262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.Pracovní řád rozvádí ustanovení zákoníku práce , popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů.Práva zaměstnanců
Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
Co je individualni pracovní právo : Individuální pracovní právo je upraveno v zákoníku práce. Zabývá se právními vztahy vznikajícími při výkonu závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele a jejich individuálními pracovněprávními vztahy. Kolektivní pracovní právo je upraveno v zákoníku práce a v zákonu o kolektivním vyjednávání.
Jak se dělí pracovní právo
Pracovní právo můžeme systematicky rozčlenit na individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a oblast zaměstnanosti, v níž jsou upravovány vztahy vznikající při realizaci práva na práci, tedy vztahy vznikající při zprostředkování a hledání práce a rekvalifikaci.
Co je právo na zaměstnání : Definici práva na zaměstnání poskytuje zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) v desátém paragrafu. Jedná se o právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.
Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který vydává zaměstnavatel a který blíže rozvádí práva a povinnosti zaměstnanců, obecně vyplývajících ze zákoníku práce i dalších pracovněprávních předpisů. Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Na co nemá zaměstnavatel právo
zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.Pracovněprávní vztahy lze dělit na:
individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel),
kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř. mezi jejich sdruženími).
Uchazeč o zaměstnání má právo:
na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek, na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje, na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením. Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který vydává zaměstnavatel a který blíže rozvádí práva a povinnosti zaměstnanců, obecně vyplývajících ze zákoníku práce i dalších pracovněprávních předpisů.
Kdo uznává pracovní úraz : Kdo rozhodne, jestli se jedná o pracovní úraz Rozhodnutí o uznání či neuznání pracovního úrazu je zcela v kompetenci zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, a to na základě ust. § 105 zákoníku práce.
Na co se mohu ptát jako zaměstnavatel : V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Na co se zaměstnavatel nesmí ptát
Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví. Pracovněprávní vztahy jsou vztahy vznikající výkonem závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pracovněprávní vztahy jsou také vztahy kolektivní povahy mezi kolektivem zaměstnanců (zástupci zaměstnanců) a zaměstnavatelem.Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.
Kdo je zájemce o zaměstnání : Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jaké funkce plní pracovní právo? Weitere Antworten – Co dělá pracovní právo
262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákoník práce“), který upravuje především právní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci při výkonu závislé práce nebo v souvislosti s ním.Pracovní řád rozvádí ustanovení zákoníku práce , popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů.Práva zaměstnanců
Zaměstnanec má právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná.
Co je individualni pracovní právo : Individuální pracovní právo je upraveno v zákoníku práce. Zabývá se právními vztahy vznikajícími při výkonu závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele a jejich individuálními pracovněprávními vztahy. Kolektivní pracovní právo je upraveno v zákoníku práce a v zákonu o kolektivním vyjednávání.
Jak se dělí pracovní právo
Pracovní právo můžeme systematicky rozčlenit na individuální pracovní právo, kolektivní pracovní právo a oblast zaměstnanosti, v níž jsou upravovány vztahy vznikající při realizaci práva na práci, tedy vztahy vznikající při zprostředkování a hledání práce a rekvalifikaci.
Co je právo na zaměstnání : Definici práva na zaměstnání poskytuje zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) v desátém paragrafu. Jedná se o právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.
Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který vydává zaměstnavatel a který blíže rozvádí práva a povinnosti zaměstnanců, obecně vyplývajících ze zákoníku práce i dalších pracovněprávních předpisů.
Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Na co nemá zaměstnavatel právo
zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.Pracovněprávní vztahy lze dělit na:
Uchazeč o zaměstnání má právo:
na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek, na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje, na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.
Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který vydává zaměstnavatel a který blíže rozvádí práva a povinnosti zaměstnanců, obecně vyplývajících ze zákoníku práce i dalších pracovněprávních předpisů.
Kdo uznává pracovní úraz : Kdo rozhodne, jestli se jedná o pracovní úraz Rozhodnutí o uznání či neuznání pracovního úrazu je zcela v kompetenci zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, a to na základě ust. § 105 zákoníku práce.
Na co se mohu ptát jako zaměstnavatel : V praxi se můžete setkat s otázkami diskriminačního charakteru. Nejvíce se zaměstnavatelé dotazují na rodinný stav, počet a věk dětí, náboženské vyznání, nebo zda kouříte. Na tyto otázky nemusíte reagovat, případně můžete zaměstnavatele upozornit na jejich nevhodnost a irelevantnost.
Na co se zaměstnavatel nesmí ptát
Nevhodné otázky mohou zahrnovat například dotazy na plánování rodiny, zdravotní historii, vyznání víry, nebo etnický původ. Tyto otázky jsou považovány za neetické a mohou vést k diskriminaci. Například ptát se ženy na její plány na mateřství může být interpretováno jako diskriminace na základě pohlaví.
Pracovněprávní vztahy jsou vztahy vznikající výkonem závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pracovněprávní vztahy jsou také vztahy kolektivní povahy mezi kolektivem zaměstnanců (zástupci zaměstnanců) a zaměstnavatelem.Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.
Kdo je zájemce o zaměstnání : Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky.