Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.
Jak nejlépe pěstovat hrách : Hrách vyžaduje neutrální pH půdy, optimální je pH 6,5-7. Zemina by měla být kyprá, vzdušná a dobře propustná. Stanoviště volíme světlé, přímé slunce však může semena i celé rostliny zbytečně vysušovat. Rostliny chráníme před větrem.
Kdy se Přihnojuje
Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.
Jak správně sázet hrášek : Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe.
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
červená řepa, salát X špenát.
zelí X jahody.
kapusta kadavá X růžičková kapusta.
okurky X rajčata, zelí, květák, růžičková kapusta, brokolice.
fazole X fenykl.
šalotka X hrách, fazole.
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Co zasadit k hrachu
V blízkosti hrachu lze pěstovat košťálovou zeleninu, hlávkový salát, fenykl, zelí, karotku, ředkvičky a ředkve či okurky. Výnosy hrášku zvyšuje blízkost celeru. Nevhodným sousedem je cibule, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek a rajčata. Hrách nesnáší zamokřenou půdu, ale ani sucho.V dobrých podmínkách vyklíčí už za dva týdny. Sklizeň prodloužíme, pokud hrášek vyséváme ve dvoutýdenních intervalech, můžeme rovněž střídat odrůdy. Poslední výsevy hrachu se dají provést ještě ve druhé polovině prázdnin, do uzrání potřebují asi dvanáct týdnů.Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 – 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit.
Jste-li zastáncem tradičního hnojení, hnojí se dvakrát nebo třikrát ročně. Na jaře, na podzim, případně uprostřed sezóny pokud je to potřeba. Ideální doba k aplikaci hnojiva na trávník je období krátkých přeháněk, abyste nemuseli půdu zvlhčovat. Silné přeháňky nejsou vhodné, protože hnojivo naopak spláchnou.
Jak často hnojit pokojové květiny : Péče o pokojové rostliny se v průběhu roku liší. Od jara do podzimu přihnojujte jedenkrát za dva týdny, v zimě není přihnojování tak časté, obvykle stačí jednou za měsíc. Nejnáročnější na správné dávkování jsou tekutá hnojiva. Určitě dodržujte povolenou koncentraci a řeďte hnojivo vodou přesně podle doporučení výrobců.
Jak se starat o hrách setý : Vyžaduje neutrální střední a lehčí půdu, kterou je třeba dobře připravit. Optimální je hluboká propustná půda, která se rychle zahřeje a dobře drží vodu. Hrách má však poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C.
Co zasadit vedle hrášku
Hrášek se hodí ke košťálové zelenině, hlávkovému salátu, karotce, ředkvičkám, okurkám a fenyklu. Pokud chceme podpořit jeho růst, vysejme vedle něj celer. Ředkvičky mají rády fazole, mrkev, salát i rajčata. Kamarádí se i s jahodníkem a řeřichou.
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).Doba, kdy je vhodné vysadit hnojivo, může být různá. Nejčastěji se ale udává časový interval posledních 7-14 dní pěstování, a to podle toho, čím konkrétně a v jakém množství pěstitel rostliny hnojí. U šetrnějších biohnojiv můžeme počítat s dobou posledních 5-7 dní.
Jak urychlit rozklad hnoje : Jednou z možností je zapravování slámy do půdy pro zvýšení úrodnosti a vyrovnávání bilance organické hmoty při absenci chlévského hnoje neboť dostatečné množství organických látek v půdě má značný význam.
Antwort Jak často zalévat hrášek? Weitere Antworten – Jak hnojit hrášek
Hnojení P a K – hrách využívá živiny ze staré půdní síly a z hlubších vrstev efektivněji než přímé hnojení průmyslovými hnojivy. Hnojení provádíme podle agrochemických rozborů půdy. Fosforečné hnojivo aplikujeme v dávce 50-70 kg P205/ha. Draslíkem hnojíme většinou v dávce 80-120 kg K2O/ha.Poslední várku hrášku můžete vysévat až koncem června, sklízet pak budete v září. Pro sklizeň na podzim vyberte pozdní odrůdy. Hrách nemusí mít samostatný záhon, můžete ho pěstovat ve společnosti jiné zeleniny, třeba celeru, salátů, brokolice, okurek nebo mrkve. Ve stejný čas můžete vysévat i fazole (dietní luštěniny).Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.
