Ionizující záření vzniká při radioaktivním rozpadu, vlivem kosmického záření nebo jej lze vytvořit uměle. Působení ionizujícího záření poškozuje organickou tkáň a může způsobit mutace, rakovinu, nemoc z ozáření i smrt. Využití ionizujícího záření je ve více lidských oborech, například v lékařství nebo výzkumu.Stochastické účinky jsou náhodné, a můžeme se proti nim nějak chránit (stíněním, čas pobytu, apod.) Mezi nestochastické účinky patří: Akutní nemoc z ozáření při celotělovém ozáření vysokými dávkami (poruchy krvetvorby, trávicího ústrojí nebo CNS).Časné účinky nastupují postupně v průběhu radioterapie, v některých případech mohou být důvodem pro přerušení léčby. Nejčastěji se setkáváme s kožními změnami (od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání), záněty ozářených sliznic zažívací trubice, močového měchýře apod., otok mozku (při jeho ozařování).
Co způsobuje jaderné záření : Ionizující záření způsobuje ionizaci původně neutrálních atomů a molekul. Při ní se od atomu působením záření odtrhne jeden nebo několik elektronů a z neutrálního atomu vznikne kladný iont. Ionizující záření také působí na fotografickou emulzi, která po vyvolání více nebo méně zčerná.
Jak působí ionizující záření na člověka
Ionizující záření může iniciovat procesy v živých tkáních, které vedou ke zničení nebo změnám buňky. Dochází-li ke stochastickým účinkům, jejichž buněčným podkladem jsou mutace, lze sledovat vznik zhoubných nádorů a může se měnit i genetická výbava člověka.
Jaké jsou pozdní účinky ozáření : Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením, např. kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti krku a pod bradou, suchost v dutině ústní, snížení funkce štítné žlázy.
Stochastické účinky: Jsou to účinky vyvolané již zmíněnými mutacemi (změnami v genetické informaci buňky) a předpokládá se pro ně bezprahový, lineární vztah mezi dávkou a účinkem. Účinek ionizujícího záření na organismy spočívá v jeho interakci s elektronovým obalem atomů, které organismus tvoří. Výsledkem je jejich ionizace. Celý mechanismus lze popsat v několika fázích: Fyzikální fáze, kdy dochází k absorpci energie dopadajícího záření atomy a molekulami.
Co to je ionizující záření
Ionizující záření je druh vysokoenergetického záření, které má dostatečnou energii na to, aby z atomu nebo molekuly odstranilo elektron (záporně nabitou částici), čímž dojde k ionizaci tohoto atomu či molekuly. Ionizující záření může způsobovat chemické změny v buňkách a poškozovat DNA.Byli vystaveni příliš silné dávce radiace, čímž onemocněli na akutní radiační syndrom (ARS). Lidí při takto vysokých dávkách téměř okamžitě propadnou zvracení, nesnesitelné bolesti hlavy, obvykle nedokáží zadržovat své výkaly, dostanou horečku, zimnici a nedokáží ovládat některé ze svých svalů.Do ionizujícího záření se tradičně zařazuje:
rentgenové záření (fotony, v anglicky hovořících zemích X-radiation nebo X-ray),
záření α (proud heliových jader 24He),
záření β (proud elektronů nebo pozitronů),
záření γ (fotony),
neutronové záření.
Můžeme však říci, že dávka, kterou pacient obdrží při standardním výkonu v rámci rentgenové diagnostiky, není nebezpečná, resp. představuje velmi nízké riziko, a to i v případě opakovaných vyšetření.
Co se nesmí po ozařování : Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u nemocných s nadváhou, nesmí dojít k zapaření. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
Co způsobí ionizaci : jehož kvanta mají dostatečně vysokou energii (desítky keV a vyšší) a při průchodu látkou vyrážejí elektrony z atomů, dochází k ionizaci látky. Ionizace pak vede nejen k účinkům elektrickým a fotochemickým, ale v případě sloučenin k řadě chemických reakcí rozkladu stávajících molekul a příp. vzniku sloučenin nových.
Kde se vyskytuje ionizující záření
Zdroje ionizujícího záření mohou být radionuklidy (přirozené nebo umělé) nebo generátory (RTG lampa, urychlovače a pod). radiomuklidy mají nestabilní atomová jádra, rozpadají se a emituji ionizující záření. Jak probíhá preventivní prohlídka Jedním ze základních diagnostických prvků je RTG vyšetření. „Velký“ OPG rentgen je zhotoven jednou za dva roky, „malé“ RVG snímky dle situace (obvykle jednou za jeden až dva roky).Někteří lidé mohou potřebovat rentgeny při každé preventivní prohlídce každých šest měsíců. Lidé, kteří navštěvují zubaře pravidelně a mají výborné zdraví ústní dutiny, mohou potřebovat rentgen jednou za tři roky nebo i méně často.
