K posouvání geografického obzoru vedla lidstvo řada motivů (obchodních, mocenských, náboženských, vědeckých, ale často i pouhá touha po dobrodružství). Podmínkou pro uskutečňování objevných cest se stal pokrok ve stavbě lodí a v mořeplavbě.Díky zámořským plavbám a novým objevům došlo k rozvoji vzdělanosti, především na poli zeměpisu – vznikly nové a přesnější mapy či globy a potvrzen byl i předpoklad o kulatosti Země. Evropské státy bohatly na zámořském obchodu a zakládaly své kolonie na nově objevených místech v Americe, Africe a Asii.Důsledky objevných plaveb
Do Evropy se dovážely drahé kovy, drahokamy, perly, tabák; z Indické oblasti koření a bavlna; z Číny hedvábí a porcelán; z Afriky zlato, slonovina a otroci.
Co umožnilo zámořské plavby : Plavbu po moři musely umožňovat i podstatná technická zlepšení. Na prvním místě to byla stavba lodí s hlubokým týlem a navazujícím kormidlem. Lodě byly stabilnější a snadno ovladatelné.
Kdo se první dostal do Indie
První výprava Kryštofa Kolumba započala 3. srpna 1492, kdy Kryštof Kolumbus vyplul na svou první plavbu do domnělé Indie ze španělského přístavu Palos de la Frontera se třemi loděmi – Niña, Pinta a Santa María (nikdy nebyly oficiálně pojmenovány).
Kdo obeplul celý svět : Kryštof Kolumbus: Výpravy do neznámého světa
Kolumbus objevil Ameriku a Atlantik překonal celkem čtyřikrát. Zemřel však s přesvědčením, že země, kterou objevil, je Indie. Po Kolumbovu úspěchu se i Portugalci rozhodli vydat do Indie po moři. Zvolili směr východní, což znamenalo obeplout Afriku.
Když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, objevil tak i zcela jinou kuchyni. Indiáni v Americe pěstovali plodiny jako brambory, rajčata či kakao, které Evropané do té doby neznali. Zemědělství zaměstnává 80% obyvatel a pro domácí spotřebu produkuje kasavu, kukuřici, cukrovou třtinu, banány a plantýny, sorgo, rýži, proso, fazole, kokosové ořechy a ovoce (mango). Velkou část vývozu pokrývají káva a bavlna, vyváží se také sisal, hřebíček a vanilka (Zanzibar). Země má velké stavy skotu i koz.
Kdo obeplul jako první Afriku
Portugalec, lodě Sao Gabriel, Sao Raphael a Berrio. V letech 1497–1498 poprvé obeplul Afriku a našel námořní cestu do Indie.Vasco de Gama (1449-1524), Portugalec), lodi Sao Gabriel, Sao Raphael a Berrio. V letech 1497-1498 poprvé obeplul Afriku a našel námořní cestu do Indie.Před půl tisíciletím, dne 20. září 1519, vyplul portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães na cestu, při níž jeho loď jako první obeplula Zeměkouli. 1492 Den, kdy Kolumbus objevil Ameriku. I když hnidopichové řeknou, že Ameriku objevili grónští Vikingové o pár století dřív, teprve až čin italského dobrodruha ve službách Španělů z roku 1492 znamenal přelom. Kolumbus totiž pro Evropu získal Ameriku natrvalo.
Co Kolumbus přivezl do Evropy : Objevitelé se vrátili do Evropy s kukuřicí, brambory a rajčaty, které od 18. století se staly velmi důležitými plodinami v Eurasii. Podobně Evropané zavezli maniok a arašídy do tropické Jihovýchodní Asie a západní Afriky.
Co se pěstuje na afrických plantážích : Plantáže produkují na vývoz čaj, kávu, ovoce (ananas, banány), zeleninu a sisal. Orné půdy je málo. Pro domácí spotřebu se pěstují cukrová třtina, kukuřice, kasava a sladké brambory, luštěniny a obilniny.
Co je typické pro Afriku
Afrika bývá nazývána světadílem pouští a savan – savany jsou pro Afriku nejtypičtější
Rostliny: vysoké trávy a roztroušené skupinky stromů – akácie, baobaby.
demokratický svět podporu Afriky – 54 afrických států v OSN tvoří kritickou masu při formování pozic a prosazování kandidatur v rámci multilaterálních fór.Naučná stezka kolem Světa tvoří 12 kilometrů dlouhý uzavřený okruh kolem rybníku Svět (na jihozápadním okraji města Třeboně). Na 16 informačních tabulích stezka poskytuje návštěvníkům základní informace o vývoji Třeboňska.
Co bylo příčinou objevných plaveb : Na takových lodích se vydávali mořeplavci na oceán. Důvody, které vedly k objevným plavbám, byly ryze ekonomické. Jeden už znáte – narušení obchodních cest na východ Turky. Dru- hým byl nedostatek drahých kovů (zlata a stříbra) v Evropě.
