Antwort Jaký je druh zájmena jim? Weitere Antworten – Co je za druh zájmena jim

Jaký je druh zájmena jim?
Zájmena osobní

	my	oni, ony (než.) ony ona
1. pád	my	oni, ony, ona, ono
2. pád	nás	jich/nich
3. pád	nám	jim/nim
4. pád	nás	je

Druhy zájmen

druh zájmen	zájmena
PŘIVLASTŇOVACÍ	můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj
UKAZOVACÍ	ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám
TÁZACÍ	kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že)
VZTAŽNÁ	kdo, co, jaký, který, čí, jenž

Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.

Jaký druh zájmena je čísi : 6. neurčitá: někdo, něco, něčí, některý, nějaký; kdosi, cosi, čísi, kterýsi, jakýsi; někdo, leckdo, kdekdo (apod.), každý, všechen (vznikají ze zájmen tázacích předponami ně-, lec-, kde-, leda-, málo- a příponami -koli(v), -si aj.)

Kdy se píše jí a kdy jí

Prostě si zapamatujeme, že ve čtvrtém pádě (koho, co) se vždy píše krátká samohláska a ve všech ostatních dlouhá. Nebo si místo zájmena „ji/jí“ dosadíme ukazovací zájmena „té“, „tou“ a „tu“. Když se do věty hodí „tu“, napíšeme „ji“, ve zbývajících dvou případech pak „jí“.

Který nebo jenž : Zájmeno jenž má stejný význam jako zájmeno který. Jako jediné vztažné zájmeno není zároveň zájmenem tázacím. Používá se méně často, zejména v odborných a uměleckých textech, které obsahují větší množství vět přívlastkových (zvláště proto, abychom stále neopakovali tvary zájmena který).

zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.

Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Jaký druh zájmena Je sobě

Zvratné osobní zájmeno

1. Nominativ	—-
2. Genitiv	sebe
3. Dativ	sobě, si
4. Akuzativ	sebe, se
6. Lokál	sobě

Zájmenná příslovce:

tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.tázací (kdo, co, který) vztažná (kdo, co, jenž) neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni) záporná (nikdo, nic, žádný)

Ji ni X jí ní

1. pád (kdo, co)	ona
2. pád (koho, čeho)	jí, ní
3. pád (komu, čemu)	jí, ní
4. pád (koho, co)	ji, ni
5. pád (oslovujeme, voláme)	–

Koho jí jí : Prostě si zapamatujeme, že ve čtvrtém pádě (koho, co) se vždy píše krátká samohláska a ve všech ostatních dlouhá. Nebo si místo zájmena „ji/jí“ dosadíme ukazovací zájmena „té“, „tou“ a „tu“. Když se do věty hodí „tu“, napíšeme „ji“, ve zbývajících dvou případech pak „jí“.

Jak se Sklonuje zájmeno jenz : umime.to/BUL

1. pád	on	jenž
2. pád	jeho	jeho+ž
3. pád	jemu	jemu+ž
4. pád	jeho, jej	jeho+ž, jej+ž
6. pád	o něm	o něm+ž

S kým nebo ským

Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.

Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.