Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu.Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.Čmeláci žijí v jednoletých společenstvích, život rodiny vždy začíná na jaře a končí v létě až na podzim. Přes zimu přežívají jen mladé matky. Probouzení matek – Na jaře se z hibernace po dlouhém zimním spánku začínají probouzet nové matky, které se vylíhly minulé léto. Zimu jich přežije jen 10 – 20 %!
Co dělá čmelák v zimě : Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.
Jak útočí čmelák
Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo nemá zpětné háčky a z rány ho tedy opět vytáhne. Účinky čmeláčího jedu jsou podobné jako u jedu včelího. Bodnutí je bolestivé, provázené otokem a svěděním kolem ranky. Nebezpečné je pouze pro alergiky.
Proč čmelák bzučí : Varování první: zvednou prostřední nohu. Pokud to nestačí, zvedají tolik noh, kolik mohou. Pokud nebezpečí stále trvá a už nemají nohu, kterou by mohli zvednout, a zároveň stát, přichází varování druhé: čmelák leží na zádech, dělá jogínskou svíčku, bzučí a ukazuje své žihadlo. Ne vždy je ale na varování čas.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují. Vysílením. Z lip doslova obalených čmeláky jich určitá část padala na zem, kde následně hynuli, popisuje Karel Makoň. Pod rozkvetlými lípami je v těchto dnech možné najít desítky mrtvých či umírajících čmeláků.
Jak kouše čmelák
Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo nemá zpětné háčky a z rány ho tedy opět vytáhne. Účinky čmeláčího jedu jsou podobné jako u jedu včelího. Bodnutí je bolestivé, provázené otokem a svěděním kolem ranky. Nebezpečné je pouze pro alergiky.Žihadlo se nachází typicky na zadní části těla živočicha. Mezi živočichy disponující žihadlem patří například včely, vosy, sršně, čmeláci a štíři; štíří žihadlo však není homologní ke zbývajícím třem, je příkladem konvergenční evoluce.Po otevření otvoru je dobré si počkat a sledovat chování matky. Matka obvykle vyleze do 5-30 minut, pokud tykadly ohmatává česno a poté se vznese, otočí se hlavou k úlu a z dálky několika cm si ho z několika stran prohlíží a pak se několika kroužky postupně vzdaluje, pozici úlu si zaměřuje, aby jej později našla. Čmeláci se živí nektarem a pylem. Jsou důležitými zemědělskými opylovači, proto je jejich úbytek v Evropě, Severní Americe a Asii důvodem k obavám.
Jak přilákat čmeláka : Lze pro ně také na polostinném či stinném místě zahrady připravit čmeláčí úlky čili čmelíny na nožkách či podstavci. Hodí se je tepelně izolovat například polystyrenem, nebo vyrobit z velmi silných prken, která hmyz ochrání před teplotními výkyvy. Čmeláky láká žlutý, bílý či modrý nátěr.
Kdy se probouzí čmelák : Záleží na druhu čmeláka – sezóna začíná od konce února do konce května, když už je půda dostatečně prohřátá a začínají kvést první lákavé rostliny pro opylovače jako vrba jíva, hluchavka či čemeřice. V nížinách vyletují čmeláci dříve než ve vyšších polohách.
Co žere čmeláky
Nepřátelé čmeláků
Zavíječ čmeláčí Popis: Noční motýl (může ale létat i za šera), délka 2-3 cm šedavé barvy s tmavě hnědým vzorem na křídlech.
Melittobia acasata. Popis: Miniaturní černá vosička o délce jen 1,5 mm.
Pačmeláci.
Brachycoma devia.
Antherophagus nigricornis.
Lezoucí hmyz – Mravenci, Škoři.
Každý podzim vymřou všechny staré matky – královny, dělnice a samečci – trubci. Mladé čmeláčí matky jsou před tím trubci oplozeny a před příchodem zimy se zavrtají do země. Zahrabané v zemi nebo v hromadě listí přečkají zimu. Tu přečká jen asi 10 – 20% na podzim vylíhlých mladých matek – královen.Čmeláci potřebují ve svém hnízdě co nejstálejší teplotu, ohrožují je jak mrazíky, tak vysoké letní teploty. Optimální místo pro čmelín je ve stínu pod listnatými stromy (na jaře je strom bez listí a čmelín ohřívá jarní slunce, v létě strom stíní).
Kolik měří čmelák : Velikosti jsou velmi proměnlivé i v rámci druhů a liší se co do pohlaví; například čmelák zemní má královny dlouhé až 22 mm, samce až 16 mm a dělnice dlouhé 11 až 17 mm, přičemž první generace dělnic je znatelně menší než ty později vylíhnuté.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak čmelák sbírá pyl? Weitere Antworten – Co dělá čmelák s pylem
Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má a není vhodná k odchytu.Čmeláčí bodnutí obvykle způsobuje nealergickou, místní reakci: otok, svědění a zarudnutí v místě vpichu přetrvávající pouze pár hodin. Tato reakce se může objevit ihned po bodnutí, ale většinou projeví až za několik hodin. Otok nebo svědění může přetrvávat několik hodin, nebo dokonce dní.Čmeláci žijí v jednoletých společenstvích, život rodiny vždy začíná na jaře a končí v létě až na podzim. Přes zimu přežívají jen mladé matky. Probouzení matek – Na jaře se z hibernace po dlouhém zimním spánku začínají probouzet nové matky, které se vylíhly minulé léto. Zimu jich přežije jen 10 – 20 %!
