Normalizační žíhání provádíme v ochranné atmosféře rychlým ohřevem na teplotu 20-50°C nad Ac3, krátkou výdrž na této teplotě (cca 15 min/25 mm tloušťky materiálu) a následným ochlazením na vzduchu.Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.rychlořezné oceli, je nutno popouštět tak, aby požadované tvrdosti bylo dosaženo až za maximem druhotné tvrdosti. Při popouštění kalených nástrojů je třeba ponechat je na popouštěcí teplotě potřebnou dobu tak, aby se dosáhlo co největší houževnatosti při požadované tvrdosti (obvykle to bývá 30 až 120 min.
Co se děje při kalení oceli : Kalení je postup tepelného zpracování ocelí, při kterém se dílec ohřívá na austenitizační (kalící) teplotu a po výdrži na této teplotě se následně ochladí tak, aby se v oceli změnila vnitřní struktura – dílec je tvrdý a křehký.
Proč se kalí v oleji
Cílem kalení je zvýšit tvrdost oceli a tím její užitné vlastnosti. Teplota oleje v praxi pro kalení bývá přibližně 60 až 80°C. Pokud se olej řádně používá a je pravidelně čištěn, má prakticky neomezenou životnost.
Jak probíhá žíhání : Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Za kalitelnou je považována ocel s obsahem uhlíku vyšším než 0,2 %, ideálně nad hranicí 0,35 %. Možnost kalení je naopak zapovězená ocelím austenitickým a všem ostatním kovům. Principem je totiž vznik nasyceného roztoku uhlíku v přítomném železe – martenzitu.
Kalení je způsob tepelného zpracování feritických ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Jak se Popousti ocel
Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, tj. bez fázových a strukturních přeměn.V případě oceli dochází ke vzniku přesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe (tzv. martenzitu). Ten je charakteristický jemnou strukturou. Kalíme proto, abychom dosáhli vyšší, případně maximální tvrdosti výrobku nebo jeho pracovní plochy, například břitu.vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Co je normalizační žíhání : Normalizačním žíháním je materiál ohřát na teplotu přibližně odpovídající teplotě kalení (800 °C až 920 °C). Při této teplotě vzniknou nová austenitická zrna. Austenitická zrna jsou mnohem menší než předchozí zrna z feritu. Po ohřevu a krátké výdrži při dané teplotě (1 h) jsou díly volně ochlazeny na vzduchu (v plynu).
Čím se kalí ocel : vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
Co nasleduje po Cementovani
Po cementování vždy následuje kalení. V nacementované vrstvě je dosaženo cca 0,85%C. Po kalení se změní struktura v martenzitickou, která se vyznačuje vysokou tvrdostí a křehkostí. Výhodou je, že jádro součásti zůstává houževnaté.
Jako kalicí olej se obecně používá hydraulický olej.Po nitridování je kov již tvrdý, proto se nekalí.
Nitridovaná vrstva bývá tenká – max. tloušťka je do 0,5 mm. Po skončení nitridování následuje pomalé chladnutí. Nitridované vrstvy jsou mnohem tvrdší než u cementování, nevzniká zde nebezpečí deformací a trhlin.
Kde probiha cementování : Cementování v kapalném prostředí – provádí se v kyanidových lázních. Probíhá velmi rychle; povrch je sycen poměrně rovnoměrně. Cementování v sypkém prostředí – provádí se ve směsi, jejímiž hlavními složkami jsou dřevěné uhlí a uhličitan barnatý BaCO3. Cementační teploty se pohybují kolem 800 až 950 C.
Antwort Jak dlouho kalit? Weitere Antworten – Jak dlouho trva kalení
Normalizační žíhání provádíme v ochranné atmosféře rychlým ohřevem na teplotu 20-50°C nad Ac3, krátkou výdrž na této teplotě (cca 15 min/25 mm tloušťky materiálu) a následným ochlazením na vzduchu.Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.rychlořezné oceli, je nutno popouštět tak, aby požadované tvrdosti bylo dosaženo až za maximem druhotné tvrdosti. Při popouštění kalených nástrojů je třeba ponechat je na popouštěcí teplotě potřebnou dobu tak, aby se dosáhlo co největší houževnatosti při požadované tvrdosti (obvykle to bývá 30 až 120 min.
Co se děje při kalení oceli : Kalení je postup tepelného zpracování ocelí, při kterém se dílec ohřívá na austenitizační (kalící) teplotu a po výdrži na této teplotě se následně ochladí tak, aby se v oceli změnila vnitřní struktura – dílec je tvrdý a křehký.
Proč se kalí v oleji
Cílem kalení je zvýšit tvrdost oceli a tím její užitné vlastnosti. Teplota oleje v praxi pro kalení bývá přibližně 60 až 80°C. Pokud se olej řádně používá a je pravidelně čištěn, má prakticky neomezenou životnost.
Jak probíhá žíhání : Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Za kalitelnou je považována ocel s obsahem uhlíku vyšším než 0,2 %, ideálně nad hranicí 0,35 %. Možnost kalení je naopak zapovězená ocelím austenitickým a všem ostatním kovům. Principem je totiž vznik nasyceného roztoku uhlíku v přítomném železe – martenzitu.
Kalení je způsob tepelného zpracování feritických ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Jak se Popousti ocel
Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, tj. bez fázových a strukturních přeměn.V případě oceli dochází ke vzniku přesyceného tuhého roztoku uhlíku v železe (tzv. martenzitu). Ten je charakteristický jemnou strukturou. Kalíme proto, abychom dosáhli vyšší, případně maximální tvrdosti výrobku nebo jeho pracovní plochy, například břitu.vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Co je normalizační žíhání : Normalizačním žíháním je materiál ohřát na teplotu přibližně odpovídající teplotě kalení (800 °C až 920 °C). Při této teplotě vzniknou nová austenitická zrna. Austenitická zrna jsou mnohem menší než předchozí zrna z feritu. Po ohřevu a krátké výdrži při dané teplotě (1 h) jsou díly volně ochlazeny na vzduchu (v plynu).
Čím se kalí ocel : vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
Co nasleduje po Cementovani
Po cementování vždy následuje kalení. V nacementované vrstvě je dosaženo cca 0,85%C. Po kalení se změní struktura v martenzitickou, která se vyznačuje vysokou tvrdostí a křehkostí. Výhodou je, že jádro součásti zůstává houževnaté.
Jako kalicí olej se obecně používá hydraulický olej.Po nitridování je kov již tvrdý, proto se nekalí.
Nitridovaná vrstva bývá tenká – max. tloušťka je do 0,5 mm. Po skončení nitridování následuje pomalé chladnutí. Nitridované vrstvy jsou mnohem tvrdší než u cementování, nevzniká zde nebezpečí deformací a trhlin.
Kde probiha cementování : Cementování v kapalném prostředí – provádí se v kyanidových lázních. Probíhá velmi rychle; povrch je sycen poměrně rovnoměrně. Cementování v sypkém prostředí – provádí se ve směsi, jejímiž hlavními složkami jsou dřevěné uhlí a uhličitan barnatý BaCO3. Cementační teploty se pohybují kolem 800 až 950 C.