Po písmenu (hlásce) l píšeme v kořenech domácích slov y/ý pouze v tzv. vyjmenovaných slovech a ve slovech příbuzných nebo od nich odvozených (např. mlýn, mlýnský, mlynář). V příponách píšeme i/í (např.V předponě vy-/vý- píšeme vždy tvrdé y/ý. V kořenu píšeme po obojetných souhláskách většinou měkké i/i. Jen v tzv. vyjmenovaných slovech a v slovech s nimi příbuzných (kte- rá mají stejný kořen jako slova vyjmenovaná a jejichž významy spolu souvisí) píšeme tvrdé y/ý.
Jak se učit vyjmenovaná slova : Postup naučení vyjmenovaných slov:
Nechte je děti vyjmenovat. (slyšet, mlýn, blýskat se, polykat…)
Vysvětlete si každé vyjmenované slovo.
Objasněte, co znamená slovo příbuzné.
Vymýšlejte příbuzná slova, aby si děti uvědomily, jak se tvoří.
Vysvětlujte si protiklady slov.
Procvičujte VS tak dlouho dokud nejdou.
Proč se píše ve slově mlít měkké i
To je způsobeno rozdílným původem slov. Zatímco slovo mlýn vzniklo přejímkou z tehdejší německé podoby dnešního Mühle, které se do němčiny dostalo z latinského mola, slovo mlít vniklo z praslovanského *melti přesmyknutím hlásek el a zdloužením slabiky na „lé“, kde se „é“ později zúžilo na „í“.
Jaké jsou vyjmenovaná slova po f : F: Po f se v kořenech domácích slov y/ý nepíše, proto vyjmenovaná slova po f v češtině nemáme. V některých učebnicích a přehledech vyjmenovaných slov bývá uvedeno přejaté slovo fyzika. Obojetnost f se projevuje zvláště v koncovkách (grafy, žirafy, ale v kafi), viz Psaní i, í – y, ý.
Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)
U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).
Kdy se píše tvrdé Y
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.Můžeme si pomoci i dalšími významově příbuznými výrazy, které též mají sloveso být jako základové, např.: úbytek, zbývat, přebytek, nadbytek apod. Též můžeme vyloučit souvislost se slovesem bít s „í“, slovo zbytek nemá nic společného s významem tlouci nebo mlátit. Proto píšeme vždy slovo zbytek s „y“ v základu slova.Vyjmenovaná slova se učí od třetí třídy. Způsob výuky se za posledních sto let téměř nezměnil. Je stále založená zejména na memorování. Děti se učí řady vyjmenovaných slov po B, L, M, P, S, V a Z jako básničku. S: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat. V: vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň a slova s předponou vy- a vý- Z: brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně
Jak se píše MLIT : Mlýn, podobně mlynář nebo mlýnice, má původ ve staroněmčině. Mlít se vyvinulo z praslovanského melti. Používá se nejčastěji ve spojeních: mlít obilí, mlít kávu, mlít pantem.
Jaké i se píše ve slově bytelný : Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.
Jaké jsou vyjmenovaná slova po Z
Vyjmenovaná slova po Z
brzy,
jazyk, jazýček, jazykověda, cizojazyčný,
nazývat, ozývat se, vzývat, vyzývavý,
Ruzyně.
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.
Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jaký jsou vyjmenovaná slova po L? Weitere Antworten – Jaké jsou vyjmenovaná slova po L
Základní vyjmenovaná slova po L
Po písmenu (hlásce) l píšeme v kořenech domácích slov y/ý pouze v tzv. vyjmenovaných slovech a ve slovech příbuzných nebo od nich odvozených (např. mlýn, mlýnský, mlynář). V příponách píšeme i/í (např.V předponě vy-/vý- píšeme vždy tvrdé y/ý. V kořenu píšeme po obojetných souhláskách většinou měkké i/i. Jen v tzv. vyjmenovaných slovech a v slovech s nimi příbuzných (kte- rá mají stejný kořen jako slova vyjmenovaná a jejichž významy spolu souvisí) píšeme tvrdé y/ý.
Jak se učit vyjmenovaná slova : Postup naučení vyjmenovaných slov:
Proč se píše ve slově mlít měkké i
To je způsobeno rozdílným původem slov. Zatímco slovo mlýn vzniklo přejímkou z tehdejší německé podoby dnešního Mühle, které se do němčiny dostalo z latinského mola, slovo mlít vniklo z praslovanského *melti přesmyknutím hlásek el a zdloužením slabiky na „lé“, kde se „é“ později zúžilo na „í“.
Jaké jsou vyjmenovaná slova po f : F: Po f se v kořenech domácích slov y/ý nepíše, proto vyjmenovaná slova po f v češtině nemáme. V některých učebnicích a přehledech vyjmenovaných slov bývá uvedeno přejaté slovo fyzika. Obojetnost f se projevuje zvláště v koncovkách (grafy, žirafy, ale v kafi), viz Psaní i, í – y, ý.
Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)
U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).
Kdy se píše tvrdé Y
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.Můžeme si pomoci i dalšími významově příbuznými výrazy, které též mají sloveso být jako základové, např.: úbytek, zbývat, přebytek, nadbytek apod. Též můžeme vyloučit souvislost se slovesem bít s „í“, slovo zbytek nemá nic společného s významem tlouci nebo mlátit. Proto píšeme vždy slovo zbytek s „y“ v základu slova.Vyjmenovaná slova se učí od třetí třídy. Způsob výuky se za posledních sto let téměř nezměnil. Je stále založená zejména na memorování. Děti se učí řady vyjmenovaných slov po B, L, M, P, S, V a Z jako básničku.
S: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat. V: vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň a slova s předponou vy- a vý- Z: brzy, jazyk, nazývat, Ruzyně
Jak se píše MLIT : Mlýn, podobně mlynář nebo mlýnice, má původ ve staroněmčině. Mlít se vyvinulo z praslovanského melti. Používá se nejčastěji ve spojeních: mlít obilí, mlít kávu, mlít pantem.
Jaké i se píše ve slově bytelný : Vyjmenovaná slova, ve kterých se vždy píše tvrdé Y (včetně slov příbuzných): B: být (bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby, …, kdybych, kdybys, kdyby, …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo (tj.
Jaké jsou vyjmenovaná slova po Z
Vyjmenovaná slova po Z
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.
Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).