Co dělá čmelák v zimě : Čmeláci, ale i pačmeláci, vlastně jejich budoucí královny, se po opuštění úlku vydají hledat vhodné místo k přezimování, tedy k hibernaci. Potřebují místo, kde se jim podaří se zahrabat pod zem. Stejně tak by to mělo být místo, které je suché a v zimě/ na jaře jejich zimoviště nezaplaví voda.
Jak útočí čmelák
Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo nemá zpětné háčky a z rány ho tedy opět vytáhne. Účinky čmeláčího jedu jsou podobné jako u jedu včelího. Bodnutí je bolestivé, provázené otokem a svěděním kolem ranky. Nebezpečné je pouze pro alergiky.
Proč čmelák bzučí : Varování první: zvednou prostřední nohu. Pokud to nestačí, zvedají tolik noh, kolik mohou. Pokud nebezpečí stále trvá a už nemají nohu, kterou by mohli zvednout, a zároveň stát, přichází varování druhé: čmelák leží na zádech, dělá jogínskou svíčku, bzučí a ukazuje své žihadlo. Ne vždy je ale na varování čas.
Hlavním rozlišovacím znakem jsou citrónově žluté pásky, o trochu menší velikost a širší páska za hlavou (tu ale mívají i čm. zemní). Definitivně ho lze rozeznat až po rození samečků, kteří se od čm. zemního výrazně odlišují.
Vysílením. Z lip doslova obalených čmeláky jich určitá část padala na zem, kde následně hynuli, popisuje Karel Makoň. Pod rozkvetlými lípami je v těchto dnech možné najít desítky mrtvých či umírajících čmeláků.
Jak kouše čmelák
Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo nemá zpětné háčky a z rány ho tedy opět vytáhne. Účinky čmeláčího jedu jsou podobné jako u jedu včelího. Bodnutí je bolestivé, provázené otokem a svěděním kolem ranky. Nebezpečné je pouze pro alergiky.Žihadlo se nachází typicky na zadní části těla živočicha. Mezi živočichy disponující žihadlem patří například včely, vosy, sršně, čmeláci a štíři; štíří žihadlo však není homologní ke zbývajícím třem, je příkladem konvergenční evoluce.Po otevření otvoru je dobré si počkat a sledovat chování matky. Matka obvykle vyleze do 5-30 minut, pokud tykadly ohmatává česno a poté se vznese, otočí se hlavou k úlu a z dálky několika cm si ho z několika stran prohlíží a pak se několika kroužky postupně vzdaluje, pozici úlu si zaměřuje, aby jej později našla.
Čmeláci se živí nektarem a pylem. Jsou důležitými zemědělskými opylovači, proto je jejich úbytek v Evropě, Severní Americe a Asii důvodem k obavám.
Jak přilákat čmeláka : Lze pro ně také na polostinném či stinném místě zahrady připravit čmeláčí úlky čili čmelíny na nožkách či podstavci. Hodí se je tepelně izolovat například polystyrenem, nebo vyrobit z velmi silných prken, která hmyz ochrání před teplotními výkyvy. Čmeláky láká žlutý, bílý či modrý nátěr.
Kdy se probouzí čmelák : Záleží na druhu čmeláka – sezóna začíná od konce února do konce května, když už je půda dostatečně prohřátá a začínají kvést první lákavé rostliny pro opylovače jako vrba jíva, hluchavka či čemeřice. V nížinách vyletují čmeláci dříve než ve vyšších polohách.
Co žere čmeláky
Nepřátelé čmeláků
Každý podzim vymřou všechny staré matky – královny, dělnice a samečci – trubci. Mladé čmeláčí matky jsou před tím trubci oplozeny a před příchodem zimy se zavrtají do země. Zahrabané v zemi nebo v hromadě listí přečkají zimu. Tu přečká jen asi 10 – 20% na podzim vylíhlých mladých matek – královen.Čmeláci potřebují ve svém hnízdě co nejstálejší teplotu, ohrožují je jak mrazíky, tak vysoké letní teploty. Optimální místo pro čmelín je ve stínu pod listnatými stromy (na jaře je strom bez listí a čmelín ohřívá jarní slunce, v létě strom stíní).
Kolik měří čmelák : Velikosti jsou velmi proměnlivé i v rámci druhů a liší se co do pohlaví; například čmelák zemní má královny dlouhé až 22 mm, samce až 16 mm a dělnice dlouhé 11 až 17 mm, přičemž první generace dělnic je znatelně menší než ty později vylíhnuté.