pevné mechanické a elektrické spojení. Kovové součástky nejsou na rozdíl od svařování nataveny. Přesto vzniká na povrchu kovové součástky ve styku s pájkou tenká legovaná vrstva.
Olovnatá bezoplachová nízkoreziduální pájecí pasta. Poskytuje zatím nepřekonanou spolehlivost olovnaté pájecí slitiny, jejíž mechanické a elektrické parametry jsou navíc akcentovány přídavkem stříbra; výsledná slitina má větší pevnost a vodivost.
Jakou kyselinu na pájení : Pájecí kyselina vyráběná společností AG Termopasty je látka, která se používá při práci na poniklovaných površích. Láhev obsahuje 35, 50 nebo 100 mililitrů tekutiny, se kterou je třeba zacházet opatrně. Přípravek by měl být aplikován v malých množstvích a postupně opláchnut vodou.
Jak správně pájet kabely : Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Jak neutralizovat kyseliny
Kyselé roztoky lze neutralizovat zásaditými roztoky a naopak. Silné kyseliny vytvářejí oxoniové ionty H3O+ zcela rozpuštěné ve vodě s pH < 7, silné báze vytvářejí zcela rozpuštěné hydroxidové ionty OH− s pH > 7. V průběhu této reakce dochází ke změnám pH roztoku a dokonale neutralizovaný roztok má výsledné pH = 7.
Kyseliny (i zásady) se zásadně ředí tak, že do kádinky, v níž chceme připravit zředěný roztok, nejprve nalijeme potřebné množství vody a teprve pak pomalu přidáváme kyselinu (zásadu). Ředění kyselin (zásad) je totiž doprovázeno uvolněním velkého množství tepla a obsah kádinky má tendenci „prskat“.Kontrola studeného spoje: Spoj by měl být na pohled lesklý. Pokud je matný a zrnitý, pak se vytvořil studený spoj. To je důsledkem dlouhého působení pájecího hrotu nebo tím, že během chladnutí spoje došlo k jeho posunu. Proto není vhodné nanášet nadměrné množství pájky.
Co potřebuju na pájení : Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.