Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla oblohaJak větu přívlastkovou poznáme Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní, což znamená, že rozvíjí nějaké její podstatné jméno – v případě, že by se nejednalo o souvětí, ale pouze o větu jednoduchou, byl by přívlastek tvořen přídavným jménem.Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.
Jak poznat druhy vět : Druhy vět
. Věta s tečkou je oznamovací. Větou oznamovací něco někomu oznamujeme.
! Věta s vykřičníkem je rozkazovací. U mírných rozkazů může být i tečka.
Věta s otazníkem je tázací. Větou tázací se na něco ptáme.
., ! Na konci věty přací je nejčastěji tečka ale může být i vykřičník, větou si něco přejeme.
Co je to věta přívlastková
Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.
Jak se ptam na větu Predmetnou : Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry. Teď tu samou myšlenku řekneme pomocí souvětí – Rozkvetly stromy, které byly ovocné. Tučně je vyznačená vedlejší věta a opět nám říká něco o podstatném jméně stromy. Ptáme se – Jaké stromy rozkvetly – odpovídáme – které byly ovocné – proto se jedná o větu přívlastkovou.
Jak se ptáme na větu přívlastková
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.Připojena bývá spojovacími výrazy jako jsou jak, jako nebo třeba v dnešní době už vzácněji se vyskytující kterak. Přirozeně se pak na vedlejší větu ptáme: Jak Příklady vedlejších vět doplňkových: Pozoroval jsem bráchu,VH jak se mi snaží z garáže ukrást můj oblíbený míč. podmětná: Kdo se bojí, nesmí do lesa. předmětná: Řekl, že přijde.
Jak se ptame na VV : Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak se ptáme na vedlejší větu Přísudkovou : Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.
Jak se ptáme na vedlejší větu Přívlastkovou
Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno). Ptáme se na ni podobně jako na přívlastek otázkami jaký, který, čí (Jakou, kterou louku jsme nalezli → Která v dalších dnech získala jméno Komárová.). Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal PetrVedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr → Co bylo příčinou jeho neúspěchu.).
Jak se ptáme na větu Přívlastkovou : •VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak poznám Přísudkovou větu? Weitere Antworten – Jak se pozná věta Přísudková
Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla oblohaJak větu přívlastkovou poznáme Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní, což znamená, že rozvíjí nějaké její podstatné jméno – v případě, že by se nejednalo o souvětí, ale pouze o větu jednoduchou, byl by přívlastek tvořen přídavným jménem.Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.
Jak poznat druhy vět : Druhy vět
Co je to věta přívlastková
Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.
Jak se ptam na větu Predmetnou : Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr
Vyjadřuje přívlastek podstatného jména v řídící větě, tj. rozvádí vlastnost skutečnosti pojmenované tímto podstatným jménem. Rozlišujeme: ● přívlastkové věty uvozené vztažnými zájmeny: kdo, co, který, jaký, čí: Příklady: Zastavili jsme se na křižovatce, z níž vedly dvě cesty naprosto odlišnými směry.
Teď tu samou myšlenku řekneme pomocí souvětí – Rozkvetly stromy, které byly ovocné. Tučně je vyznačená vedlejší věta a opět nám říká něco o podstatném jméně stromy. Ptáme se – Jaké stromy rozkvetly – odpovídáme – které byly ovocné – proto se jedná o větu přívlastkovou.
Jak se ptáme na větu přívlastková
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.Připojena bývá spojovacími výrazy jako jsou jak, jako nebo třeba v dnešní době už vzácněji se vyskytující kterak. Přirozeně se pak na vedlejší větu ptáme: Jak Příklady vedlejších vět doplňkových: Pozoroval jsem bráchu,VH jak se mi snaží z garáže ukrást můj oblíbený míč.
podmětná: Kdo se bojí, nesmí do lesa. předmětná: Řekl, že přijde.
Jak se ptame na VV : Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak se ptáme na vedlejší větu Přísudkovou : Vedlejší věta přísudková
Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.
Jak se ptáme na vedlejší větu Přívlastkovou
Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno). Ptáme se na ni podobně jako na přívlastek otázkami jaký, který, čí (Jakou, kterou louku jsme nalezli → Která v dalších dnech získala jméno Komárová.).
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal PetrVedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty hlavní (Petr zkoumal, co bylo příčinou jeho neúspěchu.). Ptáme se na ni podobně jako na předmět pádovými otázkami (Koho, co zkoumal Petr → Co bylo příčinou jeho neúspěchu.).
Jak se ptáme na větu Přívlastkovou : •VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.