Antwort Jaký je cíl spotřebitele? Weitere Antworten – Co je cílem spotřebitele

Spotřebitel se snaží na základě svých preferencí maximalizovat užitek. Pro znázornění preferencí se používá indiferenční analýza. Snaha maximalizovat užitek je omezena disponibilním důchodem, tzn. důchodem, který má spotřebitel k dispozici.Mezní míra substituce (ve spotřebě) udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, aby se nezměnil jeho užitek. B U1 Mezní míra substituce odpovídá sklon- ku indiferenční křivky. Jak se mění sklon křivky, mění se i mezní míra substituce: V bodě A je 2:1 = 2, tj.MRSC = mezní míra substituce ve spotřebě – ochota nahrazovat dva statky v určitém poměru, je to směrnice IC v bodě (v abs. hodnotě). MRSC= MUX/MUY – klesá u konvexní IC a naopak.

Kdy je spotřebitel v rovnováze : Podmínkou rovnováhy spotřebitele je rovnost mezních užitků všech spotřebovávaných zboží ve vztahu k jejich cenám. Když užitek není přímo měřitelný využíváme k odvození poptávkové křivky indiferenční analýzu. Při které vycházíme z toho, že spotřebitel volí mezi různými kombinacemi spotřebovávaných statků.

Co to je spotřebitel

Pojem spotřebitele upravuje § 419 občanského zákoníku: „Spotřebitel je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

Co to je ochrana spotřebitele : Ochrana spotřebitele (anglicky consumer protection) je skupina zákonů a organizací, které mají za cíl zajišťovat práva spotřebitelů, spravedlivý obchod, hospodářskou soutěž, přesné informace na trhu, ochranu proti protisoutěžním praktikám a podvodům.

Mezní míra substituce ve směně je dána poměrem cen statků X a Y, a zároveň určuje sklon rozpočtové přímky. Rozpočtovou přímku lze vyjádřit jako lineární rovnici: I = Px . Qx + Py .

Mezní užitek (Marginal Utility – MU) – vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestli se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. TU = součet MU všech spotřebovávaných jednotek daného statku. Zákon klesajícího mezního užitku (MU) – MU s růstem objemu spotřebovávaného zboží má tendenci klesat.

Co je to MRSE

Směrnice linie rozpočtu se nazývá mezní míra substituce ve směně (MRSE). Znázorňuje poměr, v němž může spotřebitel statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu. Jinak řečeno množství statku Y, které musí obětovat, chce-li si při daných cenách a důchodu koupit o jednu jednotku statku X více.Český právní řád poskytuje spotřebiteli a jeho právům ochranu, protože na trhu je to ten, který má slabší postavení. Mezi důležitá práva, která spotřebitel má, patří třeba právo na informace, právo na odstoupení od smlouvy nebo práva z vadného plnění – reklamace.Spotřebitelé se při koupi produktu rozhodují i na základě svých osobních faktorů – věk, průběh životních cyklů spotřebitele, pohlaví, zaměstnání, životní standard, ekonomické podmínky spotřebitele, osobnost člověka.

Nákupní chování chování zákazníků ovlivňuje řada věcí. Lidé se při nákupu rozhodují podle místa bydliště, výše savého platu nebo příjmu rodiny, zájmů, recenzí a doporučení známých, ceny výrobku, vlastních hodnot atd. Pan Vzorek si například denně kupuje kávu. Tato rutina je ovlivněna místem, kde žije a pracuje.

Co je mezni míra substituce : Mezní míra substituce je pak poměr, ve kterém jsou vzájemně nahrazovány statky X a Y, aniž se mění celkový užitek. Je dán obráceným poměrem jejich mezních užitků. Jinak řečeno nám mezní míra substituce říká, kolika jednotek statku Y je ochoten se spotřebitel vzdát za jednu dodatečnou jednotku statku X.

Jak se počítá mezní užitek : Mezní užitek

TU = součet MU všech spotřebovávaných jednotek daného statku.

Jaký je rozdíl mezi užitkem a mezním užitkem

Celkové uspokojení z určitého množství statku nazýváme celkovým užitkem. Přírůstek uspokojení z dodatečné jednotky statku nazýváme mezním užitkem. Mezní užitek klesá s rostoucí spotřebou statku.

Spotřebitel je poslední v řetězci odběratelů, fyzická osoba, která zboží nebo služby spotřebovává a neprodává dál.Černá skříňka spotřebitele je víceméně určitou interakcí predispozic spotřebitele k určitému jednání a konkrétního kupního rozhodování. Každý člověk je do určité míry a v jistém smyslu předurčen, „pre-disponován“ k určitému spotřebnímu chování. Nejširší rovinu tohoto předurčení představuje kulturní prostředí.

Co ovlivňuje nákupní chování : Mezi základní psychologické faktory nákupního chování řadíme motivaci, vnímání, učení, přesvědčení a postoje. Motivace je individuální hnací síla člověka, která podněcuje a usměrňuje jeho chování.