▶ Tělesa na sebe mohou působit při dotyku nebo na dálku. ▶ Působení těles je vždy vzájemné. ▶ Působení těles na dálku je zprostředkováno silovým polem ▶ Při statickém působení těles jsou tělesa vzhledem k sobě v klidu. ▶ Při dynamickém působení se tělesa vůči sobě pohybují.Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.).Molekula je nejmenší částice látky, která má všechny fyzikální a chemické vlastnosti dané látky. Molekuly se skládají ze dvou nebo více atomů. Atomy tvořící molekulu mohou být stejné (např. molekula kyslíku má dva atomy kyslíku, O2) nebo různé (molekula vody má dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku, H2O).
Jak se projevuje síla : Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.
Co potřebujeme znát k popisu síly
K jednoznačnému popisu síly musíme uvést nejen velikost síly, ale i její směr a působiště. Sílu znázorňujeme úsečkou se šipkou. Délka úsečky odpovídá velikosti síly.
Co patří do částic : Rozdělení částic
modální – nejspíš, zajisté, možná, asi.
intenzifikační – velmi, velice, příliš, moc (pozor na platnost slovního druhu ve větě)
neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Nejčastěji jsou molekuly definovány jako elektricky neutrální částice složené ze dvou nebo více atomů.
Co je menší než atom
Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.Skládání sil může být trojího typu: 1) Pokud síly F1,F2 mají stejný směr, pak výslednice sil F má stejný směr jako síly F1 a F2 a platí, že velikost síly F = F1 + F2. 2) Pokud síly F1,F2 mají opačný směr, pak výslednice sil F má stejný směr jako větší ze sil a platí, že velikost síly F = F1 – F2.Účinek síly na těleso závisí na velikosti síly, na jejím směru a také na poloze jejího působiště. Nahrazujeme–li těleso hmotným bodem, je působiště síly v tomto bodě. Jednotkou síly je newton (N) pojmenovaný po Isaacu Newtonovi.
Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.
Jak můžeme graficky znázornit sílu : Sílu znázorňujeme úsečkou se šipkou. Délka úsečky odpovídá velikosti síly. MĚŘENÍ SÍLY, SILOMĚR. Sílu měříme pružinovým siloměrem.
Jak poznat částice : Částice jsou řazeny mezi tzv. neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Jaké máme částice
Podle původu částice dělíme na vlastní – mohou být pouze jedním slovním druhem (kéž, ano, asi), a nevlastní – mohou být jiným slovním druhem (ať, aby, ale).
Mol (značka mol) je základní fyzikální jednotka látkového množství. Jeden mol libovolné látky obsahuje přesně 6,02214076×1023 částic (atomů, molekul, iontů apod.), což je číselná hodnota Avogadrovy konstanty vyjádřené v jednotkách mol−1.Chemicky čistá voda je chemická sloučenina skládající se ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Chemicky čistá voda má vzorec H2O a neobsahuje žádné jiné látky.
Co má atomové číslo 1 : S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.
Antwort Jak na sebe působí částice? Weitere Antworten – Jak na sebe mohou pusobit telesa
▶ Tělesa na sebe mohou působit při dotyku nebo na dálku. ▶ Působení těles je vždy vzájemné. ▶ Působení těles na dálku je zprostředkováno silovým polem ▶ Při statickém působení těles jsou tělesa vzhledem k sobě v klidu. ▶ Při dynamickém působení se tělesa vůči sobě pohybují.Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.).Molekula je nejmenší částice látky, která má všechny fyzikální a chemické vlastnosti dané látky. Molekuly se skládají ze dvou nebo více atomů. Atomy tvořící molekulu mohou být stejné (např. molekula kyslíku má dva atomy kyslíku, O2) nebo různé (molekula vody má dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku, H2O).
Jak se projevuje síla : Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.
Co potřebujeme znát k popisu síly
K jednoznačnému popisu síly musíme uvést nejen velikost síly, ale i její směr a působiště. Sílu znázorňujeme úsečkou se šipkou. Délka úsečky odpovídá velikosti síly.
Co patří do částic : Rozdělení částic
Částice = neohebný slovní druh
neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Nejčastěji jsou molekuly definovány jako elektricky neutrální částice složené ze dvou nebo více atomů.
Co je menší než atom
Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.Skládání sil může být trojího typu: 1) Pokud síly F1,F2 mají stejný směr, pak výslednice sil F má stejný směr jako síly F1 a F2 a platí, že velikost síly F = F1 + F2. 2) Pokud síly F1,F2 mají opačný směr, pak výslednice sil F má stejný směr jako větší ze sil a platí, že velikost síly F = F1 – F2.Účinek síly na těleso závisí na velikosti síly, na jejím směru a také na poloze jejího působiště. Nahrazujeme–li těleso hmotným bodem, je působiště síly v tomto bodě. Jednotkou síly je newton (N) pojmenovaný po Isaacu Newtonovi.
Síla se projevuje statickými účinky – je příčinou deformace těles – a dynamickými účinky – je příčinou změny pohybového stavu tělesa (hmotného bodu), např. uvedení tělesa z klidu do pohybu nebo naopak, či změny velikosti nebo směru rychlosti tělesa.
Jak můžeme graficky znázornit sílu : Sílu znázorňujeme úsečkou se šipkou. Délka úsečky odpovídá velikosti síly. MĚŘENÍ SÍLY, SILOMĚR. Sílu měříme pružinovým siloměrem.
Jak poznat částice : Částice jsou řazeny mezi tzv. neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Jaké máme částice
Podle původu částice dělíme na vlastní – mohou být pouze jedním slovním druhem (kéž, ano, asi), a nevlastní – mohou být jiným slovním druhem (ať, aby, ale).
Mol (značka mol) je základní fyzikální jednotka látkového množství. Jeden mol libovolné látky obsahuje přesně 6,02214076×1023 částic (atomů, molekul, iontů apod.), což je číselná hodnota Avogadrovy konstanty vyjádřené v jednotkách mol−1.Chemicky čistá voda je chemická sloučenina skládající se ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Chemicky čistá voda má vzorec H2O a neobsahuje žádné jiné látky.
Co má atomové číslo 1 : S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.