Jak se cítí člověk po ozařování : Jako celková reakce organismu na ozáření by se mohla vyskytnout únava a ospalost, nechutenství, výjimečně nevolnost. Při užití vysokoenergetického zdroje záření se již méně často setkáváme s poradiační reakcí na kůži, která se může projevit zarudnutím pokožky.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jaké jsou účinky ionizujícího záření? Weitere Antworten – Co způsobuje ionizujícího záření
Ionizující záření vzniká při radioaktivním rozpadu, vlivem kosmického záření nebo jej lze vytvořit uměle. Působení ionizujícího záření poškozuje organickou tkáň a může způsobit mutace, rakovinu, nemoc z ozáření i smrt. Využití ionizujícího záření je ve více lidských oborech, například v lékařství nebo výzkumu.Stochastické účinky jsou náhodné, a můžeme se proti nim nějak chránit (stíněním, čas pobytu, apod.) Mezi nestochastické účinky patří: Akutní nemoc z ozáření při celotělovém ozáření vysokými dávkami (poruchy krvetvorby, trávicího ústrojí nebo CNS).Časné účinky nastupují postupně v průběhu radioterapie, v některých případech mohou být důvodem pro přerušení léčby. Nejčastěji se setkáváme s kožními změnami (od zarudnutí kůže, přes její olupování až po mokvání), záněty ozářených sliznic zažívací trubice, močového měchýře apod., otok mozku (při jeho ozařování).
Co způsobuje jaderné záření : Ionizující záření způsobuje ionizaci původně neutrálních atomů a molekul. Při ní se od atomu působením záření odtrhne jeden nebo několik elektronů a z neutrálního atomu vznikne kladný iont. Ionizující záření také působí na fotografickou emulzi, která po vyvolání více nebo méně zčerná.
Jak působí ionizující záření na člověka
Ionizující záření může iniciovat procesy v živých tkáních, které vedou ke zničení nebo změnám buňky. Dochází-li ke stochastickým účinkům, jejichž buněčným podkladem jsou mutace, lze sledovat vznik zhoubných nádorů a může se měnit i genetická výbava člověka.
Jaké jsou pozdní účinky ozáření : Po ukončení ozařování (až do 2-3 let) se mohou objevit pozdní nežádoucí účinky léčby zářením, např. kožní změny (zarudnutí, pigmentace, suchá a méně elastická kůže), tužší podkoží, podkožní otok v oblasti krku a pod bradou, suchost v dutině ústní, snížení funkce štítné žlázy.
Stochastické účinky: Jsou to účinky vyvolané již zmíněnými mutacemi (změnami v genetické informaci buňky) a předpokládá se pro ně bezprahový, lineární vztah mezi dávkou a účinkem.
Účinek ionizujícího záření na organismy spočívá v jeho interakci s elektronovým obalem atomů, které organismus tvoří. Výsledkem je jejich ionizace. Celý mechanismus lze popsat v několika fázích: Fyzikální fáze, kdy dochází k absorpci energie dopadajícího záření atomy a molekulami.
Co to je ionizující záření
Ionizující záření je druh vysokoenergetického záření, které má dostatečnou energii na to, aby z atomu nebo molekuly odstranilo elektron (záporně nabitou částici), čímž dojde k ionizaci tohoto atomu či molekuly. Ionizující záření může způsobovat chemické změny v buňkách a poškozovat DNA.Byli vystaveni příliš silné dávce radiace, čímž onemocněli na akutní radiační syndrom (ARS). Lidí při takto vysokých dávkách téměř okamžitě propadnou zvracení, nesnesitelné bolesti hlavy, obvykle nedokáží zadržovat své výkaly, dostanou horečku, zimnici a nedokáží ovládat některé ze svých svalů.Do ionizujícího záření se tradičně zařazuje:
Můžeme však říci, že dávka, kterou pacient obdrží při standardním výkonu v rámci rentgenové diagnostiky, není nebezpečná, resp. představuje velmi nízké riziko, a to i v případě opakovaných vyšetření.
Co se nesmí po ozařování : Nevhodné je i použití elektrických podušek či ohřevných lahví na ozařovanou oblast. Léčenou oblast opatrně omývejte vlažnou vodou. Na místech se zvýšenou tvorbou potu (podpaží, třísla, kolem konečníku), zvláště u nemocných s nadváhou, nesmí dojít k zapaření. Namísto koupání doporučujeme použití sprchy.
Co způsobí ionizaci : jehož kvanta mají dostatečně vysokou energii (desítky keV a vyšší) a při průchodu látkou vyrážejí elektrony z atomů, dochází k ionizaci látky. Ionizace pak vede nejen k účinkům elektrickým a fotochemickým, ale v případě sloučenin k řadě chemických reakcí rozkladu stávajících molekul a příp. vzniku sloučenin nových.
Kde se vyskytuje ionizující záření
Zdroje ionizujícího záření mohou být radionuklidy (přirozené nebo umělé) nebo generátory (RTG lampa, urychlovače a pod). radiomuklidy mají nestabilní atomová jádra, rozpadají se a emituji ionizující záření.
Jak probíhá preventivní prohlídka Jedním ze základních diagnostických prvků je RTG vyšetření. „Velký“ OPG rentgen je zhotoven jednou za dva roky, „malé“ RVG snímky dle situace (obvykle jednou za jeden až dva roky).Někteří lidé mohou potřebovat rentgeny při každé preventivní prohlídce každých šest měsíců. Lidé, kteří navštěvují zubaře pravidelně a mají výborné zdraví ústní dutiny, mohou potřebovat rentgen jednou za tři roky nebo i méně často.
Jak se cítí člověk po ozařování : Jako celková reakce organismu na ozáření by se mohla vyskytnout únava a ospalost, nechutenství, výjimečně nevolnost. Při užití vysokoenergetického zdroje záření se již méně často setkáváme s poradiační reakcí na kůži, která se může projevit zarudnutím pokožky.