![Kladsko-5-malý-Karlův-Most[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Kladsko-5-maly-Karluv-Most1-1024x692-250x120.jpg)
![Stubai[1]](https://www.einarstrayorchestra.com/wp-content/uploads/2024/06/Stubai1-250x120.jpg)
Antwort Co vedlo k Zamorskym Objevum? Weitere Antworten – Co vedlo k zámořským objevům
K posouvání geografického obzoru vedla lidstvo řada motivů (obchodních, mocenských, náboženských, vědeckých, ale často i pouhá touha po dobrodružství). Podmínkou pro uskutečňování objevných cest se stal pokrok ve stavbě lodí a v mořeplavbě.Díky zámořským plavbám a novým objevům došlo k rozvoji vzdělanosti, především na poli zeměpisu – vznikly nové a přesnější mapy či globy a potvrzen byl i předpoklad o kulatosti Země. Evropské státy bohatly na zámořském obchodu a zakládaly své kolonie na nově objevených místech v Americe, Africe a Asii.Důsledky objevných plaveb
Do Evropy se dovážely drahé kovy, drahokamy, perly, tabák; z Indické oblasti koření a bavlna; z Číny hedvábí a porcelán; z Afriky zlato, slonovina a otroci.
Co umožnilo zámořské plavby : Plavbu po moři musely umožňovat i podstatná technická zlepšení. Na prvním místě to byla stavba lodí s hlubokým týlem a navazujícím kormidlem. Lodě byly stabilnější a snadno ovladatelné.
Kdo se první dostal do Indie
První výprava Kryštofa Kolumba započala 3. srpna 1492, kdy Kryštof Kolumbus vyplul na svou první plavbu do domnělé Indie ze španělského přístavu Palos de la Frontera se třemi loděmi – Niña, Pinta a Santa María (nikdy nebyly oficiálně pojmenovány).
Kdo obeplul celý svět : Kryštof Kolumbus: Výpravy do neznámého světa
Kolumbus objevil Ameriku a Atlantik překonal celkem čtyřikrát. Zemřel však s přesvědčením, že země, kterou objevil, je Indie. Po Kolumbovu úspěchu se i Portugalci rozhodli vydat do Indie po moři. Zvolili směr východní, což znamenalo obeplout Afriku.
Když Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, objevil tak i zcela jinou kuchyni. Indiáni v Americe pěstovali plodiny jako brambory, rajčata či kakao, které Evropané do té doby neznali.
Zemědělství zaměstnává 80% obyvatel a pro domácí spotřebu produkuje kasavu, kukuřici, cukrovou třtinu, banány a plantýny, sorgo, rýži, proso, fazole, kokosové ořechy a ovoce (mango). Velkou část vývozu pokrývají káva a bavlna, vyváží se také sisal, hřebíček a vanilka (Zanzibar). Země má velké stavy skotu i koz.
Kdo obeplul jako první Afriku
Portugalec, lodě Sao Gabriel, Sao Raphael a Berrio. V letech 1497–1498 poprvé obeplul Afriku a našel námořní cestu do Indie.Vasco de Gama (1449-1524), Portugalec), lodi Sao Gabriel, Sao Raphael a Berrio. V letech 1497-1498 poprvé obeplul Afriku a našel námořní cestu do Indie.Před půl tisíciletím, dne 20. září 1519, vyplul portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães na cestu, při níž jeho loď jako první obeplula Zeměkouli.
1492 Den, kdy Kolumbus objevil Ameriku. I když hnidopichové řeknou, že Ameriku objevili grónští Vikingové o pár století dřív, teprve až čin italského dobrodruha ve službách Španělů z roku 1492 znamenal přelom. Kolumbus totiž pro Evropu získal Ameriku natrvalo.
Co Kolumbus přivezl do Evropy : Objevitelé se vrátili do Evropy s kukuřicí, brambory a rajčaty, které od 18. století se staly velmi důležitými plodinami v Eurasii. Podobně Evropané zavezli maniok a arašídy do tropické Jihovýchodní Asie a západní Afriky.
Co se pěstuje na afrických plantážích : Plantáže produkují na vývoz čaj, kávu, ovoce (ananas, banány), zeleninu a sisal. Orné půdy je málo. Pro domácí spotřebu se pěstují cukrová třtina, kukuřice, kasava a sladké brambory, luštěniny a obilniny.
Co je typické pro Afriku
demokratický svět podporu Afriky – 54 afrických států v OSN tvoří kritickou masu při formování pozic a prosazování kandidatur v rámci multilaterálních fór.Naučná stezka kolem Světa tvoří 12 kilometrů dlouhý uzavřený okruh kolem rybníku Svět (na jihozápadním okraji města Třeboně). Na 16 informačních tabulích stezka poskytuje návštěvníkům základní informace o vývoji Třeboňska.
Co bylo příčinou objevných plaveb : Na takových lodích se vydávali mořeplavci na oceán. Důvody, které vedly k objevným plavbám, byly ryze ekonomické. Jeden už znáte – narušení obchodních cest na východ Turky. Dru- hým byl nedostatek drahých kovů (zlata a stříbra) v Evropě.