Jak nejlépe pěstovat hrách : Hrách vyžaduje neutrální pH půdy, optimální je pH 6,5-7. Zemina by měla být kyprá, vzdušná a dobře propustná. Stanoviště volíme světlé, přímé slunce však může semena i celé rostliny zbytečně vysušovat. Rostliny chráníme před větrem.
Kdy se Přihnojuje
Během roku je vhodné přihnojovat ovocné stromy (ale i keře) dvakrát až třikrát. První přihnojování provedeme brzy na jaře, v době pučení stromů, podruhé ihned po odkvětu, čímž posílíme tvořící se listy a nasazované plody, potřetí přihnojujeme až po červnovém opadu (nebo i probírce) části nasazených plodů.
Jak správně sázet hrášek : Hrách musí mít hlubší výsev, poléhavé hrachy vyséváme do řádků 25 – 30 cm od sebe, v řádcích po jednom na vzdálenost 3 – 5 cm, do hloubky 4 – 5 cm, semena šplhavých odrůd vyséváme do hnízd po 3 až 4 zrnech, do hloubky 4–5 cm a hnízda klademe 10–15 cm od sebe.
Co nepěstovat vedle sebe – konkrétní příklady
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Co zasadit k hrachu
V blízkosti hrachu lze pěstovat košťálovou zeleninu, hlávkový salát, fenykl, zelí, karotku, ředkvičky a ředkve či okurky. Výnosy hrášku zvyšuje blízkost celeru. Nevhodným sousedem je cibule, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek a rajčata. Hrách nesnáší zamokřenou půdu, ale ani sucho.V dobrých podmínkách vyklíčí už za dva týdny. Sklizeň prodloužíme, pokud hrášek vyséváme ve dvoutýdenních intervalech, můžeme rovněž střídat odrůdy. Poslední výsevy hrachu se dají provést ještě ve druhé polovině prázdnin, do uzrání potřebují asi dvanáct týdnů.Hodí se pro rostliny spíše s menšími a lehčími plody. Oporu můžete na podzim jednoduše rozebrat a tyčky využít příště jinak. Oporu postavte po vzejití hrášku, jakmile má výšku přibližně 10 – 15 cm nebo 2 páry pravých listů, aby se mohl přichytit.
Jste-li zastáncem tradičního hnojení, hnojí se dvakrát nebo třikrát ročně. Na jaře, na podzim, případně uprostřed sezóny pokud je to potřeba. Ideální doba k aplikaci hnojiva na trávník je období krátkých přeháněk, abyste nemuseli půdu zvlhčovat. Silné přeháňky nejsou vhodné, protože hnojivo naopak spláchnou.
Jak často hnojit pokojové květiny : Péče o pokojové rostliny se v průběhu roku liší. Od jara do podzimu přihnojujte jedenkrát za dva týdny, v zimě není přihnojování tak časté, obvykle stačí jednou za měsíc. Nejnáročnější na správné dávkování jsou tekutá hnojiva. Určitě dodržujte povolenou koncentraci a řeďte hnojivo vodou přesně podle doporučení výrobců.
Jak se starat o hrách setý : Vyžaduje neutrální střední a lehčí půdu, kterou je třeba dobře připravit. Optimální je hluboká propustná půda, která se rychle zahřeje a dobře drží vodu. Hrách má však poměrně nízké nároky na teplotu, klíčí již při 1 °C a roste od 4 °C.
Co zasadit vedle hrášku
Hrášek se hodí ke košťálové zelenině, hlávkovému salátu, karotce, ředkvičkám, okurkám a fenyklu. Pokud chceme podpořit jeho růst, vysejme vedle něj celer. Ředkvičky mají rády fazole, mrkev, salát i rajčata. Kamarádí se i s jahodníkem a řeřichou.
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).Doba, kdy je vhodné vysadit hnojivo, může být různá. Nejčastěji se ale udává časový interval posledních 7-14 dní pěstování, a to podle toho, čím konkrétně a v jakém množství pěstitel rostliny hnojí. U šetrnějších biohnojiv můžeme počítat s dobou posledních 5-7 dní.
Jak urychlit rozklad hnoje : Jednou z možností je zapravování slámy do půdy pro zvýšení úrodnosti a vyrovnávání bilance organické hmoty při absenci chlévského hnoje neboť dostatečné množství organických látek v půdě má značný význam.