Pastinák můžete vysévat rovnou na záhon, a to koncem března. Ideální vzdálenost mezi řádky je 8 až 10 cm, aby měly kořeny dostatek prostoru. V dubnu je pak třeba rostliny vyjednotit, a to na vzdálenost 3 až 4 cm. Po vyjednocení pastinák zalijte.Sklízet lze až do května, později už rostlina vybíhá do květu. Pastinák má více vitaminů a minerálů než jeho blízce příbuzná mrkev. Obsahuje vysoké množství draslíku a je také cenným zdrojem vlákniny.Na rozdíl od špičatého kořene petržele má pastinák silnější horní část kořene, a více se tak blíží tvaru řepy. Z vnějšku je pastinák nažloutlý až nahnědlý, jeho vnitřní dřeň je bílá, nažloutlá nebo nahnědlá. Pastinák je také známý pod lidovým označením „pastiňák“.
Na co se používá pastinák : Pastinák má mírné močopudné účinky, působí proti nadýmání a povzbuzuje chuť k jídlu. Využívá se při onemocněních ledvin, močového měchýře a zánětu prostaty. Podobně jako celer patří k přírodním afrodiziakům, třeba i tím, že celkově posiluje zdraví, kondici a štíhlou linii.
Co zasadit vedle Pastináku
kopr, rukola, špenát, nebo k němu můžeme zasadit hlávkový salát, který vyroste dříve, než bude pastinák potřebovat celý záhon sám pro sebe. Rovněž k němu můžeme vysít ředkvičky, které také sklidíme velmi brzy.
Jak uchovat pastinák : Zdravý pastiňák lze uskladnit v nějaké bedně. Ukládá se vždy řada pastiňáku a to vedle sebe střídavě špičku a hlavu. Jednotlivé vrstvy se pak proloží vrstvou rašeliny s pískem, nebo vlhkou lehkou zeminou. Zabraňuje to vysychání kořenů.
Pastinák má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek – Pastináková polévka , omáček a je ideální přílohou k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Půda bývá v březnu už rozmrzlá a čeká, až do ní vložíme malé spící životy – semínka. Petržel (naťová i kořenová), hrášek, špenát a mangold jsou zralé na setí. Na záhon můžeme sít už i mrkev. Na některé plodiny je ale ještě trochu zima, tak je s jejich výsevem lepší počkat až do druhé půlky března.
Co uvařit z Pastiňáku
Tipy pro pěstování pastináku
Pórková polévka s pastinákem. Do hodiny.
Bramborové pyré s pastinákem. Do 10 minut.
Bramborová kaše s pastinákem. Do hodiny.
Zapečený pastinák a sladké brambory. Více než hodinu.
Koláč s pastinákem.
Restovaný pastinák s chorizem.
Čočková polévka s křupavým pastinákem.
Pastinákové hranolky s parmazánem.
Tipy pro pěstování pastináku
Pórková polévka s pastinákem. Do hodiny.
Bramborové pyré s pastinákem. Do 10 minut.
Bramborová kaše s pastinákem. Do hodiny.
Zapečený pastinák a sladké brambory. Více než hodinu.
Koláč s pastinákem.
Restovaný pastinák s chorizem.
Čočková polévka s křupavým pastinákem.
Pastinákové hranolky s parmazánem.
V kuchyni se z kořenové petržele používá nejen kořen, ale i listy. Obojí lze jíst za syrova i po tepelné úpravě. Kořen je třeba dobře umýt, případně zbavit zbytků zeminy kartáčkem či oloupat. Listy kořenové petržele lze použít stejně jako listy „listové petržele“, tedy jako bylinky. Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Které rostliny se nesnáší : Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Jak skladovat mrkev ve sklepě : Pokud máte k dispozici prostorný sklep, skladujte kořenovou zeleninu v něm, zapíchnutou v přepravce s pískem, stejně jako to dělaly naše babičky. Například mrkev takto vydrží i více než půl roku. Nezapomeňte však na kontrolu v průběhu skladování. Občas je potřeba písek pokropit a zkontrolovat stav zeleniny.
Jak nejlépe zpracovat mrkev
Mrkev je vynikající syrová v pomazánkách a salátech i vařená v polévce, dušená či pečená jako příloha a uplatní se i v moučnících. Její sladká a současně kořeněná chuť ji totiž přímo předurčuje k použití ve slané i sladké kuchyni. Nejdříve se zbavte natě a kořínků. Kořen jemně oloupejte, nakrájejte na silnější plátky a odstraňte dřevnatý střed. Vložte jej do vroucí osolené vody a vařte 20–25 minut. Dá se péct jako náhrada brambor nebo se z něj dělají výborné kaše či polévky.Jako přílohu podávejte k výpečkům ideálně bramborové nebo chlupaté knedlíky, ale pokud je máte raději, klidně si je dejte s houskovým knedlíkem. Děti bude bavit, pokud k výpečkům přidáte bramborové gnocchi nebo šulánky. Trochu odlehčení přinese na talíř další příloha. Můžete zvolit špenát nebo kysané zelí.
