ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám
TÁZACÍ
kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že)
VZTAŽNÁ
kdo, co, jaký, který, čí, jenž
zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jak poznám zájmeno ve větě : Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jak se dělí zájmena
Mluvnice češtiny II (dále jen MČ II) dělí zájmena také do 9 skupin, kterými jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná, vymezovací a totalizující zájmena.
Co je to za slovní druh : 1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme si na ně slovy ten, ta, to (např. teta, pes, dům, píle, kreslení…).
Zájmena OSOBNÍ
– Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd. Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
Co je nikdy za slovní druh
Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.Zájmeno všechen (všichni) vyjadřuje souhrnnost, úplnost, zájmeno každý vymezuje jednotlivou věc nebo osobu jako součást úplného celku, zájmeno týž totožnost. vlastnosti, jako nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný. Tvoří se připojením předpony ni- k zájmenům tázacím kdo, co, jaký, čí. Např.: Nikdo nepřišel.
Co je to za slovní druh jsem : Jsem je tvar slovesa být pro 1. osobu čísla jednotného v přítomném čase, používáme ho, pokud chceme říci, kde se nacházíme, jak se cítíme a podobně.
Co je za zájmeno mě : Jak zájmeno já skloňujeme
Skloňování zájmena já
1. pád
já
2. pád
mě, mne
3. pád
mi, mně
4. pád
mě, mne
Jaký je slovní druh své
3. Zájmena – zastupují názvy osob, zvířat a věcí nebo na ně ukazují (např. já, on, náš, tvůj, jemu…). Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.3) Spojky (Konjunkce)
– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)
Co je za slovní druh vždy : Pamatujte si tedy, že mezi příslovce patří také slova jako: doleva, doprava, dolů a dole, nahoru a nahoře, vlevo, vpravo, domů a doma, tady, zítra, včera, občas, někdy. často, vždy.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jaký druh zájmena je můj? Weitere Antworten – Jaký druh zájmena
Druhy zájmen
zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jak poznám zájmeno ve větě : Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jak se dělí zájmena
Mluvnice češtiny II (dále jen MČ II) dělí zájmena také do 9 skupin, kterými jsou osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná, vymezovací a totalizující zájmena.
Co je to za slovní druh : 1. Podstatná jména – jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů. Ukazujeme si na ně slovy ten, ta, to (např. teta, pes, dům, píle, kreslení…).
Zájmena OSOBNÍ
– Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd.
Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
Co je nikdy za slovní druh
Zájmenná příslovce:
tázací – kde, kam, kudy, vztažná – jak, proč, neurčitá – někde, někam, někdy, záporná – nikde, nikam, nikdy.Zájmeno všechen (všichni) vyjadřuje souhrnnost, úplnost, zájmeno každý vymezuje jednotlivou věc nebo osobu jako součást úplného celku, zájmeno týž totožnost. vlastnosti, jako nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný. Tvoří se připojením předpony ni- k zájmenům tázacím kdo, co, jaký, čí. Např.: Nikdo nepřišel.
Druhy zájmen
Co je to za slovní druh jsem : Jsem je tvar slovesa být pro 1. osobu čísla jednotného v přítomném čase, používáme ho, pokud chceme říci, kde se nacházíme, jak se cítíme a podobně.
Co je za zájmeno mě : Jak zájmeno já skloňujeme
Jaký je slovní druh své
3. Zájmena – zastupují názvy osob, zvířat a věcí nebo na ně ukazují (např. já, on, náš, tvůj, jemu…).
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.3) Spojky (Konjunkce)
– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)
Co je za slovní druh vždy : Pamatujte si tedy, že mezi příslovce patří také slova jako: doleva, doprava, dolů a dole, nahoru a nahoře, vlevo, vpravo, domů a doma, tady, zítra, včera, občas, někdy. často, vždy.