Za objevitele kyslíku je někdy považován švédský lékárník Carl Wilhelm Scheele, který v letech 1771–1772 vyráběl plynný kyslík zahříváním oxidu rtuťnatého a různých dusičnanů. Pojmenoval tento plyn „ohnivý vzduch“, svůj objev však publikoval až v roce 1777.Jeho hlavním a prakticky jediným přirozeným zdrojem je fotosyntéza suchozemských zelených rostlin a mořského fytoplanktonu, při níž se rozkládá oxid uhličitý na kyslík. Člověk jej umí vyrobit i uměle rozkladem vody. Zelené rostliny jsou základním zdrojem kyslíku na Zemi.Fyzikální vlastnosti
Bezbarvý plyn těžší než vzduch. Při teplotě -183 °C kondenzuje na modrou kapalinu. Tvoří jednak molekuly O2, jednak tří atomové molekuly O3 – ozon.
Kdy vzniká kyslík : Vznik volného kyslíku
Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech …
Jak byl objeven vodík
Objev vodíku
Své první pokusy dokonce prováděl v jednom anglickém kostele. V roce 1766 objevil vodík, který získal působením kyseliny sírové na zinek, železo nebo cín. Všiml si, že je plyn hořlavý, a proto ho nazval hořlavý vzduch. Zjistil, že má menší hustotu než vzduch a že jím naplněné balony stoupají vzhůru.
Odkud se bere kyslík : Podle nové teorie na tom mají hlavní zásluhu dávné oceány magmatu, které pokrývaly její povrch krátce po jejím vzniku asi před 4,5 miliardou let. Chemické reakce v roztaveném železe mohly uvolnit do zemského pláště víc sloučenin bohatých na kyslík.
Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích. V první fázi, takzvané světelné, rostliny pohlcují světlo, ze kterého pro sebe získávají energii, aby měly dost sil pro následující procesy. V této fázi se nám rozkládá voda a uvolňuje se kyslík. V druhé fázi, takzvané temnostní, rostliny už světlo nepotřebují. Příčinnou nárůstu kyslíku ale mohla dominantně být vulkanická činnost a až důsledkem rozšíření organismů. I postupný pokles míry bombardování Země asteroidy umožnil okysličení atmosféry. Datování zirkonů ze 40 světových řek odpovídá změnám ve formování superkontinentů a kyslíku v atmosféře.
Jak dostat kyslík do těla
Kyslík je potřeba dostat do těla. K tomu slouží nosní kanyly, které se zasouvají přímo do nosních dírek a zachytávají se o uši, hadičkou je pak napojíte na zdroj koncentrovaného kyslíku. Alternativou je kyslíková maska, kterou nasadíte na obličej (nos a ústa) a přichytíte gumičkami podobně jako roušku či respirátor.Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).Rozhodující objev však učinil holandský lékař Jan Ingenhousz (1730 – 1799), který našel zásadní souvislost mezi touto výměnou a slunečním zářením. Prokázal, že působením světla přijímají rostliny oxid uhličitý a "vydechují" kyslík, ve tmě pak v rostlinách probíhá opačný proces. Jev dostal jméno fotosyntéza. vodík ve stavu zrodu) je velmi reaktivní a reaguje s celou řadou látek již za nízkých teplot. Je to také jako molekulový vodík silné redukční činidlo, ale existuje velmi krátkou dobu a slučuje se na vodík molekulový. Jinak je to typický nekov, který tvoří vodíkové můstky s dusíkem, kyslíkem a fluorem.
Jak vzniká h2o : Chemické vlastnosti. Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O, za vývinu velkého množství tepla (exotermní reakce).
Kolik procent kyslíku je na Zemi : Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
Proč je kyslík Dvojvazný
Atom kyslíku O je dvojvazný, neboť obsahuje ve svém orbitalu 2p 2 nespárované elektrony. Polární vazba se vytváří mezi atomy, jejichž rozdíl hodnot elektronegativit leží v intervalu 0,4 – 1,7. Příkladem ketonů jsou také sloučeniny, u kterých je atom kyslíku O vázán přímo na uhlovodíkový cyklus. Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
Jak velkou spotřebu kyslíku má člověk : Doma v křesle spotřebuje člověk asi 250 mililitrů kyslíku za minutu. U špičkových sportovců tato hodnota v době zátěže stoupne až dvacetkrát – i na pět litrů. Netrénovaný člověk má na kole maximální spotřebu kyslíku (VO2 max) 31-58 ml na kilogram tělesné váhy, trénovaný cyklista více než 60 ml.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Jak byl objeven kyslík? Weitere Antworten – Kdy a kým byl objeven kyslík
Za objevitele kyslíku je někdy považován švédský lékárník Carl Wilhelm Scheele, který v letech 1771–1772 vyráběl plynný kyslík zahříváním oxidu rtuťnatého a různých dusičnanů. Pojmenoval tento plyn „ohnivý vzduch“, svůj objev však publikoval až v roce 1777.Jeho hlavním a prakticky jediným přirozeným zdrojem je fotosyntéza suchozemských zelených rostlin a mořského fytoplanktonu, při níž se rozkládá oxid uhličitý na kyslík. Člověk jej umí vyrobit i uměle rozkladem vody. Zelené rostliny jsou základním zdrojem kyslíku na Zemi.Fyzikální vlastnosti
Bezbarvý plyn těžší než vzduch. Při teplotě -183 °C kondenzuje na modrou kapalinu. Tvoří jednak molekuly O2, jednak tří atomové molekuly O3 – ozon.
