Vhodné jsou především velkoformátové desky jako 40 x 30 x 3 cm případně 75 x 50 x 3 cm. Stavba provedená pomocí těchto šamotových desek je čistá, rychlá a jednoduchá. Udírna se díky akumulaci šamotových desek sice o něco déle nahřívá, ale teplota je poté stabilnější a lépe regulovatelná.Začněte výběrem kovové udící komory s dvířky. Její velikost (objem) pak bude definovat i velikost samotné udírny, kterou obestavíme. A nezapomeňte, že součástí komory musí být teploměr, podle kterého budeme regulovat ohniště. Stejně tak je nutné pořídit ideálně litinová dvířka s regulací přívodu vzduchu pro ohniště.Nejčastější druhy dřeva používané k uzení jsou buk, dub, jasan, třešeň, hrušeň nebo habr.
Z jakých cihel postavit udírnu : Pro stavbu ohniště je vhodné použít šamotové desky a šamotové cihly.
Co dát na dno udírny
Odkapávací plech do udírny nerezový 45 x 45 cm
Nerezový odkapávací plech pod uzeniny zajišťuje odvod odkapávajících šťáv a tuku do misky umístěné pod odtokovým otvorem plechu. Chrání tak dno udírny od znečištění, chrání topnou spirálu na dně udírny a zamezuje tímto možnému vzplanutí tuku.
Jaký kouřovod do udírny : Nejpoužívanější průměr kouřovodu je 150 mm.
Tato roura je obezděna a opět odizolována promaglaf rohoží , aby nedocházelo k příliš prudkému ochlazení a tim ke kondenzaci.. Hlavním smyslem kouřovodu je ochladit udící kouř vznikající hořením dřeva na požadovanou teplotu a zajistit, aby pokrmy byly uzeny pouze kouřem.
Důležité je, aby ohniště bylo dostatečně vzdálené, alespoň jeden metr od prostoru uzení. Vzdálenost se liší podle způsobu uzení i podle názorů. Stejné to je i s teplotou. Při uzení studeným kouřem může být ohniště třeba čtyři metry daleko a udit budete celý den.
Tvoření dehtu je těsně spjato s typem dřeva, které pro uzení v domácí udírně použijete. Když je dřevo mokré nebo má mnoho kůry, může se na masu usadit více dehtu, než je obvyklé. Dehtování je jednou z nejběžnějších chyb při uzení.
Jak daleko topeniště od udírny
Velikost udírny přizpůsobte možné spotřebě uzenin. Důležité je, aby ohniště bylo dostatečně vzdálené, alespoň jeden metr od prostoru uzení.Dobrý den Marku, nepíšete sice, jaký typ udírny máte, ale pravděpodobně kyselé klobásy způsobilo to, že Vám udírna během procesu uzení klobás začala dehtovat. Tvoření dehtu je těsně spjato s typem dřeva, které pro uzení v domácí udírně použijete.Využijte nejlépe dobře vysušené dřevo ovocných nebo listnatých stromů. Nejlepší dřevo pro uzení je bukové. V každém případě se snažte odstranit kůru. Nakládání masa – stěžejní je samozřejmě správné ochucení a naložení masa.
Párky, klobásy, špekáčky, točené salámy zavěsíme přímo na hole, ty pak s výrobkem vkládáme do udírny. Ostatní druhy uzenin, například tyčové salámy, jejichž konce jsou uzavřeny motouzem, z něhož je vytvořené zavěšovací očko, zavěšujeme za toto očko jeho navléknutím na hůl.
Proč je maso z udírny tuhé : Na začátek je třeba říct, že vysušení masa je nevratný proces. Při tepelné úpravě se kvůli změnám ve svalových vláknech maso „smrskne“ a vytlačí vodu ven. Čím vyšší teploty v mase dosáhnete, tím bude sušší a tužší (a nepomůže vám ani pověra se zatáhnutím na povrchu!).
