Nahřej páječku přibližně na 320°C pro kvalitní olovnatý cín. Na roztavení cínu by měly stačit menší teploty, ale my potřebujeme hlavně nahřát pájecí plošku nebo kabeláž, aby se s ní cín pořádně spojil. Až bude páječka nahřátá, rovnou si trochu cínu nanes na hrot.Teploty
Teplota
Fyzikální efekt
200°C
Kalafuna je žíravá
232°C
Bezolovnatý cín taje
250°C
Od této teploty se již pájet dá = teplota tání cínu + pár stupňů navíc na vyrovnání ztrát
303°C
Teplota dostatečná na většinu pájení
Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.
Jak začít s pájením : Při přípravě k pájení začněme jednoduchými cvičeními. Můžeme si například zakoupit velkou (i tu nejlevnější) prototypovou desku, tedy univerzální, navrtaný PCB laminát a snažit se každý kontakt co nejpřesněji pokrýt rozumným množstvím pojiva.
Jak správně pájet kabely
Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Co potřebuji na pájení : Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.
Při pájení se kovové součástky nejdříve páječkou zahřejí a přidáním roztavené pájky se spojí. Pájka vytvoří po vychladnutí pevné mechanické a elektrické spojení. Kovové součástky nejsou na rozdíl od svařování nataveny. Přesto vzniká na povrchu kovové součástky ve styku s pájkou tenká legovaná vrstva. Typy pájek a páječek
Pro malé spoje se doporučuje hrotová elektrická páječka. Kromě menších páječek je možné pořídit si trafopáječku nebo plynovou páječku, případně se rozhodnout pro pájecí stanici, která patří mezi nejvýkonnější varianty.
Z jakých kovů je pájka
Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.Měkké pájky jsou slitiny „měkkých kovů“ s různým poměrem složek, kterým se dosahují jejich požadované vlastnosti, především teplota tavení. Pro pájení elektroniky se dlouho používala eutektická slitina s 37 % olova a 63 % cínu. Její teplota tání je 183 °C.Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník. Kontrola studeného spoje: Spoj by měl být na pohled lesklý. Pokud je matný a zrnitý, pak se vytvořil studený spoj. To je důsledkem dlouhého působení pájecího hrotu nebo tím, že během chladnutí spoje došlo k jeho posunu. Proto není vhodné nanášet nadměrné množství pájky.
Jak pájet dráty : Silnější dráty nebo lanka je lepší pájet tak, že nejprve naneseme cín na oba spojované díly, přiložíme je k sobě a prohřejeme – pájka na obou koncích se roztaví a sleje dohromady. Elektronické součástky spojujeme buďto zkroucením vývodů (nožiček) a proletováním, nebo přiložením drátku k vývodu a proletováním.
Čím se páji : Nejstarší způsob ohřevu páječky je ve výhni, ale z pochopitelných důvodů se dnes nejčastěji používá plynový nebo benzinový plamen. Jako tavidlo se používá salmiak, chlorid zinečnatý nebo borax. Jako pájka slouží kromě stříbra slitina mědi a zinku (mosaz).
Jak se rozdělují pájky
Podle teploty tuhnutí se pájky rozdělují na:
tvrdé – tavitelné při teplotách nad 450 °C, obvykle slitiny mědi, zinku, stříbra a cínu (mosazi), nebo slitiny hliníku.
měkké – tavitelné při teplotách pod 450 °C, nízkotavitelné kovy – obvykle cín nebo slitiny cínu a olova případně s příměsemi kadmia nebo bizmutu.
Samotné pájení probíhá tak, že se dva povrchy k sobě přitlačí a zahřejí na teplotu tání pájky. Nanese se kalafuna, která se na zahřátém místě rozteče a očistí ho. Poté se přiloží pájka, která se roztaví a zateče mezi oba povrchy (zatečení pomáhá kalafuna – snižuje povrchové napětí pájky).Pájku držte šikmo k plošnému spoji a pokud máte špičatý hrot, používejte spíše stranu špičky hrotu a nikoli špičku, která má velice malou plochu. Poté se koncem trubičkové pájky s obsahem tavidla dotkněte pájeného místa, ale zatím nikoli hrotu pájky.
Jak opravit studený spoj : Oprava studeného spoje je jednoduchá. Horkovzdušnou pistolí nebo výkonným fénem foukejte horký vzduch na celou plochu komponentu ze vzdálenosti 20-30cm. Nemiřte neustále na jedno místo, ale pohybujte pořád nástrojem. Po 30-40 sekundách přestaňte foukat horký vzduch na komponentu a nechte ji odpočinout.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak pájet elektroniku? Weitere Antworten – Jak správně pájet
Nahřej páječku přibližně na 320°C pro kvalitní olovnatý cín. Na roztavení cínu by měly stačit menší teploty, ale my potřebujeme hlavně nahřát pájecí plošku nebo kabeláž, aby se s ní cín pořádně spojil. Až bude páječka nahřátá, rovnou si trochu cínu nanes na hrot.Teploty
Pájet můžeme téměř všechny kovy vyjma zinkových slitin (zinek lze pájet jen měkkými pájkami). Můžeme také navzájem spojovat různé druhy kovů. Spojení různých kovů pomocí stříbrné pájky.