Jakou půdu potřebuje petržel : Pro domácí pěstování vyžaduje středně těžkou zeminu a dostatek místa na parapetu, potřebuje totiž hodně slunce. V zimě ji dáme k oknu na východní nebo jižní straně, jinak bude trpět, zežloutne a uvadne. Nemusíme se ale bát ji dát do pokojů, kde je chladno, petržel vám poroste v květináči i při 15 °C.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak připravit pastinák? Weitere Antworten – Jak sazet pastinák
Pastinák můžete vysévat rovnou na záhon, a to koncem března. Ideální vzdálenost mezi řádky je 8 až 10 cm, aby měly kořeny dostatek prostoru. V dubnu je pak třeba rostliny vyjednotit, a to na vzdálenost 3 až 4 cm. Po vyjednocení pastinák zalijte.Sklízet lze až do května, později už rostlina vybíhá do květu. Pastinák má více vitaminů a minerálů než jeho blízce příbuzná mrkev. Obsahuje vysoké množství draslíku a je také cenným zdrojem vlákniny.Na rozdíl od špičatého kořene petržele má pastinák silnější horní část kořene, a více se tak blíží tvaru řepy. Z vnějšku je pastinák nažloutlý až nahnědlý, jeho vnitřní dřeň je bílá, nažloutlá nebo nahnědlá. Pastinák je také známý pod lidovým označením „pastiňák“.
Na co se používá pastinák : Pastinák má mírné močopudné účinky, působí proti nadýmání a povzbuzuje chuť k jídlu. Využívá se při onemocněních ledvin, močového měchýře a zánětu prostaty. Podobně jako celer patří k přírodním afrodiziakům, třeba i tím, že celkově posiluje zdraví, kondici a štíhlou linii.
Co zasadit vedle Pastináku
kopr, rukola, špenát, nebo k němu můžeme zasadit hlávkový salát, který vyroste dříve, než bude pastinák potřebovat celý záhon sám pro sebe. Rovněž k němu můžeme vysít ředkvičky, které také sklidíme velmi brzy.
Jak uchovat pastinák : Zdravý pastiňák lze uskladnit v nějaké bedně. Ukládá se vždy řada pastiňáku a to vedle sebe střídavě špičku a hlavu. Jednotlivé vrstvy se pak proloží vrstvou rašeliny s pískem, nebo vlhkou lehkou zeminou. Zabraňuje to vysychání kořenů.
Pastinák má mléčně jemnou chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek – Pastináková polévka , omáček a je ideální přílohou k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré.
Půda bývá v březnu už rozmrzlá a čeká, až do ní vložíme malé spící životy – semínka. Petržel (naťová i kořenová), hrášek, špenát a mangold jsou zralé na setí. Na záhon můžeme sít už i mrkev. Na některé plodiny je ale ještě trochu zima, tak je s jejich výsevem lepší počkat až do druhé půlky března.
Co uvařit z Pastiňáku
Tipy pro pěstování pastináku
Tipy pro pěstování pastináku
V kuchyni se z kořenové petržele používá nejen kořen, ale i listy. Obojí lze jíst za syrova i po tepelné úpravě. Kořen je třeba dobře umýt, případně zbavit zbytků zeminy kartáčkem či oloupat. Listy kořenové petržele lze použít stejně jako listy „listové petržele“, tedy jako bylinky.
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Které rostliny se nesnáší : Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Jak skladovat mrkev ve sklepě : Pokud máte k dispozici prostorný sklep, skladujte kořenovou zeleninu v něm, zapíchnutou v přepravce s pískem, stejně jako to dělaly naše babičky. Například mrkev takto vydrží i více než půl roku. Nezapomeňte však na kontrolu v průběhu skladování. Občas je potřeba písek pokropit a zkontrolovat stav zeleniny.
Jak nejlépe zpracovat mrkev
Mrkev je vynikající syrová v pomazánkách a salátech i vařená v polévce, dušená či pečená jako příloha a uplatní se i v moučnících. Její sladká a současně kořeněná chuť ji totiž přímo předurčuje k použití ve slané i sladké kuchyni.
Nejdříve se zbavte natě a kořínků. Kořen jemně oloupejte, nakrájejte na silnější plátky a odstraňte dřevnatý střed. Vložte jej do vroucí osolené vody a vařte 20–25 minut. Dá se péct jako náhrada brambor nebo se z něj dělají výborné kaše či polévky.Jako přílohu podávejte k výpečkům ideálně bramborové nebo chlupaté knedlíky, ale pokud je máte raději, klidně si je dejte s houskovým knedlíkem. Děti bude bavit, pokud k výpečkům přidáte bramborové gnocchi nebo šulánky. Trochu odlehčení přinese na talíř další příloha. Můžete zvolit špenát nebo kysané zelí.
Jakou půdu potřebuje petržel : Pro domácí pěstování vyžaduje středně těžkou zeminu a dostatek místa na parapetu, potřebuje totiž hodně slunce. V zimě ji dáme k oknu na východní nebo jižní straně, jinak bude trpět, zežloutne a uvadne. Nemusíme se ale bát ji dát do pokojů, kde je chladno, petržel vám poroste v květináči i při 15 °C.