Co je nejlepší do udírny : Mezi nejlepší dřevo na uzení patří tvrdá dřeva listnatých stromů především buk, dub a olše. Díky své nasládlé chuti jsou oblíbené také ovocné dřeviny, zejména švestka, jabloň, hrušeň, třešeň nebo meruňka. Bukové dřevo je považováno za univerzální, má příjemnou chuť a vysokou výhřevnost.
Kolik Pragandy na 1 kg masa
Uzené maso – kusy masa se nasolí směsí Praganda (20 – 30 g/1 kg masa). Nasolené maso se nechá asi 2 dny v chladu zaležet. Poté se zalije lákem (na 1 litr se použije 100 g Pragandy) a nechá se zaležet až 10 dnů v chladnu, přičemž se doporučuje po 2 – 3 dnech maso překládat. Zaležené maso udíme obvyklým způsobem.
První věc, kterou můžete udělat prakticky s jakýmkoliv tužším steakem, je pomoci mechanickým zkrácením svalových vláken. Plátek masa stačí nakrájet na tenké plátky napříč svalovými vlákny. Maso sice zůstane úplně stejně tuhé jako předtím, ale při kousání se nám bude díky kratším vláknům jevit jako křehčí.Pro to správné aroma a skutečný chuťový požitek nejlépe poslouží tvrdé dřevo z dubu, buku či javoru. Zároveň je skvělá švestka, trnka a hrušeň. Hodí se dokonce i jabloň. Z dalších listnatých stromů je možné použít břízu, akát, olši, topol a dokonce i ořech.
Co použít místo Pragandy : Nakládání na sucho. Klasický způsob nakládání masa na uzení je za pomocí kvalitní kuchyňské nebo mořské soli, případně nakládání do rychlosoli (řeznická dusitanová sůl, např. Praganda). Rozdílům a emocím, co je lepší, se věnujeme v článku tady: Výhody nakládání masa do soli a rychlosoli.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak doma vyrobit udírnu? Weitere Antworten – Z jakého materiálu postavit udírnu
Vhodné jsou především velkoformátové desky jako 40 x 30 x 3 cm případně 75 x 50 x 3 cm. Stavba provedená pomocí těchto šamotových desek je čistá, rychlá a jednoduchá. Udírna se díky akumulaci šamotových desek sice o něco déle nahřívá, ale teplota je poté stabilnější a lépe regulovatelná.Začněte výběrem kovové udící komory s dvířky. Její velikost (objem) pak bude definovat i velikost samotné udírny, kterou obestavíme. A nezapomeňte, že součástí komory musí být teploměr, podle kterého budeme regulovat ohniště. Stejně tak je nutné pořídit ideálně litinová dvířka s regulací přívodu vzduchu pro ohniště.Nejčastější druhy dřeva používané k uzení jsou buk, dub, jasan, třešeň, hrušeň nebo habr.
Z jakých cihel postavit udírnu : Pro stavbu ohniště je vhodné použít šamotové desky a šamotové cihly.
Co dát na dno udírny
Odkapávací plech do udírny nerezový 45 x 45 cm
Nerezový odkapávací plech pod uzeniny zajišťuje odvod odkapávajících šťáv a tuku do misky umístěné pod odtokovým otvorem plechu. Chrání tak dno udírny od znečištění, chrání topnou spirálu na dně udírny a zamezuje tímto možnému vzplanutí tuku.
Jaký kouřovod do udírny : Nejpoužívanější průměr kouřovodu je 150 mm.
Tato roura je obezděna a opět odizolována promaglaf rohoží , aby nedocházelo k příliš prudkému ochlazení a tim ke kondenzaci.. Hlavním smyslem kouřovodu je ochladit udící kouř vznikající hořením dřeva na požadovanou teplotu a zajistit, aby pokrmy byly uzeny pouze kouřem.
