Při válečném tažení v Malé Asii pobýval mladý Alexandr Veliký koncem roku 334 př. n. l. s částí vojska ve starém královském městě Gordion, kde se nacházel onen mýtický „gordický" uzel. Podle pověsti se prý Alexandr rozhodl uzel rozvázat, dlouho se ale nezdržoval hledáním skrytých konců… Vzal meč a uzel přesekl.Roztít gordický uzel je rčení, které vyjadřuje složitou, spletitou situaci, kterou lze vyřešit rozhodným jednoduchým způsobem. Odvolává se na legendu, spojenou s Alexandrem Velikým (Makedonským).Alexandr (Alexandros) Makedonský, syn Filipa II., byl především vynikající voják. Také však vynikal tělesnou krásou, zdatností i bystrostí ducha, byl mimořádně statečný, ctižádostivý a v nebezpečí neohrožený. Měl všestranné vzdělání – vždyť po tři léta byl jeho učitelem sám velký Aristotelés.
S kým bojoval Alexandr Veliký : Makedonský podmanil řecké městské státy, vydal se Alexandr na východ proti obrovité perské říši Achaimenovců. Během jedenácti let nepřetržitých vojenských kampaní Alexandr postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii.
Co se stalo s Alexandrovou říši po jeho smrti
Smrt Alexandra Velikého měla vliv na kulturní vývoj Evropy a Říma zejména. Alexandr Veliký dobyl celý tehdejší jemu známý svět – zemřel však předčasně během svého tažení do Indie. Dědice ani nástupce po sobě nezanechal. Jeho říše se tak promptně rozpadla na řadu znesvářených regionů.
V kolika zemřel Alexandr Veliký : Alexandr Veliký
Alexandr Veliký Alexandr III. Makedonský
Úmrtí
10. června 323 př. n. l. (ve věku 32 let) Babylón
Příčina úmrtí
břišní tyfus
Místo pohřbení
Alexandrie
Národnost
Starověcí Makedonci
Bitva u Gaugamél (řecky Γαυγάμηλα, z perského „velbloudí domy“; dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku), svedená 1. října roku 331 př. n. l., byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin. Vojsko Alexandra Velikého v ní dosáhlo zásadního vítězství nad Peršany vedenými králem Dareiem III. červen 323 př. n. l., BabylónAlexandr Veliký / Úmrtí
Proč se rozpadla alexandrová říše
V roce 323 před Kristem se Alexandr dostal zpět do Babylónu, kde se oženil s perskou princeznou. Plánoval útok na Arábii a zbytek Středomoří, ale téhož roku v hlavním městě své říše onemocněl malárií a krátce nato zemřel. Obrovské dobyté území se postupně rozpadlo.Alexandr se narodil v roce 356 př. n. l. v Pelle, hlavním městě Makedonie. Jeho otcem byl makedonský král Filip II., matkou Olympias, neteř épeirského krále kmene Molosů Arybba a někdejší kněžka dionýských mystérií.Za definitivní konec Západořímské říše i starověku je považována abdikace císaře Romula Augustula 4. září v již zmiňovaném roce 476. Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor.
Proč došlo k zániku Římské říše : Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem.
Proč se rozdělila Římská říše : Rovněž Theodosius I. nařídil senátorům, aby si vybrali, zda bude říši vládnout Jupiter nebo Ježíš. Samozřejmě většina z nich se přiklonila ke křesťanství. Zároveň si byl vědomý, že ani jeden z jeho synů není schopen vést efektivně říši, a proto se v roce 395 rozhodl říši rozdělit.
Jak skončila Západořímská říše
Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor. Rozloha Západořímské říše v roce 395 n. l. po smrti císaře Theodosia I. Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen.V roce 395, za vlády císaře Theodosia I. (347–395) byla Římská říše rozdělena na dvě části: Východořímskou říši a Západořímskou říši. Vláda nad těmito částmi byla rozdělena mezi Theodosiovy dva syny. Západnímu Římu vládl Flavius Honorius a východnímu Flavius Arcadius.
