Po cementování vždy následuje kalení. V nacementované vrstvě je dosaženo cca 0,85%C. Po kalení se změní struktura v martenzitickou, která se vyznačuje vysokou tvrdostí a křehkostí. Výhodou je, že jádro součásti zůstává houževnaté.rychlořezné oceli, je nutno popouštět tak, aby požadované tvrdosti bylo dosaženo až za maximem druhotné tvrdosti. Při popouštění kalených nástrojů je třeba ponechat je na popouštěcí teplotě potřebnou dobu tak, aby se dosáhlo co největší houževnatosti při požadované tvrdosti (obvykle to bývá 30 až 120 min.Normalizační žíhání provádíme v ochranné atmosféře rychlým ohřevem na teplotu 20-50°C nad Ac3, krátkou výdrž na této teplotě (cca 15 min/25 mm tloušťky materiálu) a následným ochlazením na vzduchu.
Co je chemicko tepelné zpracování : Jako chemicko-tepelné zpracování se označují způsoby difusního sycení povrchu ocelí různými prvky (kovy i nekovy). S cílem dosáhnout rozdílných mechanických nebo chemických vlastností povrchu a jádra součásti.
Co je to tepelné zpracování
Tepelné zpracování je řízený proces používaný ke změně mikrostruktury materiálů, jako jsou kovy a jejich slitiny, jehož účelem je poskytnout materiálům vlastnosti, které prodlužují životnost výsledných součástí – například zvýšení tvrdosti povrchu, odolnosti vůči teplotě, tažnosti a pevnosti.
Co to je kalení : Kalení je způsob tepelného zpracování ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, tj. bez fázových a strukturních přeměn. vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
Proč se kalí v oleji
Cílem kalení je zvýšit tvrdost oceli a tím její užitné vlastnosti. Teplota oleje v praxi pro kalení bývá přibližně 60 až 80°C. Pokud se olej řádně používá a je pravidelně čištěn, má prakticky neomezenou životnost.Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.Popouštění je tepelné zpracování oceli, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují její vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí po předchozím kalení. Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Nitridace patří mezi procesy chemicko-tepelného zpracování, jedná se o sycení povrchu oceli dusíkem při teplotě 480 až 520 °C, tvrdost nitridační vrstvy je závislá na obsahu legujících prvků v oceli tvořící tvrdé nitridy (Cr,Al,Mo,V,W).
Proč se Žíhá : Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Co to je Martenzit : Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α. Vysoká tvrdost a pevnost patří mezi jeho základní vlastnosti. Vzniká jako podchlazený tuhý roztok při kalení. Při jeho vzniku dochází k bezdifúzní střihové přeměně a rychlost tvorby zárodků je přibližná rychlosti zvuku v kovech.
Proč se oceli po rychlém ochlazení popouštění
Popouštěním mezi 180 °C a 600 °C se zlepšuje houževnatost a snižuje se křehkost; zpravidla se mírně snižuje i tvrdost. Stejně jako pevnost v tahu, kterou ocel kalením také získává, se hodí i u speciálních konstrukcí, lisovacích forem nebo přípravků. Je ale třeba zároveň dbát na to, že se získanou tvrdostí zároveň stoupá křehkost – klesá houževnatost – a také se zvětšuje objem kalené součásti.vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
V čem se kalí ocel : Podle druhu oceli se kalí do různého prostředí: Kalení do vody – voda má silný ochlazovací účinek, používá se pro uhlíkové oceli Kalení do oleje – olej chladí pomaleji, používá se pro slitinové oceli Kalení na vzduchu – vzduch chladí nejpomaleji, probíhá u tzv.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak Cementovat? Weitere Antworten – Co následuje po cementování
Po cementování vždy následuje kalení. V nacementované vrstvě je dosaženo cca 0,85%C. Po kalení se změní struktura v martenzitickou, která se vyznačuje vysokou tvrdostí a křehkostí. Výhodou je, že jádro součásti zůstává houževnaté.rychlořezné oceli, je nutno popouštět tak, aby požadované tvrdosti bylo dosaženo až za maximem druhotné tvrdosti. Při popouštění kalených nástrojů je třeba ponechat je na popouštěcí teplotě potřebnou dobu tak, aby se dosáhlo co největší houževnatosti při požadované tvrdosti (obvykle to bývá 30 až 120 min.Normalizační žíhání provádíme v ochranné atmosféře rychlým ohřevem na teplotu 20-50°C nad Ac3, krátkou výdrž na této teplotě (cca 15 min/25 mm tloušťky materiálu) a následným ochlazením na vzduchu.