Důležité je, aby ohniště bylo dostatečně vzdálené, alespoň jeden metr od prostoru uzení. Vzdálenost se liší podle způsobu uzení i podle názorů. Stejné to je i s teplotou. Při uzení studeným kouřem může být ohniště třeba čtyři metry daleko a udit budete celý den.
Tvoření dehtu je těsně spjato s typem dřeva, které pro uzení v domácí udírně použijete. Když je dřevo mokré nebo má mnoho kůry, může se na masu usadit více dehtu, než je obvyklé. Dehtování je jednou z nejběžnějších chyb při uzení.
Jak daleko topeniště od udírny
Velikost udírny přizpůsobte možné spotřebě uzenin. Důležité je, aby ohniště bylo dostatečně vzdálené, alespoň jeden metr od prostoru uzení.Dobrý den Marku, nepíšete sice, jaký typ udírny máte, ale pravděpodobně kyselé klobásy způsobilo to, že Vám udírna během procesu uzení klobás začala dehtovat. Tvoření dehtu je těsně spjato s typem dřeva, které pro uzení v domácí udírně použijete.Využijte nejlépe dobře vysušené dřevo ovocných nebo listnatých stromů. Nejlepší dřevo pro uzení je bukové. V každém případě se snažte odstranit kůru. Nakládání masa – stěžejní je samozřejmě správné ochucení a naložení masa.
Párky, klobásy, špekáčky, točené salámy zavěsíme přímo na hole, ty pak s výrobkem vkládáme do udírny. Ostatní druhy uzenin, například tyčové salámy, jejichž konce jsou uzavřeny motouzem, z něhož je vytvořené zavěšovací očko, zavěšujeme za toto očko jeho navléknutím na hůl.
Proč je maso z udírny tuhé : Na začátek je třeba říct, že vysušení masa je nevratný proces. Při tepelné úpravě se kvůli změnám ve svalových vláknech maso „smrskne“ a vytlačí vodu ven. Čím vyšší teploty v mase dosáhnete, tím bude sušší a tužší (a nepomůže vám ani pověra se zatáhnutím na povrchu!).
Co je nejlepší do udírny : Mezi nejlepší dřevo na uzení patří tvrdá dřeva listnatých stromů především buk, dub a olše. Díky své nasládlé chuti jsou oblíbené také ovocné dřeviny, zejména švestka, jabloň, hrušeň, třešeň nebo meruňka. Bukové dřevo je považováno za univerzální, má příjemnou chuť a vysokou výhřevnost.
Kolik Pragandy na 1 kg masa
Uzené maso – kusy masa se nasolí směsí Praganda (20 – 30 g/1 kg masa). Nasolené maso se nechá asi 2 dny v chladu zaležet. Poté se zalije lákem (na 1 litr se použije 100 g Pragandy) a nechá se zaležet až 10 dnů v chladnu, přičemž se doporučuje po 2 – 3 dnech maso překládat. Zaležené maso udíme obvyklým způsobem.
První věc, kterou můžete udělat prakticky s jakýmkoliv tužším steakem, je pomoci mechanickým zkrácením svalových vláken. Plátek masa stačí nakrájet na tenké plátky napříč svalovými vlákny. Maso sice zůstane úplně stejně tuhé jako předtím, ale při kousání se nám bude díky kratším vláknům jevit jako křehčí.Pro to správné aroma a skutečný chuťový požitek nejlépe poslouží tvrdé dřevo z dubu, buku či javoru. Zároveň je skvělá švestka, trnka a hrušeň. Hodí se dokonce i jabloň. Z dalších listnatých stromů je možné použít břízu, akát, olši, topol a dokonce i ořech.
Co použít místo Pragandy : Nakládání na sucho. Klasický způsob nakládání masa na uzení je za pomocí kvalitní kuchyňské nebo mořské soli, případně nakládání do rychlosoli (řeznická dusitanová sůl, např. Praganda). Rozdílům a emocím, co je lepší, se věnujeme v článku tady: Výhody nakládání masa do soli a rychlosoli.