Kdo zničil římskou říši : I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co znamená rozetnout gordický uzel? Weitere Antworten – Kdo přesekl gordický uzel
Při válečném tažení v Malé Asii pobýval mladý Alexandr Veliký koncem roku 334 př. n. l. s částí vojska ve starém královském městě Gordion, kde se nacházel onen mýtický „gordický" uzel. Podle pověsti se prý Alexandr rozhodl uzel rozvázat, dlouho se ale nezdržoval hledáním skrytých konců… Vzal meč a uzel přesekl.Roztít gordický uzel je rčení, které vyjadřuje složitou, spletitou situaci, kterou lze vyřešit rozhodným jednoduchým způsobem. Odvolává se na legendu, spojenou s Alexandrem Velikým (Makedonským).Alexandr (Alexandros) Makedonský, syn Filipa II., byl především vynikající voják. Také však vynikal tělesnou krásou, zdatností i bystrostí ducha, byl mimořádně statečný, ctižádostivý a v nebezpečí neohrožený. Měl všestranné vzdělání – vždyť po tři léta byl jeho učitelem sám velký Aristotelés.
S kým bojoval Alexandr Veliký : Makedonský podmanil řecké městské státy, vydal se Alexandr na východ proti obrovité perské říši Achaimenovců. Během jedenácti let nepřetržitých vojenských kampaní Alexandr postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii.
Co se stalo s Alexandrovou říši po jeho smrti
Smrt Alexandra Velikého měla vliv na kulturní vývoj Evropy a Říma zejména. Alexandr Veliký dobyl celý tehdejší jemu známý svět – zemřel však předčasně během svého tažení do Indie. Dědice ani nástupce po sobě nezanechal. Jeho říše se tak promptně rozpadla na řadu znesvářených regionů.
V kolika zemřel Alexandr Veliký : Alexandr Veliký
Bitva u Gaugamél (řecky Γαυγάμηλα, z perského „velbloudí domy“; dnes vesnice Tel Gomel v severním Iráku), svedená 1. října roku 331 př. n. l., byla jednou z největších a nejvýznamnějších bitev světových dějin. Vojsko Alexandra Velikého v ní dosáhlo zásadního vítězství nad Peršany vedenými králem Dareiem III.
červen 323 př. n. l., BabylónAlexandr Veliký / Úmrtí
Proč se rozpadla alexandrová říše
V roce 323 před Kristem se Alexandr dostal zpět do Babylónu, kde se oženil s perskou princeznou. Plánoval útok na Arábii a zbytek Středomoří, ale téhož roku v hlavním městě své říše onemocněl malárií a krátce nato zemřel. Obrovské dobyté území se postupně rozpadlo.Alexandr se narodil v roce 356 př. n. l. v Pelle, hlavním městě Makedonie. Jeho otcem byl makedonský král Filip II., matkou Olympias, neteř épeirského krále kmene Molosů Arybba a někdejší kněžka dionýských mystérií.Za definitivní konec Západořímské říše i starověku je považována abdikace císaře Romula Augustula 4. září v již zmiňovaném roce 476.
Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor.
Proč došlo k zániku Římské říše : Nájezdy barbarů, morová epidemie, vleklá ekonomická krize. To vše mohlo přispět ke konci slavné Římské říše, která se kdysi rozpínala od Atlantiku k řece Eufrat a od Britských ostrovů až k Sahaře. Kanadský vědec Jerome Nriagu přišel ještě s jednou možností: Římané podle něho trpěli chronickou otravou olovem.
Proč se rozdělila Římská říše : Rovněž Theodosius I. nařídil senátorům, aby si vybrali, zda bude říši vládnout Jupiter nebo Ježíš. Samozřejmě většina z nich se přiklonila ke křesťanství. Zároveň si byl vědomý, že ani jeden z jeho synů není schopen vést efektivně říši, a proto se v roce 395 rozhodl říši rozdělit.
Jak skončila Západořímská říše
Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor.
Rozloha Západořímské říše v roce 395 n. l. po smrti císaře Theodosia I. Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen.V roce 395, za vlády císaře Theodosia I. (347–395) byla Římská říše rozdělena na dvě části: Východořímskou říši a Západořímskou říši. Vláda nad těmito částmi byla rozdělena mezi Theodosiovy dva syny. Západnímu Římu vládl Flavius Honorius a východnímu Flavius Arcadius.
Kdo zničil římskou říši : I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.