Antwort Co Urcujeme u Ohebnych Slovnich druhu? Weitere Antworten – Co se urcuje u Ohebnych slovních druhů

Co Urcujeme u Ohebnych Slovnich druhu?
Mezi ohebné slovní druhy patří

Ohebné slovní druhy můžeme skloňovat (= dávat do různých pádů) nebo časovat (= dávat do různých osob). Určujeme u nich mluvnické kategorie.Ohebné slovní druhy mění svůj tvar, ohýbají se. Neohebné slovní druhy naopak svůj tvar nikdy nemění, mají ho vždy stejný.Tipy k určování slovních druhů

Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.

Jak se poznají částice : Částice = neohebný slovní druh

neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.

Co všechno se urcuje u slovesa

určujeme u nich OSOBU, ČÍSLO, ZPŮSOB a ČAS, později i ROD, VID a DOKONAVOST.

Co se určuje u zájmena : Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat. 6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností (včera, tady, komů, zeleně). 7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo).

Různé významové odstíny označují částice také ve spojení s větnými členy, např. větný člen, před kterým stojí, vytýkají (zdůrazňují). K vytýkacím částicím patří slova: jen, také, právě, přímo, už, teprve, …

Kolik ohebných slovních druhů se skloňuje

Slova ohebná mohou mít různé tvary. Podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky se skloňují, slovesa se časují. Slova neohebná nemůžeme skloňovat ani časovat. Mezi neohebná slova patří příslovce, předložky, částice, citoslovce.Zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky. Svoje řešení si můžete kontrolovat podle slovníku (třeba Slovník spisovné češtiny uvádí u jednotlivých slov i slovní druhy a příkladová spojení).Částice jsou neohebná slova, která uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (např. otázku, rozkaz, přání, zvolání) anebo vyjadřují různý postoj mluvčího k adresátovi nebo k obsahu sdělení.

Rozdělení částic

  • modální – nejspíš, zajisté, možná, asi.
  • intenzifikační – velmi, velice, příliš, moc (pozor na platnost slovního druhu ve větě)
  • vytýkací – jen, také, třeba, teprve, pouze, přímo.
  • modifikační – přece, ale, prostě, snad, jen, klidně
  • odpověďové – ano, ne.
  • negační – ne, nikoli.

Jak se urcuje osoba u slovesa : Slovesná osoba

Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu. První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Které mluvnické kategorie určujeme u sloves : umime.to/B1C

  • osoba (první, druhá, třetí)
  • číslo (jednotné, množné)
  • způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
  • čas (minulý, přítomný, budoucí)
  • rod (činný, trpný)
  • vid (dokonavý, nedokonavý)
  • třída a vzor.

Jak urcit rod u zájmen

Rod (jmenný rod)

U zájmen rozlišujeme tří základní rody: mužský rod – např.: náš svetr, jeho bratr, nějaký pes, on. ženský rod – např.: moje halenka, její bratr, žádná odpověď, ona. střední rod – např.: moje triko, jeho kolo, nějaké náměstí, ono.

Druhy zájmen

  1. osobní (on, já, ty)
  2. přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
  3. ukazovací (ten, ta, to)
  4. tázací (kdo, co, který)
  5. vztažná (kdo, co, jenž)
  6. neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
  7. záporná (nikdo, nic, žádný)

Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).

Co je co za slovní druh : vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.