V celém bubnu jsou rozmístěné speciálně tvarované škubací prsty, které dokážou vytrhat peří od křídla až po ocas bez poškození kůže. Během škubání kachen doporučujeme oplachovat vnitřek bubnu studenou vodou pro odstranění peří a dalších nečistot z bubnu – zvyšuje se tím účinnost škubání peří.Škubání na mokro (po spaření)
Drůbež po zabití a vykrvení chytneme za pařáty, nakrátko ponoříme do ledové vody a potom spaříme ve vodě o teplotě cca 62-72°C po dobu cca 2-3 minut. Drůbeží ve vodě pohybujeme, aby se spaření proběhlo rovnoměrně. Hrabavá drůbež se spařuje na 63°C, vodní spařujeme na 73°C.① Než se rozhodnete husy škubat, vyžeňte si je všechny z husníku do stáje nebo kůlny. ② Jednu po druhé začněte opatrně chytat, jakékoliv znepokojení husy vyplaší a utečou. ③ Zásadně se škube ručně, žádné rukavice si proto nepořizujte. ④ Husu si zády a hlavou dolů položte do klína.
Jak se pozná Kačer : Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelenožlutý.
Kdy se Přepeřuje kachna
Přepeřují se dvakrát ročně. Na konci zimy se začnou převlékat do pestrého kabátku, kterým upoutají samičky pro jarní páření. V tomto svatebním přepeřování se jim obmění peříčka pouze částečně. Po úspěšném páření je čeká přepeření úplné.
Jak zabít divokou kachnu : Pár pírek pevně uchopíme mezi palec a ukazováček a šubneme zápěstím. Neškubeme příliš prudce a také ne příliš velkou silou, abychom netrhali kůži. Pera jdou vyškubnout poměrně snadno. Pokud se špatně škube jemné spodní peří, s výhodou si vypomůžeme starou pinzetou na obočí.
Chovné kačenky, stejně jako ty divoké, se přepeřují jen jednou ročně na přechodu jara do léta.
Jejich váha se pohybuje okolo 2 kg. Samec je vyšší než samice a žije déle. Někteří jedinci se dožívají až neuvěřitelných dvaceti let.
Jak správně porazit husu
Práci lze si lze usnadnit různými porážkovými přístroji (jateční pistole) nebo vykrvovacím trychtýřem. Další variantou porážky je takzvané prostřižení hlavy nad zobákem kleštěmi. Při průmyslových porážkách se drůbež omračuje elektrickým proudem a následně podřezáváme krční tepna.Husy se dříve na vesnicích chovaly téměř v každém hospodářství. Tradičně po vánocích do velikonoc se na vesnicích dralo peří. Za dlouhých zimních večerů se scházely ženy na střídačku u každé ze sousedek tak dlouho, dokud nesedraly peří, které podškubaly ze svých hus.Kačer kachny divoké má modrozelenou barvu hlavy a bílý pruh na krku, namísto toho samička disponuje barvou hnědou a při letu se její křídla zbarvují do modra. Tento rozdíl, který u divokých kachen vzniká se odborně nazývá pohlavní dimorfismus a je u nich velice výrazný.
Bezpečně se dá rozeznat podle nápadného lžicovitého zobáku. Samec ve svatebním šatě má kaštanově hnědé boky a kovově lesklou hlavu. Šat samice, prostý šat samce a šat mláďat je podobný samici kachny divoké. Zrcátko v křídle je zelené.
Co potřebuje kachna : Kachny se neobejdou bez vody, a proto ve výběhu velice ocení jezírko. Každopádně potřebují stálý přísun čerstvé vody, takže pokud ve výběhu nebude trvalý zdroj čerstvé vody, budete jim muset často měnit vodu v napáječce, ideálně dvakrát za den. Dále je třeba kachnám pořídit (vlastnoručně postavit) nějaký příbytek.
Jak hluboko se potápí kachna : Zbarvení kachen je méně nápadné a tmavší. Polák velký, jako všechny potápivé kachny, se nejvíce zdržuje na vodě a jen zřídka vychází na zem. Za potravou se potápí hluboko, až do 4 m a pod vodou vydrží i 30 sekund. Při dně spásají vodní rostliny a řasy.
Co jí kachna divoká
obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.
Nakrájenou cibuli, slaninu dáme na dno pekáčku, dále vložíme kachnu, přidáme divoké koření a jalovec. Přilijeme vodu. Pečeme 120 minut při 160 stupních, přičemž každých 30 minut podléváme a otáčíme. Ke kachně přidáme rozmarýn, brusinky, nové koření a odkrytou ji pečeme dalších 30 minut při 190 stupních.Typické je pro pižmové kachny neopeřené okolí očí a zobáku, kolem kterého vyrůstá výrazná bradavičnatá kůže, zvláště je patrná u kačerů a starých jedinců. Kačeři jsou podstatně větší a těžší než kačeny. Kačer dosáhne váhy 4 až 5 kg, kačena 2,5 až 3 kg.
Kdy mohou jít kachňata ven : „Pokud mohou do nějaké vody vlézt, tak to udělají, Proto je třeba jim častěji vyměňovat vodu, stejně jako promáčenou podestýlku,“ upozorňuje odbornice. „Jakmile mají kachňata zhruba pět šest týdnů a venku je kolem dvaceti stupňů, nefouká vítr a neprší, není problém je pustit ven na trávník.
