Antwort Co znamená Stárek? Weitere Antworten – Kdo to je Stárek

Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.Hodky jsou považovány za zcela úplné zakončení hodovního veselí. Naposled se chasa oblékne do nádherných krojů a vyrazí s průvodem na slavnostní pochod městem.Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Co to je posvícení : Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).

Jak se slaví hody

Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).

Co je to karmaš : Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Posvícení je od slova posvěcení. Kde znají datum posvěcení kostela přesně, slaví jeho výročí v tento přesný den. Tam, kde se nezachoval žádný záznam o datu posvěcení, slaví se většinou toto posvícení poslední říjnovou neděli.

Posvícení je tedy původně oslava výročí posvěcení místního kostela. Slovo hody jako expresívní slovo současné spisovné češtiny znamená bohatou hostinu, ale hod je církevní hlavní svátek, např. Hod boží vánoční. Je to "vhodná doba ke slavení", pak velký svátek a nakonec sváteční hostina.

Co jsou hody na Moravě

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality (hnětynka), taneční zábavy a průvody s maskami. Místy, především na Moravě, se při posvícení či hodech staví máje, kolem níž poté chasa tančí, jinde se naopak máje staví na jaře (v máji) a při hodech ji chasa kácí.Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.

Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích. Ústředními postavami hodů jsou stárci (vybraní chlapci) a jejich děvčata (stárky).

Proč se slavilo posvícení : Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.

Jaký je rozdíl mezi pouti a Posvícením : O posvíceních a poutích

Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).

Kde vznikly hody

Hody pochází z praslovanského výrazu *godъ. Dnes tento výraz máme také ve slovech hodit se nebo vhod, vhodný. Ve staroslověnštině (o něco mladším jazyku než praslovanština) god byla vhodná doba k něčemu, třeba k oslavě. Postupně se význam změnil na velký svátek.

K pouti patří kolotoče, perník, kroje a tentokrát i pláštěnka.pǫ̨tъ, srov. staroindické panthás cesta) je cesta za účelem návštěvy určitého poutního místa, které má náboženský význam. V symbolickém smyslu je pouť zároveň iniciačním aktem a úkonem odevzdání. Vyskytuje se v náboženských vírách, které přiznávají zvláštní nadpřirozenou moc či sílu určitým místům.

Proč se slaví pouť : „Pod pojmem pouť rozumíme putování na památné a posvátné místo jako výraz přiblížit se Bohu za účelem posvěcení. Pouť na takové místo povzbuzuje ve víře, napomáhá k hlubší a vroucnější modlitbě. Její součástí by mělo být vždy přijetí svátostí (svatá zpověď, svaté přijímání).