Co je chemicko tepelné zpracování : Jako chemicko-tepelné zpracování se označují způsoby difusního sycení povrchu ocelí různými prvky (kovy i nekovy). S cílem dosáhnout rozdílných mechanických nebo chemických vlastností povrchu a jádra součásti.
Co je to tepelné zpracování
Tepelné zpracování je řízený proces používaný ke změně mikrostruktury materiálů, jako jsou kovy a jejich slitiny, jehož účelem je poskytnout materiálům vlastnosti, které prodlužují životnost výsledných součástí – například zvýšení tvrdosti povrchu, odolnosti vůči teplotě, tažnosti a pevnosti.
Co to je kalení : Kalení je způsob tepelného zpracování ocelí (austenitické oceli a ostatní kovy kalit nelze). Při něm se ocel ohřeje na tzv. kalící teplotu, a poté se prudce ochlazuje. Tím získává lepší mechanické a fyzikální vlastnosti.
Ocel se téměř vždy po kalení popouští. Provádí se pomalým ohřátím materiálu na tzv. popouštěcí teplotu, která je nižší než teplota kritického bodu A1, tj. bez fázových a strukturních přeměn.
vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
Proč se kalí v oleji
Cílem kalení je zvýšit tvrdost oceli a tím její užitné vlastnosti. Teplota oleje v praxi pro kalení bývá přibližně 60 až 80°C. Pokud se olej řádně používá a je pravidelně čištěn, má prakticky neomezenou životnost.Po kalení následuje popouštění, tj. ohřev na teplotu pod A1, výdrž a ochlazení. První operací při zušlechťování je ohřev oceli nad teplotu A3, nad níž probíhá přeměna feriticko-perlitické struktury na austenit, austenitizace.Popouštění je tepelné zpracování oceli, během něhož se vhodným ohřevem ovlivňují její vlastnosti, zejména se odstraňuje vnitřní pnutí po předchozím kalení. Ocel se téměř vždy po kalení popouští.
Nitridace patří mezi procesy chemicko-tepelného zpracování, jedná se o sycení povrchu oceli dusíkem při teplotě 480 až 520 °C, tvrdost nitridační vrstvy je závislá na obsahu legujících prvků v oceli tvořící tvrdé nitridy (Cr,Al,Mo,V,W).
Proč se Žíhá : Žíhání je druh tepelného zpracování kovů prováděné za účelem zlepšení některých vlastností jako je povrchová tvrdost a odstranění účinků některých operací (kalení, tváření). Provádí se zahřátím na „žíhací teplotu“ (500–1200 °C) a následným ochlazením na volném vzduchu nebo v hale při teplotě cca 20 °C.
Co to je Martenzit : Martenzit je přesycený tuhý roztok uhlíku v železe α. Vysoká tvrdost a pevnost patří mezi jeho základní vlastnosti. Vzniká jako podchlazený tuhý roztok při kalení. Při jeho vzniku dochází k bezdifúzní střihové přeměně a rychlost tvorby zárodků je přibližná rychlosti zvuku v kovech.
Proč se oceli po rychlém ochlazení popouštění
Popouštěním mezi 180 °C a 600 °C se zlepšuje houževnatost a snižuje se křehkost; zpravidla se mírně snižuje i tvrdost.
Stejně jako pevnost v tahu, kterou ocel kalením také získává, se hodí i u speciálních konstrukcí, lisovacích forem nebo přípravků. Je ale třeba zároveň dbát na to, že se získanou tvrdostí zároveň stoupá křehkost – klesá houževnatost – a také se zvětšuje objem kalené součásti.vzduch – vzduchem se kalí pouze samokalitelné oceli tř. 19, pro zvýšení účinku se vzduch dmýchá pod tlakem 10 kPa. roztavené kovové lázně – používáme jen v některých případech, podobné vlastnosti jako solné lázně
V čem se kalí ocel : Podle druhu oceli se kalí do různého prostředí: Kalení do vody – voda má silný ochlazovací účinek, používá se pro uhlíkové oceli Kalení do oleje – olej chladí pomaleji, používá se pro slitinové oceli Kalení na vzduchu – vzduch chladí nejpomaleji, probíhá u tzv.