Antwort Jaká jsou skupenství? Weitere Antworten – Jaké máme skupenství

Nejčastěji rozlišujeme tři skupenství pevné, kapalné a plynné, která jsou běžná v našem okolí. Jako čtvrté skupenství bývá často označováno plazma. Skupenství látky úzce souvisí s vnitřní energií. Změny vnitřní energie mohou vést ke změně skupenství látky.Mezi fyzikální vlastnosti látek patří např. skupenství, barva, elektrická vodivost, tvrdost či hustota. Mezi chemické vlastnosti náleží např. reaktivita, hořlavost, pH (kyselost/zásaditost) či rozpustnost.Látky se mohou vyskytovat ve třech různých skupenstvích – pevném, kapalném a plynném. Alespoň tak se to děti učí na základních školách. Skutečnost je však daleko složitější. Poměrně dobře známým „čtvrtým skupenstvím“ je takzvaná plazma, jejíž vlastnosti však nelze definovat úplně jednoduše.

Kolik je skupenství hmoty : Tradičně se rozlišují tři její základní skupenství: pevné, kapalné a plynné; později začalo být jako 4. skupenství označované plazma a moderní fyzika přidala další odlišné formy, často také označované jako skupenství (Boseho-Einsteinův kondenzát apod.).

Jaké je skupenství vody

Vodu najdeme na Zemi v pevném, kapalném i plynném sku- penství. Ve skupenství pevném, jako je led, sníh nebo jinovatka, se vyskytuje především v místech, kde je teplota nižší než 0 °C. Právě při 0 °C se začíná kapalná voda měnit na vodu pevnou. Tato změna může být velmi nebezpečná pro rostliny a živočichy.

Jak se Znaci skupenství : Skupenství (neboli skupenský stav) určuje makroskopické chování látek. Podle tohoto chování obvykle rozlišujeme skupenství pevné (s), kapalné (l) a plynné (g).

Rozdělují se na plyny, které jsou rozpínavé (vyplní libovolný prázdný objem) a dobře stlačitelné, a kapaliny, které při konstantním tlaku zachovávají svůj objem jsou stlačitelné jen velmi omezeně. Pevné látky pak zachovávají nejem objem, ale i svůj tvar.

Pevné látky rozdělujeme dle jejich vnitřní struktury na krystalické a amorfní. V prvním případě se látka skládá z pravidelně uspořádaných částic v krystalové mřížce, kde se nemohou částice volně pohybovat, jen kmitat kolem své rovnovážné polohy, zatímco v druhém případě mají částice jen krátkodosahové uspořádání.

Jak se dělí látky

Rozdělují se na plyny, které jsou rozpínavé (vyplní libovolný prázdný objem) a dobře stlačitelné, a kapaliny, které při konstantním tlaku zachovávají svůj objem jsou stlačitelné jen velmi omezeně. Pevné látky pak zachovávají nejem objem, ale i svůj tvar.Rozlišujeme 2 formy hmoty, formu látkovou (v mikrosvětě částicová neboli korpuskulární) a formu pole (v mikrosvětě interakce), které v sebe mohou vzájemně přecházet.Podle původu se vody dělí na:

• atmosférické (srážkové),
• povrchové
• podpovrchové
• zvláštními druhy – přírodní léčivé, přirozeně se vyskytující stolní minerální vody a důlní vody.

Molární koncentrace vody je tedy 55,56 mol . dm-3. Kdo to v tom nevidí, nevadí, dosadíme do vzorečku. Molární koncentrace čisté vody je c = 55,56 mol .

Jaké jsou vlastnosti kapalin : Kapalné látky (kapaliny):

– Kapalinu lze přelévat z jedné nádoby do druhé, je tekutá. – Nachýlíte-li nádobu, kapalina v ní změní tvar. – Hladina kapaliny v nádobě v klidu se vždy ustálí ve vodorovné rovině. – Kapalné těleso má stálý objem.

Co tvoří látky : Látky mohou být ve skupenství pevném, kapalném a plynném. Všechny látky jsou složeny z částic (atomy, molekuly). Látka tvořená stejnými atomy se nazývá prvek. Atomy se mohou spojovat do větších celků, kterým říkáme molekuly.

Jak dělíme látky podle skupenství

Každá látka se může vyskytovat ve skupenství pevném, kapalném, plynném či plazmatu.

Skupenství pevné

je takové skupenství, kdy soudržné síly mezi částicemi jsou tak velké,že jejich poloha v pevném stavu se prakticky nemění. Proto pevné látky mají stálý tvar a objem. Značí se (s).Temná hmota – hmota ve vesmíru nebaryonové povahy, která není složena z kvarků. Temná hmota udržuje pohromadě svítící objekty velkých rozměrů, které díky ní v periferních oblastech obíhají rychleji, než odpovídá gravitačnímu zákonu aplikovanému na viditelnou hmotu.

Co je to látka ve fyzice : Fyzikální makroskopický přístup popisuje látky jako soubor jednotlivých fází, které mohou být různého skupenství a jejichž látkové vlastnosti charakterizují fyzikální veličiny jako hustota, modul pružnosti, viskozita, tepelná vodivost, elektrická vodivost, permitivita, permeabilita, index lomu apod.