Jak začít s pájením : Při přípravě k pájení začněme jednoduchými cvičeními. Můžeme si například zakoupit velkou (i tu nejlevnější) prototypovou desku, tedy univerzální, navrtaný PCB laminát a snažit se každý kontakt co nejpřesněji pokrýt rozumným množstvím pojiva.
Jak správně pájet kabely
Pájení spoje: Na spoj aplikujte současně pájedlo a pájku. Nechejte pájku roztéct po celém spoji, aby mohlo působit tavidlo. Do spoje naneste přiměřené (dostatečné) množství pájky, avšak ne mnoho; pájka nesmí přetéct kolem. Pájení nesmí trvat déle, než několik vteřin, jinak pájka zoxiduje a vytvoří studený spoj.
Co potřebuji na pájení : Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.
Při pájení se kovové součástky nejdříve páječkou zahřejí a přidáním roztavené pájky se spojí. Pájka vytvoří po vychladnutí pevné mechanické a elektrické spojení. Kovové součástky nejsou na rozdíl od svařování nataveny. Přesto vzniká na povrchu kovové součástky ve styku s pájkou tenká legovaná vrstva.
Typy pájek a páječek
Pro malé spoje se doporučuje hrotová elektrická páječka. Kromě menších páječek je možné pořídit si trafopáječku nebo plynovou páječku, případně se rozhodnout pro pájecí stanici, která patří mezi nejvýkonnější varianty.
Z jakých kovů je pájka
Pájka v tradičním pojetí je slitina cínu a olova. Existují různé druhy pájky podle toho, k jakým účelům se používají. Kromě využití v elektronickém průmyslu je známé její používání při klempířských pracích. Pájka pro elektroniku nejčastěji obsahuje 60 % cínu a 40 % olova, což se obecně označuje „pájka 60/40“.Měkké pájky jsou slitiny „měkkých kovů“ s různým poměrem složek, kterým se dosahují jejich požadované vlastnosti, především teplota tavení. Pro pájení elektroniky se dlouho používala eutektická slitina s 37 % olova a 63 % cínu. Její teplota tání je 183 °C.Kromě páječky je potřeba kalafuna (většinou balená v malé plechovce) a pájka (téměř vždy ve formě kovové trubičky, která má ve své dutině trochu kalafuny). Dále podložka, které nebude vadit potřísnění kalafunou a pájkou, kleště na tvarování a přidržování součástek a drátků a jemný pilník.
Kontrola studeného spoje: Spoj by měl být na pohled lesklý. Pokud je matný a zrnitý, pak se vytvořil studený spoj. To je důsledkem dlouhého působení pájecího hrotu nebo tím, že během chladnutí spoje došlo k jeho posunu. Proto není vhodné nanášet nadměrné množství pájky.
Jak pájet dráty : Silnější dráty nebo lanka je lepší pájet tak, že nejprve naneseme cín na oba spojované díly, přiložíme je k sobě a prohřejeme – pájka na obou koncích se roztaví a sleje dohromady. Elektronické součástky spojujeme buďto zkroucením vývodů (nožiček) a proletováním, nebo přiložením drátku k vývodu a proletováním.
Čím se páji : Nejstarší způsob ohřevu páječky je ve výhni, ale z pochopitelných důvodů se dnes nejčastěji používá plynový nebo benzinový plamen. Jako tavidlo se používá salmiak, chlorid zinečnatý nebo borax. Jako pájka slouží kromě stříbra slitina mědi a zinku (mosaz).
Jak se rozdělují pájky
Podle teploty tuhnutí se pájky rozdělují na:
Samotné pájení probíhá tak, že se dva povrchy k sobě přitlačí a zahřejí na teplotu tání pájky. Nanese se kalafuna, která se na zahřátém místě rozteče a očistí ho. Poté se přiloží pájka, která se roztaví a zateče mezi oba povrchy (zatečení pomáhá kalafuna – snižuje povrchové napětí pájky).Pájku držte šikmo k plošnému spoji a pokud máte špičatý hrot, používejte spíše stranu špičky hrotu a nikoli špičku, která má velice malou plochu. Poté se koncem trubičkové pájky s obsahem tavidla dotkněte pájeného místa, ale zatím nikoli hrotu pájky.
Jak opravit studený spoj : Oprava studeného spoje je jednoduchá. Horkovzdušnou pistolí nebo výkonným fénem foukejte horký vzduch na celou plochu komponentu ze vzdálenosti 20-30cm. Nemiřte neustále na jedno místo, ale pohybujte pořád nástrojem. Po 30-40 sekundách přestaňte foukat horký vzduch na komponentu a nechte ji odpočinout.