Antwort Jaký jsou druhy vedlejších vět? Weitere Antworten – Jaké jsou druhy vedlejších vět

Jaký jsou druhy vedlejších vět?
Druhy vedlejších vět

podmětné: Kdo vydrží, bude obdarován.
přísudkové, též sponové (nahrazují jmennou část přísudku jmenného se sponou): Nejsem ten, za koho mě máte.
předmětné, Vážou se na sloveso a ptáme se na ně pádovými otázkami kromě 1.
přívlastkové: Srazil se s mužem, který kouřil dýmku.
příslovečné, např.

Vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší. Poznáme ji podle toho, že nemůže stát samostatně bez své řídící věty. Značení ve větném rozboru: VV. Na vedlejší větu se můžeme zeptat!Oznamovací, tázací, přací, rozkazovací

Věta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.
Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.
Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.

Jak dělíme věty : Obsah

2.1 Oznamovací věta.
2.2 Tázací věta.
2.3 Rozkazovací věta.
2.4 Přací věta.

Kolik je druhů vedlejsich vět

Vedlejší věta příslovečná

místní	kde	Vrátila se tam, kde jí bylo nejlépe.
způsobová	jak	Vypadal, jako by neuměl do pěti počítat.
měrová	do jaké míry	Křičela, jak mohla.
příčinná	proč	Rychle utíkali, protože za nimi hořelo.
účelová	za jakým účelem	Rychle utíkali, aby si zachránili život.

Jak poznat druhy vět : Druhy vět

. Věta s tečkou je oznamovací. Větou oznamovací něco někomu oznamujeme.
! Věta s vykřičníkem je rozkazovací. U mírných rozkazů může být i tečka.
Věta s otazníkem je tázací. Větou tázací se na něco ptáme.
., ! Na konci věty přací je nejčastěji tečka ale může být i vykřičník, větou si něco přejeme.

Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.

„Hlavní věta

Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!

Jak poznat vedlejší větu Přísudkovou

Přísudkovou vedlejší větu poznáme podle toho, že je ve větě řídící přítomno sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se), což je neplnovýznamové sloveso, které musí být doplněno jménem, aby dávalo smysl.Vedlejší věta doplňková podobně jako doplněk rozvíjí sloveso a zároveň jméno (většinou v předmětu). VV doplňková velmi často stojí po slovesech smyslového vnímání (vidět, slyšet, spatřit, sledovat, pozorovat, zahlédnout, cítit, vnímat apod.) a často bývá připojena spojkami jak, jako, kterak.Vedlejší věta přísudková

Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit). Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla obloha

Věta hlavní (H) je samostatná, nemůžeme se na ni žádnou jinou větou zeptat. Věta vedlejší (V) je nesamostatná, závislá na jiné větě (můžeme se na ni touto větou zeptat). Bylo mi divné kam najednou tak všichni pospíchají. Kdybych měl chvilku času určitě bych za tetou došel.

Jak poznat vedlejší větu Přívlastkovou : Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní (Nalezli jsme louku, která v dalších dnech získala jméno Komárová.). Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno).

Co je vedlejší věta Přísudková : Vedlejší věta přísudková

Jak poznat větu vedlejší Přísudkovou

Vedlejší věta přísudková

Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit).
Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět
Časté spojovací výrazy: jako, jak, aby, takový – jaký, takový – aby.
Příklad: Obloha byla, jako by ji vymetl.

Vedlejší věta přísudková