Antwort Jak očistit kachnu od peří? Weitere Antworten – Jak zbavit kachnu peří
V celém bubnu jsou rozmístěné speciálně tvarované škubací prsty, které dokážou vytrhat peří od křídla až po ocas bez poškození kůže. Během škubání kachen doporučujeme oplachovat vnitřek bubnu studenou vodou pro odstranění peří a dalších nečistot z bubnu – zvyšuje se tím účinnost škubání peří.Škubání na mokro (po spaření)
Drůbež po zabití a vykrvení chytneme za pařáty, nakrátko ponoříme do ledové vody a potom spaříme ve vodě o teplotě cca 62-72°C po dobu cca 2-3 minut. Drůbeží ve vodě pohybujeme, aby se spaření proběhlo rovnoměrně. Hrabavá drůbež se spařuje na 63°C, vodní spařujeme na 73°C.① Než se rozhodnete husy škubat, vyžeňte si je všechny z husníku do stáje nebo kůlny. ② Jednu po druhé začněte opatrně chytat, jakékoliv znepokojení husy vyplaší a utečou. ③ Zásadně se škube ručně, žádné rukavice si proto nepořizujte. ④ Husu si zády a hlavou dolů položte do klína.
Jak se pozná Kačer : Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelenožlutý.
Kdy se Přepeřuje kachna
Přepeřují se dvakrát ročně. Na konci zimy se začnou převlékat do pestrého kabátku, kterým upoutají samičky pro jarní páření. V tomto svatebním přepeřování se jim obmění peříčka pouze částečně. Po úspěšném páření je čeká přepeření úplné.
Jak zabít divokou kachnu : Pár pírek pevně uchopíme mezi palec a ukazováček a šubneme zápěstím. Neškubeme příliš prudce a také ne příliš velkou silou, abychom netrhali kůži. Pera jdou vyškubnout poměrně snadno. Pokud se špatně škube jemné spodní peří, s výhodou si vypomůžeme starou pinzetou na obočí.
Chovné kačenky, stejně jako ty divoké, se přepeřují jen jednou ročně na přechodu jara do léta.
Jejich váha se pohybuje okolo 2 kg. Samec je vyšší než samice a žije déle. Někteří jedinci se dožívají až neuvěřitelných dvaceti let.
Jak správně porazit husu
Práci lze si lze usnadnit různými porážkovými přístroji (jateční pistole) nebo vykrvovacím trychtýřem. Další variantou porážky je takzvané prostřižení hlavy nad zobákem kleštěmi. Při průmyslových porážkách se drůbež omračuje elektrickým proudem a následně podřezáváme krční tepna.Husy se dříve na vesnicích chovaly téměř v každém hospodářství. Tradičně po vánocích do velikonoc se na vesnicích dralo peří. Za dlouhých zimních večerů se scházely ženy na střídačku u každé ze sousedek tak dlouho, dokud nesedraly peří, které podškubaly ze svých hus.Kačer kachny divoké má modrozelenou barvu hlavy a bílý pruh na krku, namísto toho samička disponuje barvou hnědou a při letu se její křídla zbarvují do modra. Tento rozdíl, který u divokých kachen vzniká se odborně nazývá pohlavní dimorfismus a je u nich velice výrazný.
Bezpečně se dá rozeznat podle nápadného lžicovitého zobáku. Samec ve svatebním šatě má kaštanově hnědé boky a kovově lesklou hlavu. Šat samice, prostý šat samce a šat mláďat je podobný samici kachny divoké. Zrcátko v křídle je zelené.
Co potřebuje kachna : Kachny se neobejdou bez vody, a proto ve výběhu velice ocení jezírko. Každopádně potřebují stálý přísun čerstvé vody, takže pokud ve výběhu nebude trvalý zdroj čerstvé vody, budete jim muset často měnit vodu v napáječce, ideálně dvakrát za den. Dále je třeba kachnám pořídit (vlastnoručně postavit) nějaký příbytek.
Jak hluboko se potápí kachna : Zbarvení kachen je méně nápadné a tmavší. Polák velký, jako všechny potápivé kachny, se nejvíce zdržuje na vodě a jen zřídka vychází na zem. Za potravou se potápí hluboko, až do 4 m a pod vodou vydrží i 30 sekund. Při dně spásají vodní rostliny a řasy.
Co jí kachna divoká
obiloviny jako pšenice, žito nebo oves (takové ovesné vločky jsou pro ptáky velká dobrota), zeleninové odřezky nebo slupky (třeba od mrkve, celeru nebo petržele), nakrájené listy kedlubny, brokolice či květáku nebo třeba polníček, rýži vařenou v nesolené vodě.
Nakrájenou cibuli, slaninu dáme na dno pekáčku, dále vložíme kachnu, přidáme divoké koření a jalovec. Přilijeme vodu. Pečeme 120 minut při 160 stupních, přičemž každých 30 minut podléváme a otáčíme. Ke kachně přidáme rozmarýn, brusinky, nové koření a odkrytou ji pečeme dalších 30 minut při 190 stupních.Typické je pro pižmové kachny neopeřené okolí očí a zobáku, kolem kterého vyrůstá výrazná bradavičnatá kůže, zvláště je patrná u kačerů a starých jedinců. Kačeři jsou podstatně větší a těžší než kačeny. Kačer dosáhne váhy 4 až 5 kg, kačena 2,5 až 3 kg.
Kdy mohou jít kachňata ven : „Pokud mohou do nějaké vody vlézt, tak to udělají, Proto je třeba jim častěji vyměňovat vodu, stejně jako promáčenou podestýlku,“ upozorňuje odbornice. „Jakmile mají kachňata zhruba pět šest týdnů a venku je kolem dvaceti stupňů, nefouká vítr a neprší, není problém je pustit ven na trávník.