Antwort Jak odpovídáme na otázky zjišťovací? Weitere Antworten – Co je to otázka zjišťovací

Zjišťovací otázkou žádá mluvčí na posluchači potvrzení nebo popření platnosti jejího obsahu. Mluvčí neví, zda obsah věty platí nebo ne, avšak jeho platnost považuje za možnou. Zjišťovací otázka tedy v podstatě vyjadřuje modalitu možnostní.Věta tázací nám vyjadřuje otázku. Za větou píšeme otazník. Přísudek věty tázací má také způsob oznamovací nebo podmiňovací. Věty tázací dělíme na: a) Otázky zjišťovací – odpovídáme na ně ano/ne.Doplňovací otázka vyjadřuje nedostatek informace v určitém směru zároveň s apelem na posluchače, aby tuto chybějící informaci doplnil. Chybějící informace je v doplňovací otázce zastoupena tázacím slovem, které předjímá jedinou nutnou složku náležité odpovědi.

Co je věta doplňovací : b) Doplňovací – doplňujeme skutečnost, nelze odpovědět ano/ne – obsahuje tázací slovo(kdy, který, jak…) – např. Kdo to udělal c) Vylučovací – ptají se na více možností, odpovídáme na ně částí otázky – např.

Jaké jsou druhy otázek

Tři druhy otázek:

• Otevřené otázky.
• Sugestivní otázky.
• Uzavřené otázky.

Jak poznat vetu prací : Věta přací

Obvykle je zakončena tečkou. Často obsahuje výrazy ať, kdyby tak, kéž by… Kéž bych nemusela tak brzy vstávat. Ať ten vlak nemá zpoždění.

Věta přací

Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou. Často obsahuje výrazy ať, kdyby tak, kéž by… Kéž bych nemusela tak brzy vstávat.

OZNAMOVACÍ VĚTA

oznamujeme,sdělujeme, vyprávíme. Na konci věty píšeme tečku.

Co je alternativní otázka

Alternativní – dotazovaný si může vybrat odpověď, ale pouze z omezeného nabízeného množství odpovědí, které jsou mu nabídnuty.Tradiční pohled chápe jako českou větu celek, který je založen na určitém slovesném tvaru, tedy přísudku. Pokud věta vedle přísudku obsahuje také podmět, jde o větu dvojčlennou: Matka litovala dítě. V případě, že věta podmět neobsahuje, označujeme ji jako větu jednočlennou: Matce je líto dítěte.Věta přací

Obvykle je zakončena tečkou. Často obsahuje výrazy ať, kdyby tak, kéž by… Kéž bych nemusela tak brzy vstávat. Ať ten vlak nemá zpoždění.

Typy otázek

• Přímé – ptáme se na specifické informace.
• Nepřímé – tázaný může odpovědět jakkoliv.
• Hypotetické – nemusíme odpovědět pravdivě, často zjišťuje schopnost a možnosti jak řešit daný problém.
• Specifikující (konkretizující) – ptáme se, abychom zjistili konkrétní věc.

Jak začíná otázka : Otázky musí začínat slovy Jak, Proč, Co by se stalo, kdyby apod.

Na jakou vedlejší větu se ptame i přes co : Vedlejší věta příslovečná

Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.

Jak poznat větu vloženou

Vložená věta se odděluje od věty, do níž je vložena, z obou stran čárkou (Prvním úkolem, který kdy dostal, bylo nařezat vrbové proutí.).

Větou přací vyslovujeme přání. Na začátku je velké písmeno a na konci tečka. Tuto větu často poznáš podle slov: ať, nechť, kéž.„Hlavní věta

Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!

Co se píše za oznamovací větou : OZNAMOVACÍ VĚTA

oznamujeme,sdělujeme, vyprávíme. Na konci věty píšeme tečku. Příklad: Venku svítí slunce.