Kdy vzniká kyslík : Vznik volného kyslíku
Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech …
Jak byl objeven vodík
Objev vodíku
Své první pokusy dokonce prováděl v jednom anglickém kostele. V roce 1766 objevil vodík, který získal působením kyseliny sírové na zinek, železo nebo cín. Všiml si, že je plyn hořlavý, a proto ho nazval hořlavý vzduch. Zjistil, že má menší hustotu než vzduch a že jím naplněné balony stoupají vzhůru.
Odkud se bere kyslík : Podle nové teorie na tom mají hlavní zásluhu dávné oceány magmatu, které pokrývaly její povrch krátce po jejím vzniku asi před 4,5 miliardou let. Chemické reakce v roztaveném železe mohly uvolnit do zemského pláště víc sloučenin bohatých na kyslík.
Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích. V první fázi, takzvané světelné, rostliny pohlcují světlo, ze kterého pro sebe získávají energii, aby měly dost sil pro následující procesy. V této fázi se nám rozkládá voda a uvolňuje se kyslík. V druhé fázi, takzvané temnostní, rostliny už světlo nepotřebují.
Příčinnou nárůstu kyslíku ale mohla dominantně být vulkanická činnost a až důsledkem rozšíření organismů. I postupný pokles míry bombardování Země asteroidy umožnil okysličení atmosféry. Datování zirkonů ze 40 světových řek odpovídá změnám ve formování superkontinentů a kyslíku v atmosféře.
Jak dostat kyslík do těla
Kyslík je potřeba dostat do těla. K tomu slouží nosní kanyly, které se zasouvají přímo do nosních dírek a zachytávají se o uši, hadičkou je pak napojíte na zdroj koncentrovaného kyslíku. Alternativou je kyslíková maska, kterou nasadíte na obličej (nos a ústa) a přichytíte gumičkami podobně jako roušku či respirátor.Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).Rozhodující objev však učinil holandský lékař Jan Ingenhousz (1730 – 1799), který našel zásadní souvislost mezi touto výměnou a slunečním zářením. Prokázal, že působením světla přijímají rostliny oxid uhličitý a "vydechují" kyslík, ve tmě pak v rostlinách probíhá opačný proces. Jev dostal jméno fotosyntéza.
vodík ve stavu zrodu) je velmi reaktivní a reaguje s celou řadou látek již za nízkých teplot. Je to také jako molekulový vodík silné redukční činidlo, ale existuje velmi krátkou dobu a slučuje se na vodík molekulový. Jinak je to typický nekov, který tvoří vodíkové můstky s dusíkem, kyslíkem a fluorem.
Jak vzniká h2o : Chemické vlastnosti. Voda vzniká prudkým až explozivním slučováním vodíku s kyslíkem (hořením bezbarvým plamenem) podle rovnice: 2H2 + O2 → 2H2O, za vývinu velkého množství tepla (exotermní reakce).
Kolik procent kyslíku je na Zemi : Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
Proč je kyslík Dvojvazný
Atom kyslíku O je dvojvazný, neboť obsahuje ve svém orbitalu 2p 2 nespárované elektrony. Polární vazba se vytváří mezi atomy, jejichž rozdíl hodnot elektronegativit leží v intervalu 0,4 – 1,7. Příkladem ketonů jsou také sloučeniny, u kterých je atom kyslíku O vázán přímo na uhlovodíkový cyklus.
Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
Jak velkou spotřebu kyslíku má člověk : Doma v křesle spotřebuje člověk asi 250 mililitrů kyslíku za minutu. U špičkových sportovců tato hodnota v době zátěže stoupne až dvacetkrát – i na pět litrů. Netrénovaný člověk má na kole maximální spotřebu kyslíku (VO2 max) 31-58 ml na kilogram tělesné váhy, trénovaný cyklista více než 60 ml.