Antwort Jak žijí bobři? Weitere Antworten – Jak žije bobr

Způsob života. Bobři preferují menší řeky a malá jezírka nebo tůně, na kterých si staví svá díla – tzv. bobří hrady, které mohou mít až 10 m v průměru a mohou vystupovat až 2 m nad hladinu. Mají většinou alespoň 2 vchody, které jsou pod vodou.Bobr evropský se živí především lýkem a větvičkami vrby, topolu případně dalších dřevin (jasan, javor, jilm) a některými bylinami. Bobr většinou kácí dřeviny asi 50 m od břehu, jen výjimečně i dále. Nepohrdne ani úrodou kukuřičného nebo řepného pole. V létě dává přednost bylinnému patru.V zimě, když zamrzne vodní hladina, bobr ze svého hradu doplave pro větvičku, tu si pak přenese k sobě do hradu, kde ji zkonzumuje; nemusí při tom vůbec vyplavat nad hladinu. Bobr totiž nemá žádný zimní spánek. V současnosti je na Šumavě okolo stovky jedinců.

Jaký zvuk vydává bobr : Hlasový repertoár bobrů není příliš pestrý, anebo ho možná dosud zcela neznáme. Co však nelze opomenout, je varovný signál – když kterýkoliv bobr zjistí cosi nepatřičného, mohutným úderem ocasu o hladinu upozorní na nebezpečí všechny ostatní členy kolonie, kteří v mžiku zmizí pod hladinou.

Jak škodí bobr

Bobři svou činností zejména narušují protipovodňové nebo rybniční hráze, ucpávají koryta vodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek. Významné a medializované jsou milionové škody v Lednicko–Valtickém areálu i na Dyji v okolí Břeclavi.

Proč si bobří staví hráze : Bobří hráze nejčastěji bobr staví, když je vody míň než po kolena (cca půl metru), tedy nutně ne vždy. Hlavně proto, aby měl útočiště před predátory. Sifon, který hráz vytvoří, mu poslouží jako "bezpečnostní východ" z jeho nory. Bobří hrad budují až ve chvíli, když je břeh na vyhrabání nory moc nízký.

Bobr kácí stromy ke stavbám hrází, za nimiž se střádá voda, ve které bobr loví. Živí se nejčastěji rybami a larvami vodního hmyzu. Bobři se rozmnožují, podobně jako jiní hlodavci, vícekrát ročně. Pohlavní aktivita trvá v našich podmínkách od ledna do března.

Castor canadensis

Velikost:	délka těla 90–120 cm, délka ocasu 20–35 cm
Potrava:	kůra, dřevo, pupeny a kořeny dřevin (vrba, topol, javor, osika), byliny
Způsob života:	žije v rodinných skupinách až o 8–10 jedincích
Délka života:	10–20 let, v lidské péči až 25 let
Stupeň ohrožení:	málo dotčený druh (LC – Least Concern)

Proč bobří dělají hráze

Bobří hráze nejčastěji bobr staví, když je vody míň než po kolena (cca půl metru), tedy nutně ne vždy. Hlavně proto, aby měl útočiště před predátory. Sifon, který hráz vytvoří, mu poslouží jako "bezpečnostní východ" z jeho nory. Bobří hrad budují až ve chvíli, když je břeh na vyhrabání nory moc nízký.Na souši se o něj bobr opírá. Zadní nohy má opatřené plovacími blánami nataženými mezi prsty. Bobři velmi dobře plavou a potápějí se. Naproti tomu na souši vypadají jejich pohyby neohrabaně a těžkopádně.Bobr stavitel

Při stavbě používají stromy a větve, které uhlodají svými řezáky. Poradí si i s kmenem o průměru 70 cm. Materiál si umí přidržet předními končetinami díky pátému, částečně protistojnému, prstu. Bobří hráze nejčastěji bobr staví, když je vody míň než po kolena (cca půl metru), tedy nutně ne vždy.

Prvním je důkladné oplocení s podzemními ocelovými tyčemi do třiceticentimetrové hloubky tak, aby se bobr nemohl podhrabat. Druhým řešením je finančně nákladný elektrický ohradník. „Nejjednodušší je nechat si strom oplotit. Lidé někdy chybně nanášejí železo přímo ke kmeni, ovšem bobr může poté napadat kořeny.

Jak se jmenuje samice od bobra : Samec: bobr, bobrák, samice: bobřice, mládě: bobře.

Proč si bobři staví hráze : Bobří hráze nejčastěji bobr staví, když je vody míň než po kolena (cca půl metru), tedy nutně ne vždy. Hlavně proto, aby měl útočiště před predátory. Sifon, který hráz vytvoří, mu poslouží jako "bezpečnostní východ" z jeho nory. Bobří hrad budují až ve chvíli, když je břeh na vyhrabání nory moc nízký.

Kdo lovi bobra

Na našem území, jediným predátorem, který cíleně loví bobry, je vlk. Mláďata bobrů mohou být napadena liškou či norkem americkým. Bobr patří k tzv. „klíčovým druhům“ mokřadních ekosystémů – jeho vymizením dojde v ekosystému k dramatickým změnám, při kterých jsou zásadně ovlivněny přítomné druhy.

Ve volné přírodě se bobři dožívají 10–12 let (maximálně 20), v zajetí pak až 35 let. Bobr evropský je rozšířený na severní polokouli na říčních a lužních nivách.Bobří hráze nejčastěji bobr staví, když je vody míň než po kolena (cca půl metru), tedy nutně ne vždy. Hlavně proto, aby měl útočiště před predátory. Sifon, který hráz vytvoří, mu poslouží jako "bezpečnostní východ" z jeho nory. Bobří hrad budují až ve chvíli, když je břeh na vyhrabání nory moc nízký.